Chápete zkratky taxory či o5? SMSkám vládly už před 20 lety. Novým trendem je angličtina
Mladí lidé jsou často terčem kritiky starších generací nejen za svůj způsob mluvy, ale i za používání zdánlivě nesrozumitelných zkratek v online komunikaci. Zprávy se však zkracovaly už na začátku milénia – a to způsobem, který zase nemusí chápat dnešní mladí. Podle lingvisty Karla Olivy může souviset fenomén zkratek se vzestupem jakéhosi „hybridního modelu komunikace“, aktuálním trendem je pak angličtina.
Mnoho zkratek, které dnešní mladá generace používá nejen, ale zejména pro komunikaci v online prostoru, vychází z angličtiny. Většinou se jedná o takzvané akronymy, tedy zkratky tvořené prvními písmeny daného sousloví. Dobrým příkladem tohoto postupu je již poměrně zaběhlá zkratka btw – z anglického „by the way“, tedy mimochodem.
ČTĚTE TAKÉ: Otáčivá lanovka i nejvýše položený Rolex. Švýcarsko láká na nedotčené Alpy i novou obří věž
Jiné akronymy však už mohou starším generacím dělat problém. Nejen v chatech, ale i v komentářích na sociálních sítích se objevují například následující zkratky:
fr („for real“, tedy „fakt“ nebo „vážně“ ve smyslu „nekecám“)
ngl („not gonna lie“, tedy „nebudu lhát“)
idk („I don't know“, tedy „nevím“)
idc („I don't care“, tedy „je mi to jedno“ či „nezajímá mě to“)
irl („in real life“, tedy „ve skutečném životě“)
imho („in my humble opinion“, tedy „podle mého skromného názoru“)
Ne vždy jsou však akronymy ku prospěchu. Příklad, jak tuto metodu nepoužívat, nabídl před lety ve svém článku web iDnes.cz v podobě následující věty: PMFJ, ale IMHO, OJIOGBUOLSWMRTJVAIFWNTMITSHDHGCOAC. Co že tento nesmyslně dlouhý shluk písmen znamená?
Věta připomíná slavný soudní proces s americkým sportovcem O. J. Simpsonem, který byl obviněn z dvojnásobné vraždy, a poněkud nepřehledně zkracuje své znění: „Pardon me for jumping in, but in my humble opinion, O. J. is obviously guilty, but under our legal system we must respect the jury's verdict, although it frankly would not trouble me in the slightest if he drove his golf car off a cliff“.
Jak psát rychle česky
Česky tedy věta znamená: „Promiňte, že vám skáču do řeči, ale dle mého skromného názoru je O. J. očividně vinen, ale v našem právním systému musíme respektovat výrok poroty, i když by mi, upřímně řečeno, ani v nejmenším nevadilo, kdyby ve svém golfovém vozíku sjel z útesu“.
Zkratky ale v psané elektronické komunikaci nejsou ničím novým. Dokládá to i dobový článek „Jak psát česky rychlé SMS?“, který byl na webu iDnes.cz zveřejněn 11. června 2002. Ten čtenářům, jak už titulek napovídá, radí, jak ušetřit čas i místo během psaní tehdy vysoce populárních SMS.
Mimo poměrně triviální metody, které spočívají ve vynechávání mezer mezi slovy nebo ve zkracování názvů dnů v týdnu či měsíců, se však na začátku milénia používaly i rafinovanější zkratky:
poe = protože
MT = miluji tě
td = tady
tm = tam
cu = chci
ky = který
mmnt = moment
Další z metod bylo vynechávání samohlásek. Když si tak kamarádi chtěli dát vědět, že se sejdou kdekoli v Praze, do zprávy napsali „kdklv v Pze“. Oblíbené bylo také nahrazování dvou a více znaků jedním písmenem, nebo dokonce číslicí. Příkladem budiž následující věty:
Dnes o5 vezmu Janu xobě. (o5 = opět, xobě = k sobě)
Qolbam nejdu, radši jdu na Pe3n. (qolbam = k volbám, Pe3n = Petřín)
Písmenem X se dvojice písmen KS dala nahradit také například ve slovech či slovních spojeních taxory (tak sorry), jaxe mas? (jak se máš?) nebo xicht (ksicht). Stejným způsobem nahrazovalo písmeno Q písmena KV – příkladem mohou být psaná slova raqička (rakvička), qěten (květen), qětina (květina), qíz (kvíz) nebo qůli (kvůli). Číslice pak posloužily například ve slovech me2d (medvěd) nebo z5 (zpět).
Proč ale vůbec byly zkratky při psaní SMS tak oblíbené? Cena za jednu odeslanou zprávu se v Česku v začátcích tohoto systému pohybovala mezi pěti až deseti korunami. Každá „esemeska“ navíc disponovala limitem 160 znaků – pokud jej uživatel překročil, byť jen o pár znaků, platil dvojnásobnou částku.
Čtěte také
A právě to byl jeden z hlavních důvodů, proč se lidé na přelomu 90. let a nového milénia snažili SMS zprávy co možná nejvíce zkracovat. Stejně tak mnoho uživatelů vůbec nepoužívalo diakritiku – zprvu kvůli technologickým omezením, později právě kvůli ceně, neboť zprávy s diakritikou měly limit pouhých 140 znaků.
Redakce CNN Prima NEWS oslovila k tématu lingvistu Karla Olivu, podle něj může fenomén zkratek souviset i se vznikem jakéhosi „hybridního modelu“ spojeného právě se vzestupem elektronické písemné komunikace.
„Už od starého Říma až do mého mládí existovala neformální komunikace, která byla mluvená, zatímco písemná komunikace byla vždy formálního rázu. Pak tu ale vznikla jakási hybridní forma, kde má psaná komunikace neformální ráz. Je to právě komunikace na různých sociálních sítích, prostřednictvím různých zařízení a podobně,“ všímá si expert.
Kulturně-jazykový imperialismus
Psaná neformální komunikace podle Olivy často nedodržuje celou řadu gramatických pravidel. „Třeba čárky nebo velká písmena,“ zmínil příklad. „Ten obrázek se v tom středu teď tak trochu rozmlžil. Předtím tu existovaly dvě jasné alternativy, opravdu striktně oddělené. A nyní tu máme tuto třetí, zmíněnou hybridní formu,“ zopakoval Oliva.
Jak bylo zmíněno v úvodu, většina zkratek užívaných dnešní mladou generací vychází z angličtiny. Podle Olivy jde o přirozený vývoj, je však otázkou, kde skončí. „Jestli to dopadne stejně jako s latinou, která se rozmohla po půlce Evropy? Převálcovala všechny národy, třeba Francie byla galská, ale nakonec se tam prosadila latina, ze které se potom vyvinula francouzština,“ uvedl.
„Čili já nevím, jak to bude za tisíc let. Ale jakýsi kulturně-jazykový imperialismus s sebou ta angličtina určitě přináší, no,“ poznamenal Oliva a dodal: „Když to řeknu ošklivě, angličtina se tady roztahuje. Ale nemyslím to ve zlém, prostě to tak je. Co s tím uděláme? Nic. Já nemůžu chodit za lidmi a říkat jim, aby tak nekomunikovali.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hřib královský i lahodná císařka. Pozor na chráněné houby, u nichž hrozí milionové pokuty
Michael studuje obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy v Praze. Členem on-line redakce CNN Prima NEWS je od října 2024. Soustředí se hlavně na domácí politiku, se zájmem sleduje také dění ve Spojených státech. Ve volném čase se věnuje zejména hudbě. (Michael.Cardal@iprima.cz)
