Premiérem Kosova se stane Albin Kurti, jehož strana Vetëvendosje (Sebeurčení) vyhrála volby a podle Kurtiho prohlášení hodlá vytvořit vládu s Demokratickým svazem Kosova. Výsledek zamíchal v Kosovu kartami. Lze zatím usuzovat na směřování a reakce domácí. Tlak ze zahraniční lze očekávat - a jakým směrem?
Podívejme se do hlavy nového premiéra Kosova. Na dosavadní převažující kurs vyjednávání mezi prezidenty Srbska a Kosova reaguje negativně, takže zamíchání karet je totální. Bude se měnit ledaco. V nejnovějších Kurtiho prohlášeních není řeč o hodně diskutované plánované výměně území mezi Srbskem a Kosovem. Lze vycházet z rok starého názoru: „Pohádka o výměně území nebo korekce hranic, to je nový podvod ke škodě Prištiny.“ Kurti to vyslovil loni v rozhovoru pro bosenský deník Oslobodjenje a také mluvil o snaze srbského prezidenta Vučiće o takzvanou bosnizaci, to je rozdrobení na menší celky Kosova. Pochopitelně, že jeho vyjádření vychází z pozic nacionalistické strany, jejímž je předsedou. Kam by nyní mělo Kosovo směřovat, k tomu se Albin Kurti vyjádřil ve svém sobotním rozhovoru pro rakouský Der Standard.
Jak bylo uvedeno, o výměně území slovo nepadlo, zato se vyjádřil k dalším důležitým vzájemným problémům mezi kosovskými Albánci a Srby. K otázce rušení stoprocentního cla na produkty ze Srbska a Bosny a Hercegoviny se vyjádřil, že sice není povinností, ale chce prosadit politiku reciprocity. Představu má tuto: „Například Srbsko musí přijmout naše poznávací značky a dokumenty, ve kterých je uveden název ´Kosovská republika´“. Dalším požadavkem Kurtiho je vypořádání válečných škod, penzijních fondů a vyžádání 1200 kulturních artefaktů po Srbsku.
Pochopitelně, že nejdůležitějšími body pro nového premiéra jsou uznání Kosovské republiky a vstup do EU. „Dobré sousedské vztahy jsou důležité. A bez vzájemného uznávání nebude možný vstup do EU. V každém případě bych byl rád, kdyby se šest zemí západního Balkánu připojilo k EU najednou,“ uvedl budoucí kosovský premiér.
Na dotaz, do jaké míry je pravděpodobné, že dojde k dohodě se Srbskem, odpověděl krátce: „Měli byste se zeptat Srbska“.
Z jednání o Kosovu je rozpoznatelný spěch nejen obou vyjednávacích stran, ale i velmocí. Rakouský Der Standard to vysvětluje tím, že USA chtějí objasnit, kde je hranice NATO a kde končí vliv Ruska. Podle Kurtiho Srbsko spěchá, neboť „potřebuje peníze EU a investice. Znamená to, že musí uznat Kosovo.“ Kurti naznačuje, že se musí počítat s tlakem Ruska a jednání tak nebudou snadná: „Rusko se chce pomstít po dvou neúspěšných převratech v severní Makedonii a Černé Hoře, a to na Bosně a Kosovu. Takže bychom měli být velmi opatrní.“
Na dotaz možného smíření mezi Srby a kosovskými Albánci budoucí premiér odpověděl jednoznačně: „Je mi líto, ale nejsem optimistický.“ Problém nepřátelské rétoriky Kurti svedl na srbskou stranu: „Nikdy bych neřekl něco takového o Srbech, jako řekla srbská premiérka Ana Brnabićová o Albáncích, když mluvila o ´lidech z lesa´. Šovinismus není náš. Srbsko se musí změnit mnohem více než my.“
Bělehrad oslavuje vítězství
Srbsko se rovněž ozvalo silným hlasem vítajícím pro změnu své vítězství na severu Kosova. K vítězství strany Srbů „Srpska lista“ blahopřál srbský prezident Aleksadar Vučić, který k přání bojovně dodal: „Garantuji, že srbský stát a národ nikdo jednoduše nevymaže a nezvítězí nad ním, jak si to mnozí představovali.“ Myslel tím to, že podle něj byla snaha tuto stranu zničit a podřídit v Kosovu menšinové Srby politice většinových Albánců. Podle sečtených hlasů získali Srbové v parlamentu deset mandátů, což jim údajně může zajistit možnost prosazování jejich zájmů.
Ještě razantněji se vyslovil ředitel vládního odboru pro Kosovo Marko Djurić, když řekl, že kosovští Albánci budou muset klepat na dveře kosovských Srbů: „Každý, kdo bude chtít v Kosovu vytvořit legitimní instituce, bude muset přestat Srby terorizovat.“
Význam voleb - sekundární
Sice se dostala k moci nacionalistická strana, se kterou může padnout i současný kosovský prezident Hashim Thaçi, což mnozí včetně budoucího premiéra naznačují. Jeho Demokratická strana skončila na třetím místě a zřejmě nebude součástí vlády. Znamená to, že můžou za své vzít i dosavadní výsledky jednání Prištiny a Bělehradu. Další důležitou změnou je, že právě Thaçi a bývalý premiér Haradinaj by opět mohli putovat k haagskému soudu. Třetí záležitostí je zvětšení a zkvalitnění boje proti korupci, kdy v poválečné době vznikaly instituce a posty spíše na bázi známostí a rodinných vazeb.
Mirko Radušević