Zeman vetuje daňový balíček
Pokud by daňový balíček prošel v současném znění, rozhodl se jej prezident Miloš Zeman vetovat. Důvodem jeho postoje je pozměňovací návrh, který zvyšuje daňovou slevu na poplatníka. Podle Zemana totiž výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu.
Zeman je také nespokojen s tím, že navzdory dohodě balíček neobsahuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení nových sazeb daně z příjmu pouze na dva roky. Prezident to oznámil ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO), kterou v úterý přijal na Pražském hradě. Na Twitteru to uvedl prezidentův mluvčí.
1/2 Prezident republiky Miloš Zeman přijal na Hradě ministryni financí Alenu Schillerovou. Oznámil jí, že se rozhodl vetovat daňový balíček, a to především z důvodu zvýšení daňové slevy na poplatníka, která podle názoru prezidenta republiky výrazně narušuje rozpočtovou stabilitu.
— Jiří Ovčáček (@exPREZIDENTCR) December 1, 2020
Politický slib, který nelze do zákona zařadit
Sněmovna schválila v daňovém balíčku nejen zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu na 15 a 23 procent, ale i zvýšení daňové slevy na poplatníka na 34 125 korun. To by znamenalo příští rok propad příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 130 miliard korun. Následně premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl senátorům, aby při projednávání balíčku slevu na poplatníka zrušili. Zároveň navrhl nově kompenzovat výpadky příjmů obcí a krajů 20 miliardami korun ročně, a to po dobu dvou let.
Příslib, že změny by měly platit jen dva roky, Babiš při jednání se senátory minulý týden označil podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) za politický slib prezidentovi, který nelze do zákona zařadit. Návrh explicitně omezení na dva roky neobsahuje. Senát by měl o daňovém balíčku jednat 10. prosince.
Daňový balíček obsahuje v současné podobě vedle zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent a navýšení daňové slevy na poplatníka z dnešních 24 840 korun na 34 125 korun ročně také zavedení stravenkového paušálu jako alternativy ke stravenkám, postupné navýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v letech 2021 až 2023, snížení spotřební daně z nafty o jednu korunu za litr, trvalé zvýšení hranice pro povinné odpisování majetku ze 40 tisíc na 80 tisíc korun nebo zrychlení odpisů majetku, a to i za letošní rok.
ODS: Chceme rozumnou dohodu
Předseda ODS Petr Fiala v úterý na tiskové konferenci ve Sněmovně uvedl, že strana bude nadále usilovat o to, aby lidé měli od příštího roku nižší daně. „Jde nám také o to, aby v té dohodě byly kompenzace pro obce a kraje. A samozřejmě sleva na poplatníka by měla být podle dosavadních jednání nižší. Jsme přesvědčeni, že dosáhneme rozumné dohody,“ řekl.
Vedení ODS dříve sdělilo, že chce v Senátu prosazovat zavedení sazeb daně z příjmu fyzických osob 15 a 23 procent, případně 16 a 23 procent. Krajům a obcím chce kompenzovat polovinu výpadku jejich příjmů. ČSSD prosazuje daňové sazby 19 a 23 procent, zvýšení daňové slevy na poplatníka z 24 840 na 30 tisíc korun a obcím a krajům chce zvýšit podíl na příjmech z výběru daně od fyzických osob. Piráti by podle poslance Mikuláše Ferjenčíka souhlasili se sazbou daně 17 procent při současném zvýšení slevy na poplatníka o čtyři tisíce na 28 800 korun.
Schillerová dříve uvedla, že jakékoliv zvýšení sazby daně z příjmu nad 15 procent by znamenalo zvýšení daní živnostníkům. V případě fyzických osob samostatně výdělečně činných totiž představuje daň z příjmů 15 procent, neboť se počítá ze základu daně.
