Rozpočet by navýšení platů o 5,2 (které žádá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová) místo 3 procent (jež již dříve navrhla ministryně financí Alena Schillerová) v platové sféře stálo dalších zhruba osm miliard korun, pokud vyjdeme z předpokladu, že by počet zaměstnanců v platové sféře odpovídal jejich počtu v letošním prvním čtvrtletí (za které jsou poslední dostupná data).
Do platové sféry se řadí segmenty veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení a dále pak vzdělání, zdravotní a sociální péče a konečně kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Tyto segmenty zahrnují drtivou většinu pracovníků placených z veřejných rozpočtů (letos v prvním čtvrtletí těchto osob bylo 692 300). Dalším zásadním předpokladem výpočtu je tedy to, že by v jednotlivých uvedených segmentech dostali pracovníci stejné procentuální navýšení, tj. že by si například učitelé shodně polepšili se zaměstnanci bezpečnostních složek - všichni buď o 3 procenta, nebo o 5,2 procenta.
Přidání o 5,2 procenta v tuto chvíli neodpovídá reálným možnostem ekonomiky, která musí absorbovat dramatické navyšování platů a mezd letošního roku a navíc vyhlíží ztrátu růstové dynamiky, která připraví podniky a firmy o část zisku.
Tříprocentní nárůst lépe odpovídá skutečným podmínkám a odráží realitu bez populistických gest. Ostatně i mezinárodní instituce typu ratingové agentury Standard & Poor's Global Ratings varují ČR před ztrátou konkurenceschopnosti, kterou způsobuje z velké části právě až přílišné přidávání na platech a mzdách.
Lukáš Kovanda