BIS řešila žádost prezidenta republiky
Prezident Miloš Zeman požaduje po Bezpečnostní informační službě (BIS) jména ruských špionů v Česku. Uvedl to v pondělí s odkazem na tři důvěryhodné vysoce postavené zdroje Český rozhlas Radiožurnál. Hlava státu podle něj chce po civilní kontrarozvědce také, aby doložila, jaké operace ruské zpravodajské služby v Česku podnikají nebo jací Češi s nimi spolupracují. Podle expertů oslovených rozhlasem je takový požadavek neobvyklý a jeho splnění může ohrozit fungování BIS.
Podle Radiožurnálu dostal ředitel BIS Michal Koudelka zadání od prezidenta republiky letos na podzim. Zeman k tomu využil pravomoc, kdy může ze své funkce tajnou službu úkolovat s vědomím vlády. Kabinet už o tom podle rozhlasu byl informován.
O úkolu ví i parlamentní komise pro kontrolu BIS, která se zřejmě bude věcí zabývat příští týden. Z pozvánky na jednání komise podle rozhlasu vyplývá, že ředitel Koudelka chce vyjádření komise, zda má prezident na požadované informace právo.
Podle Radiožurnálu žádá prezident po BIS tři okruhy informací. Zaprvé informace o vlivových a infiltračních operacích ruských tajných služeb ohrožujících zájmy Česka. Zadruhé informace o tom, kteří konkrétní ruští zpravodajští důstojníci v ČR působí, kteří Češi s nimi spolupracují, jaké informace jim předávají a jak spolupráce vypadá. Třetím okruhem, na který směřuje prezidentova žádost, jsou informace k údajnému praní špinavých peněz ruského organizovaného zločinu, na které upozorňují dokumenty uniklé z amerického úřadu na potírání finanční kriminality, uvedl rozhlas.
Mluvčí BIS nechtěl zjištění Radiožurnálu komentovat. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček rádiu řekl, že o žádném úkolu prezidenta pro BIS neví. Hradní kancléř Vratislav Mynář pouze sdělil, že vztahy mezi prezidentem, vládou a zpravodajskými službami jsou nastaveny jasně. „A platí, že zpravodajské služby zákonným adresátům svá tvrzení dokládají,“ uvedl kancléř.
Neobvyklý požadavek
Podle expertů oslovených Radiožurnálem není obvyklé, aby prezident, vláda či sněmovní výbor žádali po kontrarozvědce tak detailní a živé informace. „O podobně nehorázném požadavku jsem za 30 let, co se zabývám tajnými službami, nikdy neslyšel," řekl rozhlasu bezpečnostní expert a bývalý ředitel civilní rozvědky (ÚZSI) Petr Zeman. Podle exředitele civilní rozvědky se tak snaží prezident dostat Koudelku do pasti. Pokud by totiž úkol splnil a takové konkrétní informace mu poskytl, tak se BIS naprosto zdiskredituje. Pokud úkol nesplní, je to další argument pro Zemana, že Koudelka nemá službu dál vést.
Za značně netypické a netradiční považuje údajně požadovaný rozsah informací také bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky ÚZSI Jan Paďourek. Podle bývalého ředitele rozvědky a někdejšího ministra vnitra Františka Bublana souvisí úkol s končícím funkčním obdobím šéfa BIS, se kterým má prezident napjaté vztahy. „Tam je jasný cíl, panu Koudelkovi končí mandát a on (prezident) chce docílit toho, aby tam mohl být dosazen někdo jiný, kdo mu bude třeba více nakloněn,“ řekl Bublan Radiožurnálu.
Prezident Miloš Zeman kritizuje práci BIS dlouhodobě, zejména v souvislosti s varováním tajné služby před vlivem Číny a Ruska. Šéfa kontrarozvědky Koudelku opakovaně odmítl povýšit do generálské hodnosti. Poté, co v prosinci 2018 BIS zveřejnila zprávu, v níž varovala před ruskými a čínskými špiony, kteří mimo jiné působí na ruském a čínském velvyslanectví, Zeman označil zprávu za „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“.
