Jsme jako sud s prachem, tvrdí Řekové. Kvůli migrantům noční hlídky. Atény proti pochybným neziskovkám

I když zapadne slunce, světla v zemědělské vesnici Moria nepřestávají zářit a muži včetně teenagerů se střídají v hlídání své vesnice. „To je to, k čemu došlo,“ uvádí městský starosta Ioannis Mastroyiannis. „Bereme si zpět své životy, své domovy a svůj majetek. Už víc nechceme, aby sem vkročili uprchlíci. Ničí nás.“

Noční hlídky proti migrantům

Tisíc obyvatel města vytvořilo bezprecedentní hlídkové stanoviště, kde starousedlíci po nedávné vzpouře tisíců žadatelů o azyl ze sousedního tábora zahájili noční hlídky. Migranti protestovali proti nuceným deportacím, nevyhovujícím životním podmínkám a průtahům v azylovém řízení. Bezpečnostní složky tehdy musely proti migrantům zasáhnout i slzným plynem.

Stovky převážně mladých Afghánců se během konfliktu odpojily od davu a vtrhly do vesnice Moria, kde obsadily opuštěné domy, čímž vyvolaly neklid mezi místními obyvateli. „Byli jsme jen jiskru od úplného povstání,“ míní Mastroyiannis. „A stále jsme.“

Kontroverzní krok? Řekové plánují v boji s migranty plovoucí bariéry

Zahraničí

Řecká vláda představila nový plán boje s migranty. Chce testovat plovoucí mořské bariéry, které mají migrantům bránit v jejich připlouvání z Turecka na řecké ostrovy v Egejském moři. Podle agentury DPA plán svou povahou vyvolal kontroverzi.

Po vzpouře v detenčním táboře řecká vláda posílila bezpečnostní opatření v okolí Morie a přilehlého tábora. Slíbila také, že přepracuje systém táborů v zemi a uzavře notoricky známý uprchlický tábor, místo něhož zřídí menší uzavřená místa. Vláda rovněž přislíbila přemístit dvacet tisíc žadatelů o azyl z Lesbu a dvou dalších ostrovů v Egejském moři na řeckou pevninu.

Mám zakrýt oči, uši a sledovat, jak jsou žena a dcera znásilňovány?

„Úřady nám neustále opakují, ať jsme trpěliví a chápaví. Ale co máme dělat v noci?“ ptá se místní pětasedmdesátiletý farmář Theodoros Kaskabas. „Zakrýt si uši, zavřít oči, sednout si a sledovat jak jsou má žena a dcera znásilňovány? Vláda musí být tvrdá. A neměla by se toho bát.“

Čtyři roky poté, co EU v roce 2016 uzavřela v rámci omezení migrace dohodu s Tureckem, zůstává ostrov Lesbos epicentrem evropské migrační krize. V roce 2019 na něj podle dat OSN doplulo na 59 726 nelegálních migrantů.

Síť pochybných neziskovek spolupracujících s lékaři a právníky

Atény nyní osočují neziskové organizace a obviňují některé z nich z pomoci pašerákům a z podněcování migrantů k revoltám. „Existuje galaxie pochybných neziskových organizací (NGOs) působících společně se sítí lékařů, právníků a dalších lidí, kteří si z utrpení těchto lidí dělají mincovnu,“ uvedl náměstek řeckého ministra pro migraci George Koumoutsakos. „Jsou to pijavice a tyto praktiky musí skončit. Tohle všechno přispívá k nelegální migraci.“

Podle před několika dny schválené legislativy budou nyní stovky neziskových organizací v Řecku podléhat přísné státní kontrole, bude po nich vyžadováno objasnění jejich misí, personálu a zdrojů financování. Mise související s migrací v Řecku uskutečňuje údajně přes čtyři sta organizací, přičemž oficiální povolení má méně než devadesát z nich a nejméně 35 humanitárních pracovníků je Řeky evidováno kvůli podezření ze spolupráce s tureckými pašeráky.

Situace se nebezpečně zhoršuje. Jsme jako sud s prachem

Od loňského léta se podle dat řecké vlády a OSN počet migrantů, kteří měsíčně připlouvají do Řecka, zvýšil z 1846 na 10 551 lidí. Počet k řeckým břehům připlouvajících migrantů převyšuje deportace zpět do Turecka. Od začátku roku bylo evidováno 2795 nelegálních příchodů oproti 85 nuceným deportacím.

„Frustrace na obou stranách – místních i uprchlíků – překypěla,“ tvrdí regionální guvernér pro řeckou severní část Egejského moře Kostas Moutzouris. „Situace se nebezpečně zhoršuje. Jsme jako soudek s prachem připravený explodovat.“