Zemřel Jean-Jacques Sempé, ilustroval Mikulášovy patálie a další příběhy malého uličníka

Ve věku 89 let ve čtvrtek zemřel francouzský výtvarník – zejména kreslíř a karikaturista – Jean-Jacques Sempé. Proslavily ho zejména ilustrace dobrodružství malého Mikuláše a humorné kresby pro tisk. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na umělcovu ženu.

„Výtvarník Jean-Jacques Sempé zemřel pokojně večer 11. srpna v 89 letech ve svém letním sídle, obklopen manželkou a blízkými přáteli,“ uvedl v prohlášení pro AFP jeho životopisec a přítel Marc Lecarpentier.

Sempé, který se narodil 17. srpna 1932 ve francouzském Bordeaux, zkrášlil svými obrázky desítky knih a jeho kresby se objevovaly v prestižních listech, jako je The New Yorker, Paris Match či L'Express. Čeští čtenáři ale budou jeho jméno mít navždy spojené s příběhy neposedného Mikuláše, kterému Sempé vdechl život jako začínající umělec v polovině 50. let. Knížečky, které vytvořil spolu s Reném Goscinnym, ale dobře znají i jinde ve světě.

„Když jsme ve čtyřiadvaceti začínali, byli jsme šťastní, že máme vůbec nějakou práci. Zprvu jsme příběhy dělali pro malý provinční deník,“ vzpomínal před lety na návštěvě pražského veletrhu Svět knihy Sempé na zrození malého Mikuláše a jeho přátel s tím, že pro něj už je to celé dávná historie. Trvalo totiž přes deset let, než se několik útlých knížek, ve kterých jeho kresby s nezaměnitelným půvabem zachycují Francii 50. let, objevilo na pultech knihkupectví.

Na dráhu ilustrátora se přitom Jean-Jacques Sempé dal vlastně náhodou. „Jako mladík jsem pracoval v továrně na žárovky, pak přišla vojna, a když jsem se vrátil, dlouho jsem nemohl najít práci. Abych nezešílel, začal jsem kreslit a pokoušel se vnutit své kresby do nejrůznějších časopisů,“ vzpomínal na dobu, kdy mu bylo 19 let a teprve hledal svůj strohý, ale na první pohled rozeznatelný styl. Jak sám říká, příliš talentu nepobral, svůj úspěch si musel odpracovat.

Ke knížkám o Mikulášovi choval později jejich spoluautor – který měl z partičky nejradši šprta Celestýna, otloukánka třídy – spíše rezervovaný vztah. „Pro mě mají stejný význam jako kterákoliv jiná kniha,“ řekl jednou ilustrátor.