Zlaté ozdoby z dob 650 let př. n. l.
Vzácný zlatý poklad našli archeologové v hnědouhelném dole na Chomutovsku. Ve dvou hrobech objevili zlaté ozdoby, které si dávaly ženy do vlasů 650 let před naším letopočtem. Unikát je teď k vidění v teplickém muzeu.
Drobné spirálky, kterými se ženy 650 let před naším letopočtem dělaly krásnějšími. Vplétaly si je do vlasů. Stejně jako zlaté koule, které spolu se spirálkami našli archeologové v hrobech dvou mladých žen. I tady se předpokládá, že sloužily jako ozdoba vlasů. „Vycházeli jsme tedy z analogických evropských nálezů, kdy buď se interpretují, že byly navlečeny na nějaké organické čelence, anebo sloužily jako hlavice jehlic, tedy byly nějak umístěny v účesu,“ vysvětluje v pořadu Prima Česko archeoložka z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech Jana Doležalová. Pořad si můžete pustit v úvodním videu tohoto článku.
Původ ozdob zůstává záhadou
Velkou záhadou je pro archeology to, jak se koule vyrobené z jednoho kusu zlata dostaly na naše území. Žádné podobné ozdoby z tohoto období totiž zatím archeologové u nás, a dokonce ani jinde v Evropě, nenašli. „Podobné předměty jsou známé, ale jsou datovány o něco mladší a zároveň mají jinou technologii. Jsou jinak vyrobeny. Jsou vyrobeny většinou ze dvou částí a mají na sobě výzdobu. Tyhle naše předměty jsou z jednoho kusu plechu a žádnou výzdobu na sobě nemají,“ vysvětluje Jana Doležalová.
A jejich původ už nejspíš nezjistíme. Ozdobné koule se sem mohly dostat z jiné části světa například díky obchodu nebo se mohl místní řemeslník něčím inspirovat a vyrobit je právě pro některou z mrtvých dívek. Zato spirálky byly archeologům už dobře známé z jiných hrobů z tohoto období. Jen jich ještě nikdy nenašli tolik, jako právě u Dolu Nástup – Tušimice. „Z celých Čech jich do toho roku 2019 bylo známo tuším 12. Takže těch našich 17 je opravdu počet, který prostě je značně převyšuje. Zároveň v jednom hrobě byly nalezeny maximálně tři a tady jich ta jedna osoba má u sebe deset,“ uvádí dále archeoložka.
To napovídá, že mladé ženy nejspíš patřily k místní elitě. V hrobě byly navíc uložené ještě s dalšími artefakty, jako s koňskými postroji nebo dřevěným čtyřkolovým vozem. Z jejich těl se ale bohužel mnoho nedochovalo. Archeologové našli pouze jeden zub, který jim napověděl, že mrtvá dívka byla ve věku mezi 16 až 20 lety. O druhé z pochovaných toho vědí ještě méně. To, jak a proč obě zemřely, už tedy zůstane navždy tajemstvím.
Archeologové nález roky tajili
Pojďme ale na začátek příběhu o vzácném nálezu. Ten je neméně zajímavý. Archeologové totiž neměli ani tušení, že by se u nás něco tak vzácného mohlo najít. Na místě hnědouhelného dolu prováděli rutinní výzkum, který předchází těžbě uhlí - tedy okamžiku, kdy se do hlíny zaryjí velkorypadla, která by mohla vše vzácné nadobro zničit. „Nebyla jsem to přímo já, kdo na to narazil. Byl to kolega technik, který tam pomáhal. Nastala tam taková komická situace, kdy v pátek po obědě se už těšíte domů a najednou vám někdo nahlásí: Já jsem našel zlato,“ vzpomíná Jana Doležalová.
Archeology pak čekala každodenní téměř tříměsíční mravenčí práce s odkrýváním hrobu. O rok později nedaleko našli ještě druhý hrob ženy, kde byly zbylé spirálky. Vzácný zlatý poklad našli archeologové už před 5 lety. Báli se ale toho, že by jim místo mohli vykrást lovci pokladů, a tak vzácný nález až do listopadu minulého roku tajili. „Prostor je sice střežený, ale samozřejmě když se taková informace dostane ven, tak to riziko nejsme schopní úplně eliminovat,“ říká archeoložka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Velkolepé i s bohatou historií. Masarykovo zdymadlo chtěli zničit nacisté, ale stojí dodnes
Lidé mohou poklad na vlastní oči vidět až nyní v teplickém muzeu, kde je součástí výstavy nazvané Uhlí. Ta se zabývá, jak už název napovídá, vším, co se uhlí týká. Ať už jeho vznikem, horníky a samotnou těžbou nebo rekultivací krajiny. Projít se tu můžete dokonce replikou štoly, která byla vyrobena speciálně pro tuto výstavu.
„Je postavená tak, jak to ve štole opravdu vypadá. Takže doplněná o telefonní přístroj, o kabeláž, o koleje a o uhlí. V naší štole můžete vidět i důlní wc. Byly dva způsoby, buďto se čůralo na haldu nebo ve vyspělejší společnosti chodili na důlní záchod. Samozřejmě s proutkem, kterým se odháněly krysy,“ vykládá kurátorka výstavy v Muzeu Teplice Iva Kolorenčová.
To a mnohem více si můžete spolu se vzácným pokladem prohlédnout v teplickém muzeu až do konce března.
