těžba

Okresní soud v Karlových Varech v úterý zprostil fotbalistu Davida Limberského a dva jeho přátele viny z vydírání. Čtvrtý obžalovaný dostal od soudu dvouletý trest s podmíněným odkladem na tři roky. Obžaloba všechny čtyři vinila z vydírání, když podle spisu vymáhali zpět peníze, které investovali do těžby kryptoměn. Na rozdíl od tří zproštěných viny soud potrestal Františka Kohouta, který použil násilí a hrozil zbraní poškozenému Luboši J.

Dvě klimatické aktivistky z hnutí Just Stop Oil ve čtvrtek posprejovaly soukromá letadla na londýnském letišti Stansted oranžovou barvou. O incidentu informovala agentura AP s odkazem na video, které hnutí umístilo na sociální síť X. Ve středu aktivisté z Just Stop Oil (Zastavme ropu) postříkali oranžovou barvou prehistorický kamenný monument Stonehenge. Skupina usiluje o to, aby britská vláda zastavila vydávání nových licencí na těžbu fosilních paliv.

Klimatičtí aktivisté z hnutí Just Stop Oil ve středu posprejovali prehistorický kamenný kruh Stonehenge v Británii oranžovou barvou. Skupina usiluje o to, aby britská vláda zastavila vydávání nových licencí k těžbě fosilních paliv. O incidentu informovala britská média.

Soudní dvůr Evropské unie potvrdil povinnost Polska zaplatit pokutu za nelegální těžbu ve hnědouhelném dole Turów od září 2021 do února 2022. Soud ve dvou rozsudcích potvrdil, že Evropská komise postupovala správně, když pokuty, které v minulosti soud Polsku uložil, strhla ze splátek evropských fondů.

Spojené státy ve středu na stovky osob a právnických subjektů uvalily nové sankce, které podle agentury Reuters souvisejí hlavně s ruskou válkou proti Ukrajině. Jsou namířeny proti obcházení předchozích západních sankcí, například prostřednictvím čínských subjektů. Sankce vyhlášené ministerstvem financí se tak vztahují i na 20 firem se sídlem v Číně a v Hongkongu a rovněž zahrnují téměř 60 subjektů v Rusku, Ázerbájdžánu, Belgii, Turecku, Spojených arabských emirátech a na Slovensku, které jsou viněny z toho, že Moskvě umožňují „pořizovat si zoufale potřebnou technologii a vybavení ze zahraničí“.

O dechberoucí podívanou se se světem podělila expedice britské výzkumné lodi James Cook. Za pomoci dálkově ovládaného vozítka pořídila snímky mořských živočichů v plánované těžební zóně Tichého oceánu – tisíce metrů pod hladinou. Někteří z nich byli pořádně spatřeni vůbec poprvé. Vědci se domnívají, že se jedná jen o malý zlomek tvorů, kteří v zóně čekají na své objevení. Některé druhy mohou žít až 15 tisíc let.

Velké zdražování už skončilo, ale některé ceny stále stoupají. I když meziroční růst inflace činil za únor jen 2,3 procenta, Češi si stále nemohou úplně oddechnout. Viníkem jsou služby, které táhnou současnou inflaci. Kromě toho si řidiči připlatí za čerpání pohonných hmot a vyšší ceny můžeme vidět i v případě zeleniny. Jaké jsou důvody tohoto zdražování?

S nadsázkou řečeno, stavby silnic, dálnic a železničních tratí jsou v ohrožení. Podle těžařů hrozí nedostatek písku, štěrku a jiného kameniva. Stavbaři mluví o počátcích surovinové krize, protože nové lomy se neotevírají a z těch současných do deseti let polovina zanikne. Informovala o tom MF Dnes.

Ve věku 91 let zemřel Jevgenij Putin, bratranec ruského prezidenta Vladimira Putina. Informoval o tom web IvanovoNews.ru. Politik se údajně pohřbu, který se konal v neděli, nezúčastnil.

Polský správní soud ve středu zrušil platnost posouzení vlivu těžby v dole Turów na životní prostředí, které umožnilo prodloužení prací v dole poblíž hranic s Českem. Rozhodnutí však podle soudu není důvodem k zastavení těžby, informovala agentura PAP.

Smrt Jevgenije Prigožina neukončila ruské aktivity v Africe, pouze přešly od vagnerovců pod přímé vedení vlády. Ruský stát tak nadále podporuje a udržuje při moci vojenské režimy v několika zemích, výměnou za strategické suroviny. Kreml se zároveň snaží podmanit si v západní Africe těžební průmysl a vytlačit z něj západní hráče, což by mu mohlo umožnit energeticky vydírat Evropu. Na základě nové studie think tanku Royal United Services Institute (RUSI) a ruských vládních dokumentů o tom informovala stanice BBC.

Studie brazilských vědců přišla s šokující předpovědí. Amazonský deštný prales dosáhne kritického bodu již v roce 2050, což bude mít zničující důsledky pro celý region i schopnost světa bojovat se změnou klimatu. Již nyní je Amazonie kvůli globálnímu oteplování sušší a teplejší, v důsledku lesních požárů a těžby dřeva produkuje více uhlíku, než pohlcuje.