Zdraví začíná na talíři. Brněnští vědci odhalují zakázané látky a vyvíjejí probiotika pro kuřata
Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně je veřejná výzkumná instituce Ministerstva zemědělství, která se zabývá zdravím zvířat i bezpečností potravin. Zdroj: VÚVel
Při slově veterinář si většina z nás představí nemocného psa nebo kočku v ordinaci. Vědci z brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství ale řeší i otázky, které se týkají každého z nás, třeba co máme na talíři. Letos si odnesli hned dvě ocenění za metodu, která odhalí nelegální steroidy v chovu prasat, a za probiotikum QuoCNA (Kvočna), které nahrazuje kuřatům v líhních mámu slepici.
Od zvířete až na talíř
Výzkumný ústav veterinárního lékařství je veřejná výzkumná instituce Ministerstva zemědělství. Jeho vědci se zabývají hlavně hospodářskými zvířaty, tedy těmi, ze kterých pocházejí potraviny. „Taková zvířata musí být chována v dostatečně bezpečných podmínkách, dobře krmena a musí o ně být postaráno. A musí se snižovat spotřeba antibiotik, protože antimikrobiální rezistence je velký problém nejen ve veterinární medicíně, ale v medicíně obecně,“ vysvětluje ředitel ústavu Martin Faldyna.
Část výsledků se ústav snaží převádět do praxe. „Kde je to vhodné a smysluplné, snažíme se výsledky dostat do reálného života. Výstava Země živitelka je jedna z dobrých cest, jak je představit a případně se přihlásit do soutěže. A když člověk vyhraje, samozřejmě ho to potěší,“ říká Faldyna. Letos se to podařilo dvakrát.
Steroidy prozradí chemický otisk prstu
Všechno může začít u vzorku, který na první pohled vypadá úplně obyčejně. Moderní přístroje v něm ale dokážou najít nepatrné chemické stopy a odhalit problém, který by jinak zůstal skrytý. „V naší laboratoři se dlouho zabýváme metabolomickými metodami. Slouží nám k odhalování metabolitů a ke sledování toho, co se s látkami v živém organismu děje,“ říká výzkumný pracovník ústavu Kamil Šťastný.
Letos se ukázalo, že roky v laboratoři mohou přinést konkrétní výsledek pro praxi. Šťastný vyvinul metodiku, která pomáhá odhalit nelegální používání anabolických steroidů v chovu prasat. Ty jsou podle řady vědeckých studií škodlivé pro zvířata i pro člověka. Metoda nehledá jednu konkrétní látku, ale porovnává celkové chemické složení vzorku. Steroidy v těle zvířete totiž zanechají charakteristickou stopu, podobně jako člověk zanechá otisk prstu.
„Ve zkratce: máme dvě skupiny vzorků. Kontrolní, čistou, kterou sbíráme z terénu, a vzorky připravené v laboratoři, kde jsme anabolické steroidy použili. Podle takzvaného chemického otisku prstu dokážeme rozlišit, do které skupiny vzorek patří, tedy jestli je pozitivní, nebo negativní,“ vysvětluje Šťastný. Vzorky z terénu jsou podle něj při kontrolách zatím většinou negativní, pozitivní jsou jen ty laboratorní. „Naše metoda je necílená, takže obchází různé nevýhody cílených metod,“ dodává.
Význam výzkumu potvrdilo i prestižní ocenění Zlatý klas, které metodika získala v srpnu na Zemi živitelce, největším zemědělském veletrhu v Česku.
Miliardy pomocníků ve střevech
Zatímco jedni vědci hledají stopy po problému, jiní se snaží problémům předcházet. Mikrobiologická laboratoř ústavu se zabývá bakteriemi, které způsobují onemocnění hospodářských zvířat nebo se mohou přenést na člověka prostředím či potravinami. „Hlavním výzkumným zájmem celého našeho oddělení je ale studium mikrobiomu hospodářských zvířat, ale třeba i psů. Chceme zjistit, co všechno mikrobiom svému hostiteli přináší a jak ho můžeme pozitivně ovlivnit,“ vysvětluje výzkumná pracovnice Magdaléna Crhánová.
V těle lidí i zvířat žijí miliardy mikroorganismů a ne všechny jsou škodlivé. „Když je mikroflóra v rovnováze, pozitivně ovlivňuje zdraví hostitele. Pomáhá mu odolávat infekcím, zvyšuje obranyschopnost a třeba i produkuje vitaminy,“ říká Crhánová. Rovnováhu ale může narušit infekce, změna zdravotního stavu nebo u hospodářských zvířat třeba změna krmení či ustájení. A narušená mikroflóra pak zpětně ovlivňuje celé zvíře.
Jednou z hlavních cest, jak mikrobiom podpořit, je vývoj nových probiotik. „Probiotika jsou mikroorganismy, hlavně bakterie, ale třeba i kvasinky, které jsou pro hostitele prospěšné a jsou mu vlastní. Izolujeme je například ze střev zdravých zvířat, zkoumáme jejich vlastnosti a vybíráme ty nejužitečnější. Z nich pak vytváříme směsi, které by mohly zvířatům pomáhat odolávat infekcím,“ popisuje vědkyně.
Kvočna místo mámy slepice
Výsledkem této práce je i probiotikum Kvočna, které si v roce 2024 také vysloužilo ocenění Zlatý klas. „Je vytvořené ze směsi bakterií ze zdravého střeva zdravé slepice. Víme o nich, že jsou bezpečné. Směs se dává kuřatům hned po vylíhnutí, aby nastartovala vývoj zdravé mikroflóry přirozeným způsobem, jako by k tomu docházelo v normálních podmínkách,“ vysvětluje Magdaléna Crhánová.
Už z názvu je jasné, o co jde. „Kuřata se dnes líhnou průmyslově, bez kontaktu s matkou. Přitom kvočna tím, jak je s kuřaty v kontaktu, pomáhá nasměrovat vývoj jejich střevního mikrobiomu správným směrem. Kuřata v líhni o to přicházejí a pak mohou být náchylnější k infekcím,“ říká Crhánová.
Kvočna je podle ní unikátní ve dvou věcech. Simuluje kuřatům mámu slepici a zároveň jim bakteriální kmeny pomáhají v pozdějším životě lépe odolávat střevním infekcím, například salmonele nebo kampylobakteru.
Jedno zdraví pro zvířata i lidi
Dva zdánlivě odlišné příběhy, hledání zakázaných látek a výzkum střevní mikroflóry, spojuje jedna věc. Zdraví zvířat, bezpečnost potravin a zdraví lidí nejsou oddělené světy. Právě na tom stojí koncept One Health. „Je důležité, aby živočišná produkce měla co nejmenší dopad na životní prostředí. A jako veterinář považuji za velmi významnou i antimikrobiální rezistenci, kdy přibývá bakterií, na které klasická antibiotika nefungují,“ říká ředitel Martin Faldyna.
Na chodu ústavu se podílejí desítky zaměstnanců v laboratořích i u počítačů. A co je ještě dokáže překvapit? „Když práce vyjde. Když se nám podaří dobře formulovat hypotézu a pak dokázat, že to tak opravdu funguje,“ říká biochemik Lubomír Janda. Veterinární lékař a výzkumník Petr Fleischer zase připomíná, že zemědělská praxe se neustále vyvíjí, takže nové výzvy přicházejí v podstatě denně. A výzkumná pracovnice Jiřina Marková přidává historku, kterou zná každá laboratoř: „Když člověk nejvíc potřebuje tenký lihový fix, žádný není v dosahu. A přitom jich tam včera bylo asi pět.“
Veterinární výzkum tak možná není vidět každý den. Může začít u nepatrné molekuly nebo několika bakterií, jeho výsledky ale ovlivňují náš život mnohem častěji, než si uvědomujeme. Zdraví člověka totiž nezačíná až v ordinaci lékaře. Souvisí i se zdravím zvířat, s bezpečnými potravinami a s prostředím, ve kterém společně žijeme.