Venezuela skrývá největší ropné zásoby na světě. Po zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura by americký prezident Donald Trump chtěl zahájit těžbu. Odborníci ale varují, že těžba této extrémně „špinavé“ ropy by byla nákladná, ekologicky ničivá a v době zpomalující globální poptávky i ekonomicky pochybná, píše CNN.
Venezuela disponuje největší zásobou ropy na světě. Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, by venezuelské prověřené přírodní zdroje měly skrývat množství odpovídající 303 miliardám barelů. Dosud přitom představoval venezuelský export jen zlomek světové spotřeby. Proč tomu tak je a jaké změny by mohl přinést americký vpád?
Těžba černého uhlí na Karvinsku končí. Likviduje se, co se dá. Bourají se věže a zasypávají důlní jámy. Teď přišla na řadu kilometr hluboká jáma dolu ČSA, odkud horníci vytáhli poslední kusy uhlí před necelými čtyřmi lety. Do podzemí zpátky vracejí vytěženou hlušinu.
Krátce po přistání vzplálo v pondělí v Kongu letadlo, v němž cestovali vysocí státní úředníci, včetně ministra zodpovědného za těžební průmysl. Video zachytilo chaos, který po požáru vznikl, a panickou evakuaci cestujících.
Desítky domorodých protestujících v úterý násilně vnikly do areálu klimatické konference COP30 v brazilském Belému a u vchodu se střetly s ostrahou. Požadovaly ráznější kroky v oblasti klimatu a ochrany lesů.
Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, což je pětinásobek původních propočtů. Aktuální hodnota naleziště zlata u Zlatých Hor činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě půjde pouze jeho část. Výsledky průzkumu zaměřeného na množství zásob zlata a dalších kovů u Zlatých Hor ve čtvrtek zveřejnil státní podnik Diamo. Místní samospráva se k těžbě zlata staví odmítavě.
Zataženou neděli doplní ojedinělé přeháňky. Teploty nepřesáhnou 16 stupňů Celsia. Příští týden se bude postupně ochlazovat a noční teploty klesnou až do minusových hodnot. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Referenda dvou obcí na Sedlčansku jasně odmítla průzkum zásob antimonu a zlata. Těžba vzácných nerostů by podle obyvatel Příčov a Prosenické Lhoty mohla znehodnotit majetek, zdevastovat přírodu nebo otrávit spodní vody. Místní se vzbouřili i proti geologickému průzkumu, který by podle nich mohl mít při následné těžbě katastrofální následky.
Dobývání vzácných nerostů jako hrozba pro krajinu. Tak obyvatelé sedmi obcí na Sedlčansku vidí možnou těžbu žádaného prvku antimonu, ke které by mohlo za jejich humny v budoucnu dojít. Ministerstvo životního prostředí aktuálně řeší poskytnutí povolení ke geologickému průzkumu, který by mohl k těžbě teoreticky vést. Místní se kvůli tomu bouří, píší petice a pořádají referenda.
Nejméně 100 lidí ve čtvrtek zahynulo na severovýchodě Nigérie, když se zhroutil zlatý důl. Podle agentury Reuters to tvrdí přeživší a místní.
Lidé v pohraničí na severu Čech se už brzy nebudou muset bát, že jim z kohoutku přestane téct pitná voda. Liberec dokončil novou úpravnu vody, která nahradí zdroje vysychající kvůli těžbě v polském uhelném dole Turów.
Dražší stavby dálnic, železnic i mostů – to by hrozilo Česku při nedostatku kamení a písku. Po vyčerpání našich lomů by se totiž muselo dovážet. Ministerstvo průmyslu proto vytipovalo nové lokality, které chce zapsat mezi takzvaná strategicky významná ložiska. Některé obce se ale těžby obávají a nesouhlasí s ní. Ale existují místa s dobrou praxí.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
