Streetworkeři se u teenagarů častěji potkávají s agresí. Zdroj: pixabay.com/cre8tivehome0
Agrese a násilné projevy se v Česku stávají společenskou normou. Upozorňují na to terénní sociální pracovníci, podle kterých jsou dopady tohoto fenoménu patrné už i u dětí a mladých lidí. Podle streetworkerů je potřeba teenagery učit se svou vlastní i okolní agresí zacházet.
V rámci terénní práce sociální pracovníci zaměřující se na práci s dětmi a mladými dospělými čím dál častěji řeší také agresi a násilí.
„Streetworkeři řeší případy s nejrůznější mírou závažnosti - od pouličních bitek mezi jednotlivými skupinami dětí a mladých lidí, přes domácí násilí, po kyberšikanu i sebepoškozování,“ uvedla ředitelka České asociace streetwork Martina Zikmundová.
Na současné situaci se podle asociace zásadně podílí celkový postoj společnosti. „Pokud žijeme v atmosféře netolerance a řešení problémů násilím, pak i děti řeší konflikty násilím, neboť si ověří, že to funguje,“ upřesnila Zikmundová s tím, že značný vliv pak mají na postoje dětí také extrémistické skupiny a politická hnutí.
Naprosto klíčové je zapojení policie
Situaci s bitkami řešili nedávno také například na území pražských Bohnic. „Bitky mezi skupinami dětí různého věku nejsou nijak neobvyklým jevem, ani novinkou. Z hlediska vývojové i sociální psychologie je to součástí přechodového rituálu do dospělosti,“ vysvětlil pracovník nízkoprahového klubu Vrtule v pražských Kobylisích Jan Vališ. Zakazovat takové konání většinou podle něj nebývá efektivní.
Podle Zikmundové je pak potřeba s dětmi potřeba mluvit o tom, že například ublížení na zdraví nebo omezování osobní svobody jsou trestné činy a pokud se jich dopustí, ponesou následky. V tomto ohledu je pak naprosto klíčové zapojení represivní složky, tedy policie. „Konfrontace s důsledkem je pro naše klienty často tím zlomovým bodem, kdy začínají přemýšlet o svém jednání - pokud jsou v roli agresora - úplně jinak,“ uzavřela Zikmundová.
