Vláda Zdroj: archiv TV Prima
Vládou schválený návrh rámce státního rozpočtu je podle opozice „naprosto šílený“ a jde „cestou zaostalosti“. Návrh rozpočtu ministryně financí Aleny Schillerové počítá pro roky 2021 a 2022 se schodkem 40 miliard korun. Prioritou rozpočtu má být hlavně zvýšení důchodů a platů pedagogů. Koaliční ČSSD pro rozpočet ruce nezvedla, jelikož v něm podle nich chybí ještě minimálně 11 miliard korun.
Středopravicová opozice návrh cupuje:
„To, že vláda nedokáže po mnoha letech růstu sestavit vyrovnaný rozpočet, svědčí o její nekompetenci. Ještě horší je vnitřní sktruktura toho rozpočtu, výdaje na bující státní aparát rostou rychleji než ekonomika, zatímco investice do budoucnosti - na vědu a výzkum - rostou pomaleji, než roste ekonomika. To je cesta do zaostalosti a do stagnace,“ řekl online redakci TV Prima bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Rozpočet komentoval i lidovecký poslanec Marian Jurečka:
Koaliční vláda B. Sobotky, celkový deficit za roky 2014-2017 -84,9 mld. Kč
— Marian Jurečka (@MJureka) June 24, 2019
Koaliční vláda A. Babiše realita + plán (příští schodky -40 mld. Kč ročně) 2018-2021 -118 mld. Kč
Chápu, realita může být lepší, ale je to divné od chlapa, co kdysi říkal, že deficitni rozpočet odmítá!
Podobně okomentoval rozpočet i ekonomický expert za ODS Jan Skopeček: „Schválený deficit rozpočtu ve výši 40 miliard korun je naprosto šílený, neadekvátní k současnému ekonomickému růstu a nízké míře nezaměstnanosti. Vláda má desítky miliard korun každým rokem díky vyššímu inkasu daní z titulu hospodářského růstu a přesto stále přichází se stejným deficitem státního rozpočtu,“ sdělil redakci. Jedním dechem také dodal, že nehlasování sociální demokracie pro rozpočet je „pouhá hra.“
Podle odborníka je třeba škrtat na výdajové straně
S návrhem nesouhlasil ani ekonom David Marek. Ten redakci sdělil, že je „špatně“, pokud vláda přichází s deficitním rozpočtem, přestože očekává ekonomický růst. „Když se podíváme, jak se v posledních letech vyvíjí rozpočet - a příští rok tomu nebude jinak - tak se dá říci, že víceméně projídáme svoji budoucnost,“ řekl. Marek také vyjádřil pochyby ohledně požadavku sociální demokracie na zvýšení příjmové strany státního rozpočtu. „Vzhledem k tomu, že zdanění v České republice je dostatečně vysoké, tak si myslím, že problém rozpočtu je třeba řešit na výdajové straně, nikoliv příjmové,“ uvedl.
ČSSD chce více peněz
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) i předseda sociálních demokratů Jan Hamáček s rozpočtem spokojeni nejsou. Nepokryje podle nich dostatečně sociální výdaje a výdaje na projekt digitalizace, kybernetickou bezpečnost, obměnu policejních vozů a například hasičské výškové techniky. „Strávíme letní měsíce vyjednáváním,“ řekl novinářům Hamáček v souvislosti s koaličním nesouladem ohledně navrženého rozpočtu. Koalice bude muset vzít v potaz i názor komunistické strany, která chce schodek nižší.
Každá mince má dvě strany. Stejně tak je to i s návrhem rozpočtu na rok 2020. Na jedné straně chvályhodný nárůst výdajů na důchody a rodičák, na druhé chybějících 11 miliard pro další zranitelné skupiny. Tenhle návrh proto nemůžu podpořit. Přes léto nás čeká spousta práce! @CSSD
— Jana Maláčová - SOCDEM (@JMalacova) June 24, 2019
Kromě důchodů a platů pedagogických i nepedagogických pracovníků by měl být vyšší i rodičovský příspěvek či výdaje na obranu. Největší navýšení výdajů za minulý rok směřovalo do sektoru investic, konkrétně do železniční a silniční dopravy, dále do platů státních zaměstnanců a důchodů. Přesto se ale investice k poměru objemu rozpočtu dlouhodobě snižují. Nejvíce rostly v minulém roce příjmy ze sociálního pojištění, dále příjmy z fondů EU a z daně z příjmů.
Srovnání s USA
Češi nejsou sami, kdo hospodaří s deficitem, bohužel ekonomika ČR je malá a nemůže si dovolit nechat narůstat dluh. Dlouhodobě trápí deficit i Spojené státy, u kterých už teď výdaje spojené s financováním dluhu představují druhou největší položku výdajů. Pro zajímavost, americký prezident Donald Trump předložil pro fiskální rok 2020 návrh federálního rozpočtu s rekordními výdaji ve výši 4,746 bilionu dolarů, příjmy by přitom měly být 3,645 bilionu dolarů. Až 50 procent příjmů by měla tvořit daň z příjmů, dále sociální zabezpečení, národní zdravotní program Medicare, daň z příjmů právnických osob a spotřební daně. Naopak největší jsou mandatorní výdaje spojené se sociálním pojištěním a zdravotními programy Medicare a Medicaid, ty spolknou více jak 60 procent federálního rozpočtu.
Pozoruhodné jsou odlišnosti mezi rozpočty jednotlivých ministerstev USA a ČR. Zatímco v ČR má největší rozpočet ministerstvo práce a sociálních věcí (600 miliard korun) a až s velkým odstupem za ním je ministerstvo školství a tělovýchovy (197 miliard korun), tak v USA má největší rozpočet ministerstvo obrany (574 miliard dolarů), daleko za ním je Úřad pro veterány (kolem 80 miliard dolarů) a obdoba ministerstva školství (kolem 70 miliard dolarů, USA má tradici soukromých škol).
Dalibor Zítko
