Zemřel Václav Jirásek. Zachraňoval lidské životy i vzpomínky na trutnovské doly


V pondělí zemřel ve věku 83 let Václav Jirásek. Trutnov na něj vzpomíná jako na výraznou osobnost spojenou s historií hornictví a za jeho osvětovou práci mu zastupitelstvo udělilo Kulturní cenu města Trutnov. Působil jako horník, báňský záchranář, hornický badatel a publicista. Podílel se i na záchranných pracích po ničivém zemětřesení v Arménii.

Jirásek během svého života zachránil mnoho hornických předmětů i vzpomínek pamětníků. Byl také autorem knih a průvodcem stovek zájemců po stopách někdejších havířů.

ČTĚTE TAKÉ: Vyhrál MS v hokeji i Wimbledon. Drobný byl úžasný obojživelník, emigroval po facce komunistovi

„Václav Jirásek byl dlouholetým velkým příznivcem našeho muzea, kde nejen opakovaně přednášel, ale také mu věnoval řadu historických exponátů k dějinám hornictví na Trutnovsku. Při mapování dějin hornictví v oblasti Jestřebích hor vykonal obrovský kus práce. Čest jeho památce,“ uvedli zaměstnanci Muzea Podkrkonoší pro deník Trutnovinky.

Václav Jirásek se narodil roku 1943 v Náchodě. Absolvoval hornickou průmyslovku v Úpici a poté začal pracovat jako horník a těžmistr na Tmavém dole v Jestřebích horách. Později se stal důlním dozorcem.

V roce 1938 začal vést báňskou záchrannou službu a u záchranářů už zůstal, konkrétně do roku 1994, kdy byla ukončena těžba. V rámci zdravotnictví také létal vrtulníkem jako záchranář-zdravotník. Za jeho zásluhy v tomto oboru (například za pomoc se záchrannými pracemi po ničivém zemětřesení v Arménii v roce 1988) a za záchranu lidských životů mu Český báňský úřad udělil Zlatý maltézský kříž.

Lidé na něj také budou vzpomínat jako na dokumentaristu a sběratele: „Desítky let procházel Jestřebí hory, vyhledával zbytky starých šachet, studoval důlní mapy a zapisoval vzpomínky bývalých havířů. Zachraňoval také vybavení z končících dolů: kahany, přilby, sbíječky, vrtačky a další předměty, které by jinak často skončily ve sběru“, vzpomíná deník Trutnovinky.

Psal knihy a články, tvořil mapy a graficky zachycoval podzemí regionu. Za jeho nejznámější publikaci lze označit historické a naučné dílo o hornictví v oblasti Jestřebích hor Ve znamení mlátku a želízka. Ani ve stáří ale nepřestal být aktivní – v roce 2023 mu vyšel knižní soubor Grafické listy montánní historie severovýchodních Čech, který obsahuje reprodukce jeho technických kreseb zachycujících faktografii velkých i malých dolů v Krkonoších a Podkrkonoší.

Bádání se vzdát nechtěl ani poté, co zhruba po padesáti letech přestal veřejně přednášet a pořádat komentované vycházky. Pokračovat chtěl, jak sám říkal, dokud udrží tužku.

Za zásluhy v oblasti rozvoje českého hornictví získal od Českého báňského úřadu nejvyšší hornické vyznamenání v České republice – medaili Jiřího Agricoly. Jeho celoživotní pracovní motto, které sdílel se svojí manželkou Věrou, ho velmi dobře vystihovalo: „Objevovat zapomenuté – připomínat mizející.“

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zvrat v případu násilné smrti na Trutnovsku: Muže mělo zabít dítě, za mřížemi neskončí