těžba

Navzdory kolísající ceně se letos bitcoin probil do takového mainstreamu, že se principy této kryptoměny začínají zaobírat i jednotlivé státy světa. Zatímco Čína zaklekla těžaře a vyhání je pryč ze země, jinde bitcoinové nadšence vítají. Různé státy nastavují odlišné strategie a až čas ukáže, zda si negativním postojem nenechaly ujet vlak perspektivního sektoru.

Středoamerický stát Salvador, kde žije kolem 6,5 milionu lidí, je první zemí světa, ve kterém se nejznámější kryptoměna bitcoin stala zákonným platidlem. Návrh prezidenta Nayiba Bukeleho schválil parlament. Informovala o tom agentura Reuters. Prezident později napsal na Twitter, že jeho země zkoumá možnosti těžit bitcoin s využitím obnovitelné energie ze salvadorských sopek.

Ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) mají sjednat mezivládní dohodu s Polskem ohledně hnědouhelného dolu Turów, který je předmětem sporů. Schválila to v pondělí vláda, oznámil Brabec na tiskové konferenci. Smlouva podle něj bude obsahovat nejen finanční kompenzace.

Česká policie uzavřela kvůli protestu na podporu těžby v hnědouhelném dolu Turów ve 14:15 vjezd do Polska u Hrádku nad Nisou na Liberecku. Protest by měl trvat minimálně do 18:00, kolona vozidel pomalu jezdí mezi kruhovými objezdy v Kopačově (Kopaczowě) a Sieniawce nedaleko hranic. Provoz na hranici z české strany je zatím plynulý, bez front. Projíždějící auta posílají policisté zpět.

Polsko začne s Českou republikou jednat o dalším osudu hnědouhelného dolu Turów, řekl v pondělí polský premiére Mateusz Morawiecki. Varšava by měla na příkaz Soudního dvora EU tento důl okamžitě zavřít, Morawiecki ale soudní rozhodnutí označil za velmi nebezpečné z hlediska možných ekologických hrozeb. Polský předseda vlády podle agentury PAP také řekl, že Polsko předloží unijnímu soudu nové argumenty, a naznačil, že země teď nemá v úmyslu důl zavřít.

Polští horníci vyzývají k blokádě hraničních přechodů mezi Polskem a Českem. Terčem odvety má být i polská manželka hejtmana Libereckého kraje Martina Půty Sylwia, která je ředitelkou domova důchodců v obci v těsné blízkosti dolu.

Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česká republika. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie, který tak vyhověl české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud.

Horní Jiřetín na Mostecku se dlouhá léta potýkal s hrozbou, že kvůli těžbě uhlí zmizí z map České republiky. Teď podle místních hrozí to samé vzácným bukovým lesům v jeho okolí. Vlastník prý bez rozmyslu desítky let staré stromy kací již několik sezon. Firma, která dřevo těží, se ale brání, že vše probíhá podle zákona.

Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ve středu prodloužil provozovateli dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Ministerstvo o tom informuje na svém webu. Proti těžbě protestují české a německé úřady, stejně jako ekologické organizace.

Zaměstnanci polského dolu Turów zablokovali na hodinu a půl hraniční přechod v Hrádku nad Nisou. Znemožněním průjezdu kamionů chtěli dát najevo svou nespokojenost s postupem české vlády, která na Polsko podala kvůli pokračování těžby v Turówě žalobu k mezinárodnímu soudu a žádá její okamžité zastavení. Desítky tisíc polských horníků se proto bojí o práci.

Aktivisté z organizace Greenpeace obsadili jedno z obřích rypadel uhelného dolu Turów na česko-polské hranici. Upozorňují mimo jiné na to, že kvůli pokračující těžbě tisíce lidí v českém pohraničí na Liberecku přicházejí o zdroje pitné vody. Těžební společnost přitom žádá o možnost prohlubovat a rozšiřovat povrchový důl směrem k české hranici až do roku 2044.

Tento kov máme sice už od nepaměti spojený s pomyslným druhým místem, to ale možná nebude navždycky. V českých zemích koneckonců už s přehledem vyhrál minimálně v jedné oblasti – v mincovnictví.