energie

Zima je obdobím s nejvyšší spotřebou energií. Topení, ohřev vody i delší svícení se mohou podepsat na konečném vyúčtování. Průběh a konec topné sezony je proto ideální čas na provedení samoodečtu. Spotřebitelé díky němu mohou předejít nepříjemným nedoplatkům.

Energetický regulační úřad (ERÚ) zjistil během plošné kontroly dodavatelů elektřiny a plynu závažné nedostatky. 30 z 57 prověřených obchodníků nemělo na webu všechny povinné dokumenty. V některých případech obchodní podmínky dokonce odporovaly zákonu. Spotřebitelé by proto měli být obezřetní a vědět, co všechno by měla smlouva obsahovat.

Rozplýval se nad ní americký ministr energetiky. Měla být přelomovým projektem pro výrobu energie ze slunečního záření. Místo toho se obří elektrárna Ivanpah zavírá už po 11 letech provozu. Ukázalo se, že soubor stovek tisíc zrcadel je neefektivní a mnohem dražší na údržbu než fotovoltaické systémy. Stavba byla také kritizována kvůli zničenému životnímu prostředí.

Čas zlevňování končí. Po měsících snižování ceny energií zase rostou, a to hlavně u plynu. Podle odborníků dodavatelé pomalu stahují výhodné nabídky z trhu. Více než dřív se tak prý vyplatí fixovat, a to na delší dobu, než se doporučovalo ještě před časem.

Vláda nejenže plánuje škrty v dotacích na provoz velkých solárních parků, ale výrazně omezila i podporu výstavby menších fotovoltaických elektráren. Zatímco ještě před rokem mohli žadatelé v rámci programu Zelená úsporám získat až 200 tisíc korun, nyní se podpora snížila na 140 tisíc a v některých případech dokonce jen na 100 tisíc korun.

Původní dodavatel se ozve s výhodnější nabídkou ve chvíli, kdy obdrží výpověď ze smlouvy. Situace, se kterou se setká téměř každý, kdo mění dodavatele energií. Na první pohled může taková nabídka vypadat lákavě, ve skutečnosti však nemusí být dlouhodobě výhodná. Na co si dát pozor?

Co trápí evropský průmysl? Jsou to hlavně neudržitelně drahé energie, tvrdí viceprezident Svazu průmyslu a obchodu ČR Radek Špicar. V pořadu K věci ve vysílání CNN Prima NEWS mluvil také o tom, co můžeme udělat, abychom pomohli evropskému průmyslu.

Údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) potvrdily lednové zpomalení meziroční inflace v Česku, a to na 2,8 procenta z prosincových tří procent. Zpomalil také růst cen vody a tepla, energie podle dat zveřejněných v úterý zlevnily. Vývoj inflace se neliší od odhadu, který statistici zveřejnili minulý týden.

Mírně nadpoloviční většina českých spotřebitelů očekává, že letos bude s penězi vycházet hůře než loni. Zároveň se dvě pětiny Čechů obávají zhoršení celkové finanční situace v porovnání s rokem 2024. Vyplývá to z průzkumu, který pro Generali Investments CEE vytvořila agentura Ipsos. V meziročním srovnání ekonomický optimismus Čechů posílil.

Domácnosti si opět připlatí za energie. A nebude to z důvodu vyšší ceny na burze či jiných tržních překážek. Nově, už za dva roky, totiž budeme platit za pořízení emisních povolenek, které nám v koncových cenách naúčtují dodavatelé. Už nyní se objevují první ceníky, kde jsou v dodatcích uvedeny minimální náklady. Lidé v rodinných domech si proto budou muset do budoucna připravit tisíce korun ročně navíc.

Spotřebovat elektřinu za každou cenu, i když člověk topí jen „pánubohu do oken“? Poměrně běžný jev a překvapivě i stále častější byznysplán v Česku. Mařiče energie se používají na vyrovnání přebytků v síti, třeba ze solárů. A distributoři za loňský rok hlásí rekordní počet žádostí.

Za „energetické zlo“ označil v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda skutečnost, že je Česko geograficky vklíněno do Německa – i to prý stojí za dražší elektřinou než mají jiné země Visegrádské čtyřky (V4).