Zámek Opočno Zdroj: Wikimedia Commons
Zámek Opočno na Rychnovsku zůstane státu. Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl stížnost dcery posledního šlechtického majitele zámku Kristiny Colloredo-Mansfeldové. Spor o vydání trval skoro 29 let.
V poslední stížnosti poukazovala Colloredo-Mansfeldová na údajně rasový motiv perzekuce rodiny, podle ÚS se to ale s dostatečnou jistotou neprokázalo. Dnešního vyhlášení nálezu se Colloredo-Mansfeldová nezúčastnila, nedostavil se ani její právní zástupce.
Kastelán zámku Tomáš Kořínek rozhodnutí soudu přivítal. „Budeme čekat na kroky protistrany,“ uvedl. Spory podle něj komplikují opravy Opočna, dosud bylo možné řešit v podstatě jen havarijní stavy.
Opočno zabavili nacisté, po válce zámek zůstal státu. Soudy se případem zabývaly opakovaně, s několika zvraty. Colloredo-Mansfeldová dokonce zámek po jistou dobu spravovala. Po zásahu Ústavního soudu ale stát v dubnu 2007 objekt znovu převzal do péče.
Později díky dalšímu nálezu Ústavního soudu dosáhla Colloredo-Mansfeldová obnovy řízení. Padlo však stejné rozhodnutí jako předtím, zámek tedy dosud spravuje Národní památkový ústav. V poslední stížnosti poukazovala Colloredo-Mansfeldová na údajně rasový motiv perzekuce rodiny.
Denárový poklad z Pardubicka byl schválen kulturní památkou
Denárový poklad, který byl v roce 2015 nalezen u Chýště na Pardubicku, byl prohlášen za kulturní památku. Skýtá téměř 1 700 mincí, v podzemí byl téměř 1 000 let a je nazýván pokladem století, jak uvedlo hejtmanství v tiskové zprávě.
Důvody konfiskace za protektorátu byly podle pravomocného verdiktu spíše politické a národnostní. Colloredo-Mansfeldová s tím nesouhlasila, v ústavní stížnosti mimo jiné namítala, že matce posledního majitele panství Josefa Colloredo-Mansfelda byl majetek ve Francii konfiskován jako Židovce. Proto je prý otázkou, zda také zabavení Opočna nebylo rasovou perzekucí, případně zda židovští předkové nebyli jedním z více důvodů pro zákrok proti Colloredo-Mansfeldům.
Podle ústavních soudců ale nestačí „prokázání jiných motivů perzekuce, k nimž se rasové důvody eventuálně mohly přidat“. ÚS zdůraznil, že nelze pochybovat o zločinnosti konfiskační praxe nacistických úřadů, restituční zákonodárství však nemohlo odčinit všechny křivdy.
