Zelené střechy, adopce stromů i levnější šalinkarta. Jak se Brno chystá na horká léta


Méně vody, vyšší teploty a rozpálené ulice. Brno se na dopady klimatické změny připravuje už několik let. V rámci projektu Připrav Brno vzniklo ve městě 75 zelených vnitrobloků a přes 400 zelených střech, dotovanou jízdenku na MHD si ročně pořídí na 40 tisíc lidí. A kdo chce, může si adoptovat i vlastní strom.

O tunu méně

Odbor životního prostředí brněnského magistrátu chce, aby bylo město zelenější, ekologičtější a zdravější. „Připrav Brno je náš projekt, kterým chceme dosáhnout cíle, ke kterému jsme se zavázali vstupem do Paktu starostů a primátorů v roce 2017. Tedy snížit do roku 2030 emise CO2 o 40 procent,“ vysvětluje vedoucí odboru Martin Vaněček.

Město se přitom drží jednoduchého hesla. Když jeden člověk podle Fakt o klimatu vyprodukuje za rok zhruba dvanáct tun CO2, proč jednu tunu neubrat?

Nástrojů má město celou řadu. „Pro veřejnost máme šest dotačních titulů. Podporujeme třeba vznik zelených střech nebo ozelenění vnitrobloků. Necháváme to na iniciativě občanů, aby se dlouhodobě zanedbané vnitrobloky proměnily v zeleň a místo k odpočinku,“ říká Vaněček. Vnitrobloky se tak stávají i místem setkávání sousedů.

Jeden takový příklad za všechny: místo nepořádku a nežádoucích návštěvníků si obyvatelé domu pořídili truhlíky s květinami. Přesvědčit lidi ale nebylo snadné. „Ze začátku to bylo velmi těžké. Přesvědčili jsme je akcemi, které pro veřejnost pořádáme, a tím, že jim město z rozpočtu přispěje na vnitroblok, zelenou střechu nebo šalinkartu,“ říká Vaněček.

Šalinkarta místo auta

Šalinkarta je v Brně předplacená jízdenka na městskou hromadnou dopravu. Dotovanou si jich v rámci Připrav Brno pořídí ročně na 40 tisíc lidí, kteří by tak měli častěji nechat auto doma.

Na ekologii dbá i Dopravní podnik města Brna. „Stále se snažíme o ekologizaci dopravy. Osmdesát procent našich vozů je nízkoemisních nebo bezemisních. Rozvíjíme také síť zelených kolejí, tedy trávníkové pásy tam, kde je to možné. Může to být trávník s lučními květinami nebo pásy se suchomilnými rostlinami, které nepotřebují tolik péče,“ popisuje mluvčí dopravního podniku Hana Tomaštíková.

Zelené koleje sice v suchých obdobích potřebují zalévat, podnik to ale dělá jen v nutných případech. „Chceme, aby trávník zůstal životaschopný a plnil svou funkci. Nejen aby byl hezký, ale hlavně aby snižoval teplotu v ulici,“ vysvětluje Tomaštíková. Ke snižování uhlíkové stopy přispívají i ozeleněné sloupy tramvajového vedení nebo zelené střechy tramvajových zastávek.

Kousek přírody na střeše paneláku

Brno bylo prvním městem v Česku, které svým obyvatelům nabídlo dotaci na zelenou střechu. Využili ji i obyvatelé jednoho z brněnských panelových domů. „Jedním důvodem bylo prodloužení životnosti nové střešní krytiny. Tím druhým, a patrně důležitějším, je navrácení zelené plochy přírodě v co největším měřítku,“ říká obyvatel domu Michal.

Zatímco na betonové střeše si v létě můžete usmažit vajíčko a spálit bosé nohy, zelená střecha zadržuje vodu a reguluje teplotu. „V letních vedrech ochlazuje okolí i byty v horních patrech. V zimě zase nedochází k takovým tepelným ztrátám,“ vysvětluje Michal.

Střecha pomáhá i biodiverzitě. „Když se podíváte na okolní plochy, trávníky se sekají a zůstává jen tráva, pokud nevyschne. Nejsou tam rostliny, takže tam nejsou ani opylovači a hmyz. A to má vliv i na ptáky a další živočichy,“ upozorňuje.

Od začátku dotačního programu vzniklo v Brně 75 zelených vnitrobloků a na 400 zelených střech, dohromady zhruba na ploše osmi fotbalových hřišť. A podle pana Michala by jich mohlo být mnohem víc. „Nemusí to být jen panelové domy. Hodí se i nižší budovy s plochou nebo mírně skloněnou střechou. Pro zadržování srážek a zlepšení klimatu ve městě jsou velmi významné.“

Adoptujte si strom, třeba třešeň

Využít dotaci je jedna cesta. Druhá je finančně podpořit péči o městskou zeleň, třeba adopcí jednoho z nově vysazených stromů. Udělala to i greenfluencerka Eliška Krásnohorská. „Přes Podpoř svůj strom jsem si na mapě vybrala třešinku v parku na Špilberku, kam jsem ráda chodila, a poslala jsem na ni peníze. Částku si můžete vybrat sami a celá jde na to, aby se stromu dobře rostlo,“ popisuje.

Adopce podle ní mění i vztah k místu. „Když stromu věnuju peníze a čas, budí to ve mně zájem o prostředí a zodpovědnost. Uvědomím si, že jsem toho součástí, že se můžu zapojit a starat se o to, kde žiju,“ říká.

Péče o zeleň přitom není zadarmo ani jednoduchá. „Stromy ve městě nemají ideální podmínky, hlavně pro kořeny. Když naprší, voda z dlažby hned odteče a ke stromu se skoro nedostane. Pomáháme jim proto injektáží, kdy dostáváme živiny přímo ke kořenům,“ vysvětluje Michal Hegar ze společnosti Veřejná zeleň města Brna.

Vedle adopce stromu nebo zaplacení nové výsadby lze zeleň podpořit i jinak. Například šifrovací hrou, kdy člověk koupí poukaz, prochází úkoly a výtěžek jde na péči o stromy. Nebo koupí dárku, třeba medu či sirupu, jehož cena rovněž putuje na údržbu zeleně.

Pomoc je potřeba, protože ne všichni se k zeleni chovají ohleduplně. Vandalismus je v Brně podle správců zeleně velmi rozšířený, hlavně kvůli silnému nočnímu životu. Nejvíc trpí mladé stromky, za které se lidé věší nebo se o ně opírají, a ty se pak musejí nahrazovat. „Bylo by potřeba, aby se lidé víc zapojili. Když člověk přispěje na zeleň nebo si koupí strom, hrozně moc nám to pomáhá,“ říká Hegar.

Příroda není kulisa

Podle Elišky Krásnohorské by pomohlo, kdybychom se na přírodu dívali jinak. „Spousta lidí ji vnímá jako kulisu, kam jdeme na výlet. Češi rádi chataří nebo chodí na houby, ale nevnímáme se jako součást přírody. Kdybychom to tak brali, chtěli bychom se o ni i lépe starat,“ říká.

Podpořit zeleň tam, kde žijeme, by pak podle ní bylo úplně normální. „Teď nám to připadá jako něco speciálního, přestože to nic tak speciálního není. Kdybychom se vnímali víc jako součást přírody, bylo by i naše soužití s ní mnohem lepší.“