Rodiče, kteří jsou na výchovu sami, často žijí na hranici chudoby. Když zaplatí nájem, tak jim zbývá jen pár tisíc na jídlo a uživení svých dětí. V létě, kdy chodí do práce a nemají na děti čas, si berou neplacené volno nebo dávají výpověď. Tím se všechno ještě více zkomplikuje. Jejich děti tak nezažijí prázdniny na táborech nebo u moře jako ostatní. Jak to řeší?
V České republice žije kolem sto osmdesáti tisíc rodičů samoživitelů a z toho je devadesát procent žen. Jejich plat se pohybuje v rozmezí mezi deseti a dvaceti tisíci měsíčně. Výživné je kolem dvou tisíc korun, některé matky ale dostávají pouze pět set na měsíc. Na jídelníčku mají jejich děti ty nejlevnější potraviny a ovoce či zeleninu neznají. Příměstské tábory, sportovní aktivity nebo dovolené jsou pro ně nepředstavitelné.
Aby děti z neúplných rodin měly stejný život jako ostatní děti - tak zní motto neziskové organizace Klub svobodných matek, na kterou se ženy často obrací s prosbou o pomoc. Ta pořádá různé kampaně, které mají za cíl finančně i materiálně matky podpořit. Vybírá peníze na tábory a zajistí tak dětem hezčí léto.
Na Vánoce uskutečnila organizace kampaň, kdy vybrala půl milionu na dárky pro kluky a holky. Hned poté začala s letním programem. Přes čtyřicet dětí se díky tomu letos dostalo na vysněné tábory.
Matky jsou často na celé prázdniny úplně samy. Buďto nejsou zapojeny do neziskových organizací, nebo o nich vůbec neví. Pak musí hledat různé alternativy. První možností je vyslat děti na příměstský tábor z vlastních financí. Většinou stojí od jednoho do pěti tisíc korun, cena se odvíjí podle délky pobytu. Někdy si ženy vezmou volno v práci a přihlásí se na tábory jako dobrovolnice, a tak mohou vzít své děti s sebou. Na táborech vaří, vymýšlejí hry či uklízejí.
Typy a ceny příměstských táborů v Praze:
Dům dětí a mládeže nabízí na léto řadu specializovaných táborů (ceny jsou za týdenní pobyt):
Pobytový: 5400 Kč
Sportovně adrenalinový: 3300 Kč
Výtvarný: 3300 Kč
Hudební: 3100 Kč
Taneční: 2600 Kč
Vodácký: 1600 Kč
Více jak polovina matek samoživitelek si nemůže tábor dovolit. Vymýšlejí pak východiska, jak si navzájem pomoci. Zakládají facebookové skupiny, kde se matky navzájem znají a děti si hlídají. „Seznámila jsem se s jednou maminkou na dětském hřišti, rozuměly jsme si a pověděla mi právě o vzájemném hlídání. Po pár setkáních s ní jsem jí začala důvěřovat a doteď si vzájemně pomáháme,“ uvedla samoživitelka Markéta.
„Moje situace je složitá, mám tři děti a do toho chodím na dvanáctihodinové směny do práce. Na tábor má nejmladší dcera Sofie nechce. Takže je buď u mých rodičů nebo se střídáme s kamarádkami v péči. Vím ale, že to není ideální, téměř každý týden je u někoho jiného,“ řekla samoživitelka tří dcer Dagmar z Českých Budějovic.