Elektrárna Dlouhé Stráně
V dalším díle pořadu Prima Česko jsme se vypravili do útrob přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně, která je mezi českými elektrárnami naprosto unikátní. Elektřinu totiž nejen vyrábí, ale umí ji i uchovat. V době rozmachu solárních a větrných elektráren její důležitost rychle roste a tento technický unikát hluboko v podzemí se teď chystá oslavit kulaté jubileum.
Neobvyklé jezero na vrcholku jedné z jesenických hor, druhé o stovky metrů níž a samotná elektrárna ukrytá hluboko v podzemí, to jsou Dlouhé Stráně. Dala by se přirovnat k jakési gigantické baterii, která se nabíjí, když je v síti energie příliš, a vybíjí, když naopak elektřina chybí. Zdejší reverzní turbíny, které umí vodu i čerpat, jsou největší v Evropě a druhé největší na světě.
ČTĚTE TAKÉ: Největší muzeum harmonik v Evropě: V Litovli vzniklo z daru nadšeného sběratele
„Dlouhé Stráně ukládají elektřinu v podobě vody, kterou ukládají v horní nádrži, kde máme zásobu nějakých 2 720 000 kubíků vody. A to nám stačí na zhruba 3700 megawatthodin energie, kterou jsme schopni vyrobit a poslat do sítě,“ říká Ludvík Štrobl, vedoucí elektrárny Dlouhé Stráně.
Důmyslně zabezpečený energetický poklad
Jen pro představu, každou ze dvou turbín proteče za provozu směrem dolů přibližně 70 kubíků za sekundu. To odpovídá váze téměř sta osobních vozů každou sekundu při provozu obou turbín současně. Každé turbosoustrojí je vysoké téměř 20 metrů. A to vše se odehrává uvnitř jedné z místních hor. „Zhruba nějakých 200-250 m pod zemí a dokonce i pod úrovní dolní nádrže. Hladina dolní nádrže je proti de facto nejnižšímu bodu elektrárny výškově rozdílná asi 70 m,“ uvádí v pořadu Prima Česko Ludvík Štrobl a dodává: „K horní nádrži je to zhruba 550 výškových metrů. Přivaděč má délku nějakých 1500 m.“
Hukot obřích potrubí kolem vzbuzuje respekt. Vzhledem k tomu, že se elektrárna nachází hluboko ve skále, asi každého napadne otázka: Co by se stalo, kdyby tu něco prasklo? „Elektrárna je chráněná proti zatopení. Máme tady čidla, která by spustila alarm v elektrárně. Došlo by k zavření rychlouzávěru na horní nádrži. Tím pádem by vyteklo nějakých 30 000 kubíků vody, což je obsah přivaděče, ale nevytekla by sem celá horní nádrž,“ ubezpečuje vedoucí elektrárny a pokračuje: „Neutopili bychom se, ale trochu bychom prochladli.“
Podobnou událost naštěstí zatím nepamatují.
30 let elektrárna přitahuje odborníky i laiky
Unikátní elektrárna se přitom nerodila lehce. Základní kámen tady položili už v roce 1978, ale do provozu ji uvedli až o dlouhých 18 let později. Její význam v dnešní době solárních a větrných elektráren raketově roste. Zatímco dříve pracovala jednou za den, dnes už je to prakticky pokaždé, když zasvítí slunce nebo zafouká vítr.
I proto v posledních letech za provozu prochází rozsáhlou modernizací. A tou prošla i učebna určená pro exkurze, která nově návštěvníkům nabízí také virtuální realitu. „Je to velký hit nejen pro školáky a pro mladé návštěvníky, ale i pro seniory, kteří jsou opravdu nadšení z toho, že se můžou podívat do všech částí elektrárny i tam, kam se běžně nedostanou. Zájem o návštěvu tohoto unikátu je přitom tak velký, že se exkurze hlásí dlouho dopředu. Na horní nádrž ale můžete i bez pořadníku,“ říká Vladislav Sobol, mluvčí společnosti ČEZ, podle kterého zájem lidí o elektrárnu stoupá.
„Je jich stále více. Každým rokem na horní nádrž vystoupí, ať už pěšky, lanovkou, na kole nebo na běžkách v zimě, více než 100 000 lidí. Do útrob elektrárny se přijde podívat ročně 30 000 až 40 000 návštěvníků.“
Už za několik měsíců oslaví Dlouhé Stráně kulaté třicátiny a k tomuto jubileu tu připravují řadu akcí. A my můžeme jenom potvrdit, že návštěva této technické zajímavosti rozhodně stojí za to.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: První slepý pilot je z Česka. Nebojsa si po autě zkusí i letadlo, nejtěžší je prý přistát
