Ze zchátralé školy dílna budoucnosti. V Ústí vzniká centrum, které má proměnit uhelný kraj
Kde dříve stály lesy zničené kyselými dešti, rostou dnes stromy plné života. Na místě měsíční krajiny po těžbě uhlí vznikají jezera s průzračnou vodou, kam se jezdí koupat lidé z celé republiky. Ústecký kraj se za několik desítek let změnil téměř k nepoznání, před sebou má ale ještě dlouhou cestu. Pomoci mu má transformační centrum, které získá nové sídlo v opuštěné budově bývalé střední školy v centru Ústí nad Labem. Vznikne v něm i unikátní sdílená dílna, kde si bude moct prototyp vyrobit téměř kdokoli.
Kraj, který se dotýká hvězd
Turistům má Ústecký kraj rozhodně co nabídnout. Přesto se tu stále najde řada neduhů. „Když se dnes zeptáte lidí, řeknou vám, že kraj je krásný, hlavně z hlediska přírody. Zároveň ale vidí celou řadu negativních věcí. Někdy objektivně, někdy i proto, že se o tom negativně mluví a zaplevelí jim to hlavu,“ říká hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec (ANO).
Za deset let by chtěl vidět kraj, který úspěšně projde transformací z těžkého průmyslu. Ten měl podle něj velký dopad na životní prostředí, na zdraví i na životy lidí. „Kraj, který bude ještě větším turistickým magnetem, s úžasnými novými jezery plnými čisté vody. S kvalitním zdravotnictvím a školstvím, s dobře placenou prací a bydlením, které bude stále výrazně levnější než v Praze, a s výbornou dopravou. Kraj, kde se lidem bude hezky žít, odkud se nebudou chtít stěhovat a na který budou pyšní. To je největší ambice,“ popisuje.
REPORTÁŽ
Tři sta kilometrů čtverečních nových možností
Změnu má kraji pomoci zvládnout Transformační centrum Ústeckého kraje. Jeho odborníci se mimo jiné zabývají územním rozvojem, tedy tím, jak a kde lidé v regionu pracují, bydlí a odpočívají. „Musíme v území připravit podmínky pro transformaci regionu. To je náš hlavní fokus,“ vysvětluje krajinářská architektka Eva Němcová.
S koncem těžby hnědého uhlí se navíc uvolní obrovské plochy, pro které je třeba najít nové využití. „Je to opravdu obrovská rozloha, přes 300 kilometrů čtverečních. Musíme ty plochy poznat a zjistit, jaký mají potenciál a jak je rozvíjet, až těžba opravdu ustane. A těch potenciálů je tady celá řada,“ říká Němcová.
Nová patra ze dřeva
Aby transformační centrum dostálo svému jménu, jeho nové sídlo nevyroste na zelené louce. Kraj se rozhodl vdechnout život opuštěné budově bývalé střední školy. „Areál má dobrou polohu, je dlouhodobě nevyužívaný a je lepší udělat tu něco smysluplného, než ho nechat chátrat. Kapacitně nám vyhovoval a přímo naproti přes silnici je gymnázium, což je další plus pro propojení se středoškolskými studenty,“ vyjmenovává radní pro investice Ústeckého kraje Jiří Fedoriška.
Hejtman Brabec v projektu vidí kouzlo změny. „Byl to trochu brownfield, opuštěný a vybydlený, ale na skvělém místě v centru města, poblíž významných středních škol. Řekli jsme si, že místo demolice a stavby někde jinde využijeme stávající místo,“ říká.
Z mezinárodní architektonické soutěže vzešel návrh, díky kterému stará budova nemusí skončit pod bagrem. Architekti pracovali s tím, co už na místě stojí, a kombinovali původní konstrukce s novými nástavbami a dostavbami. „Zjistili jsme, že konstrukční systém je tak předimenzovaný, jako by nad ním měla být další patra. Hlavní myšlenkou našeho návrhu tedy bylo patra přidávat. Udržitelnost jsme do toho promítli dřevěným konstrukčním systémem, nová patra nastavujeme téměř na všechny budovy,“ vysvětluje architektka Michaela Horáková z ateliéru MH Architekti.
Proč zvítězil právě jejich návrh? „Řeknu to s pokorou: protože byl nohama na zemi. Pracovali jsme s rozpočtem, s možnostmi i s charakterem budovy. Nezastavovali jsme další plochy a snažili se být maximálně udržitelní v tom, co dávalo smysl,“ říká Horáková.
Moderní projekt ale není jen beton, sklo a technologie. Zeleň by po rekonstrukci měla zůstat ve stejném poměru jako dnes a součástí stavebních prací je i výsadba nových stromů. Úpravy záhonů, květin a keřů přijdou na řadu až po dokončení stavby, návrh je ale už hotový. „Počítá se s tím, že celý areál bude otevřený i pro veřejnost. V jedné z budov bude kavárna,“ dodává Fedoriška.
Kousek Silicon Valley v Ústí
Na místě už probíhají první úpravy. Termín je neúprosný: stavba má být kompletně hotová v dubnu 2028. „Začneme bouracími a zemními pracemi. Areál je rozlehlý, takže musíme upravit hodně věcí, půjdeme i pod zem k rozvodům, kanalizaci a vodě. Až to budeme mít hotové, začneme stavět objekty nad zemí,“ popisuje jednatel stavební firmy IR.Construction Karel Složil.
Na projektu ho nejvíc zaujalo, že hlavní město regionu, který dlouho žil z těžkého průmyslu a těžby, se přetváří v moderní město otevřené startupům, novým technologiím a nápadům. „Bude tu takový kousek Silicon Valley, tady u nás v centru Ústí. Těším se, až tudy za pár let pojedu, budu říkat, že jsme to postavili my, a uvidím, jak se tu schází mozky z celého regionu a vymýšlejí něco, čím třeba jednou prorazí i v San Franciscu,“ říká Složil.
Dílna, kde vznikne prototyp čehokoli
Uvnitř vznikne unikát, který podle kraje nemá obdoby v Česku ani ve střední Evropě: takzvaný makerspace. „Je to v podstatě sdílená dílna, kde je možné vytvořit prototyp téměř jakéhokoli fyzického produktu. Jejím cílem je umožnit vznik novým technologickým firmám a podpořit rozvoj těch stávajících,“ vysvětluje manažer makerspace z Inovačního centra Ústeckého kraje Walbert Schmirler.
Nejzajímavější budou podle něj 3D tiskárny všech druhů, které tisknou z plastu, kovu i kompozitů, třeba plněných uhlíkovými vlákny. Průmyslové modely zvládnou výtisky v koncové kvalitě, které nerozeznáte od běžných výrobků. Dílna bude mít i pětiosé CNC obráběcí centrum, velkoplošný CNC router, laserové řezání a dělení vodním paprskem.
Doplní je elektrodílna, truhlárna, svařovna, univerzální kovodílna i místnost pro tvorbu mediálního obsahu. „Když někdo vytvoří produkt, může mu přímo v areálu udělat i náležitou prezentaci a reklamu,“ dodává Schmirler.
Dílna bude sloužit startupům a firmám, které budou v centru sídlit, ale nejen jim. „Určitě bude k dispozici i veřejnosti, aby si tu lidé mohli něco vyzkoušet a vyrobit. Budou tomu věnované vyhrazené hodiny,“ slibuje hejtman Brabec.
Odborníci pod jednou střechou
Do nového areálu se přestěhují i další krajské organizace, které se podílejí na rozvoji regionu. Vedle transformačního centra sem zamíří například Energetické centrum, Inovační centrum a Datové centrum Ústeckého kraje, které dnes sídlí na různých místech. „Vidíme velký přínos v tom, když tyhle služby spolu komunikují, vzájemně posilují svou činnost a lépe reagují na potřeby, které kraj vnímá,“ říká Simona Kosíková z Transformačního centra Ústeckého kraje.
Organizace už dnes spolupracují, blízkost ale podle ředitele Energetického centra Ústeckého kraje Vladimíra Skalníka tuto spolupráci ještě zintenzivní. „S datovým centrem společně vyvíjíme nástroj pro energetický management. Používáme ho pro města a obce a nově ho začal využívat i Olomoucký kraj,“ uvádí.
„Nové centrum nám umožní, aby týmy jednotlivých projektů pracovaly na jednom místě. Budete tu mít odborníky na zpracování dat, revitalizaci území, energetiku i práci s podnikatelským prostředím, takže společné projekty půjdou mnohem snáz,“ doplňuje ředitel Datového centra Ústeckého kraje Tomáš Kejzlar.
Z bývalé školy tak vznikne místo, kde se bude tvořit budoucnost Ústeckého kraje.
