Vláda rozšířila cenové stropy. Budou platit i pro školy či dopravní podniky, uvedl Fiala

Školní jídelna

Tisková konference vlády (2. 11. 2022)

Zastropované ceny energií budou platit i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy. Typicky půjde například o technické služby, městské dopravní podniky nebo kulturní centra. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Cenový strop se také rozšíří na některé sportovní organizace. Zrušen byl také pro cenový strop u malých a středních firem u dodávek plynu. Na tiskové konferenci po středečním jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS).

„Zastropování se tedy týká škol, nemocnic, malých a středních podniků či přepravců v městské a ve vlakové dopravě,“ uvedl premiér na tiskové konferenci.

Lidé v izolaci s covidem mohou hlasovat v prezidentských volbách, rozhodla vláda

Lidé, kteří budou začátkem příštího roku v izolaci kvůli covidu, by měli dostat možnost hlasovat v prezidentských volbách. „Předpis ve středu schválila vláda,“ řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Zvláštní způsoby hlasování z auta či do přenosné schránky se uplatnily v senátních a krajských volbách v roce 2020 i loni při volbách do Sněmovny.

Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to šest tisíc korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a tři tisíce za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočíst distribuční poplatky. Premiér tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.

Rozšíření vládního nařízení o stanovení cenového stropu na energie podle Fialy zpřesňuje okruh zahrnutých subjektů, pro něž budou upravené ceny platit. Půjde o právnické osoby a společnosti, jež jsou plně ovládány a vlastněny státem nebo územně samosprávnými celky. Podmínkou ovšem je, aby byly založeny s cílem uspokojování veřejných služeb, a neměly tedy průmyslovou nebo obchodní povahu podnikání.

Zpravidla jde o subjekty, které jsou pod kontrolou veřejných institucí a nemají tržní charakter, například nemocnice, provozovatele sociálních nebo zařízení, veřejní dopravci a další. Návrh zároveň rozšiřuje nebo zpřesňuje některé další kategorie zákazníků se zastropovanou cenou elektřiny a plynu například v případě sportovních celků.

Zastropované ceny energií budou mít i kulturní instituce včetně těch, které nezřizuje stát, kraje nebo obce, řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Divadla, muzea, galerie a jiné kulturní instituce, provozovatelé filmových, hudebních či divadelních festivalů či hudební tělesa tak budou mít z hlediska zastropování cen elektřiny a plynu stejné podmínky, jako kulturní příspěvkové organizace. „Jedná se o nižší desítky poskytovatelů kulturních služeb,“ řekl Baxa.

Zastopování až 80 procent spotřeby plynu

Vláda ve středu podle premiéra u středních odběratelů schválila zrušení množstevního limitu při spotřebě plynu na 4200 MWh. „V praxi to znamená, že například pekárny nebo sklárny budou mít zastropováno 80 procent spotřeby plynu,“ vysvětlil Fiala.

Stát dříve počítal s tím, že energie pro firmy státu, krajů či obcí bez obchodní či průmyslové povahy bude zajišťovat státní obchodník s energiemi. Ten měl na trhu nakoupit požadované množství elektřiny či plynu a následně je veřejným subjektům přeprodávat za zvýhodněné ceny. Ministerstvo financí pro tento účel navrhlo státní podnik Prisko.

Dosud však konečné rozhodnutí nepadlo. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nedávno uvedl, že ministerstvo nyní našlo jednodušší řešení. Tím by mělo být právě zastropování cen i pro subjekty z veřejného sektoru. Zřízení státního obchodníka by pak měl podle Stanjury zůstat jako „střednědobý úkol pro ministerstvo průmyslu a obchodu do budoucna.

Tagy: