Katedrála Notre Dame během požáru a rok poté (Zdroj: AP)
Je tomu rok, co svět zachvátily děsivé obrazy hořícího chrámu Matky Boží v Paříži. Požár během zhruba 12 hodin zničil téměř celou střechu katedrály Notre Dame a způsobil zřícení novogotického sanktusníku (menší štíhlé věžičky). Cestu rekonstrukci plánované do roku 2024 zkřížila nejprve kontaminace stavby a roztavení lešení požárem a nyní pandemie onemocnění COVID-19.
Požár vypukl 15. dubna – v pondělí Svatého týdne (křesťané si připomínají poslední týden Ježíšova pozemského života) – ve střešním prostoru gotické katedrály, který tehdy procházel rekonstrukcí. Požár měl vypuknout před půl sedmou večer středoevropského letního času. Ačkoliv byla značná část požáru zlikvidována do půlnoci, zcela uhasit se hasičům podařil až druhý den ráno.
COVID-19 přerušil práce
Jakkoliv zatím vyšetřovatelé stále příčinu požáru nezjistili, francouzští státní zástupci se domnívají, že tragédii způsobil buď nedopalek cigarety, nebo jiskra ze selhání elektrického vedení či zařízení.
Krátce po tragédii slíbil francouzský prezident Emmanuel Macron herkulovské úsilí při obnově jedné z nejznámějších středověkých památek, která se mimo jiné nachází na seznamu historického dědictví UNESCO. Oprava měla být symbolicky dokončena během pěti let, tedy do začátku Letních olympijských her 2024 v Paříži.
Kvůli pandemii onemocnění COVID-19 byly však rekonstrukční práce na katedrále letos 16. března po zavedení rozsáhlých opatření v boji proti šíření koronaviru pozastaveny. Navzdory měsícům úsilí zatím nadále panuje nejistota, jaký je skutečný rozsah škod a budoucnost svatostánku.
These remarkable photos, some obtained exclusively by CNN, show the scale of damage inside Paris' Notre Dame cathedral https://t.co/pfGWDjrYBe pic.twitter.com/kTlC0ObQWu
— CNN (@CNN) April 16, 2019
Riziko kontaminace olovnatým prachem
Armádní generál Jean-Louis Georgelin, zvláštní zástupce francouzského prezidenta delegovaný pro rekonstrukci, koncem ledna sdělil francouzskému senátu, že je příliš brzy na to říci, zda bude možné katedrálu zachránit. Generál informoval, že pro komplexní zjištění stavu stavby ještě musí být dokončeno několik ožehavých úkolů, jakými jsou třeba zpřístupnění stropních kleneb.
Georgelin také zdůraznil, že „velmi vážně“ přistupuje k riziku kontaminace, které na místě představuje velké množství olovnatého prachu. Právě kvůli dekontaminačním pracím spojeným s odstraňováním toxických částic vzniklých z roztavení více než 300 tun olova ze střechy katedrály, se obnovovací práce již dříve opozdily. Vzhledem k požárem zpustošené struktuře katedrály pak byly úřady během zimy z bezpečnostních důvodů nuceny několikrát pozastavit práce, když rychlost větru překročila 40 kilometrů za hodinu.
Doposud se dělníkům pracujícím na místě běžně v počtu 60 až 70 lidí dokonce nepovedlo ani kompletně odstranit propletenou síť kovového lešení, jež se v důsledku požáru roztavilo a částečně se spojilo v „pavučinu“. Právě lešení mělo být demontováno do června. A dokud se tuto část práce nepodaří dokončit, nelze na katedrálu instalovat dočasnou odolnější střechu pro ochranu uměleckých děl uvnitř budovy.
Srdce Notre Dame bylo zachráněno?
Francouzské ministerstvo kultury zatím nereagovalo na dotaz CNN, zda může pozastavení prací ovlivnit časový harmonogram obnovy a jak realistické zůstávají původní Macronovy plány na znovuotevření katedrály do roku 2024. Priority země nyní podle všeho leží jinde – důkazem toho budiž pondělní projev prezidenta využitý k oznámení prodloužení celostátní karantény o další měsíc. Generál Georgelin nicméně pro agenturu AFP vyjádřil přesvědčení, že se původní časový plán obnovy katedrály navzdory koronaviru podaří zrealizovat.
Pozitivnější byla v minulém měsíci Aline Magnienová, ředitelka Výzkumné laboratoře pro historické památky, pověřená hodnocením škod. Ta pro časopis Science s optimismem uvedla, že „srdce Notre Dame bylo zachráněno“. Podle ní více než na střeše nebo klenbě záleží hlavně na svatyni, kterou právě chrání. „Notre Dame bude obnovena. Její umělecká díla, kámen a vitráže budou vyčištěny; budou jasnější a krásnější než dříve,“ dodala.
Nejistota při návrhu nové věže i strach o finance
Mezi mnoha jinými zůstává nejistota i u návrhu nového sanktusníku, štíhlé věže, která se v důsledku požáru Notre Dame zřítila. Francouzský premiér Edouard Philippe v minulém roce vyhlásil mezinárodní soutěž o design nové věžičky a vítězný návrh měl být původně zveřejněn v první polovině tohoto roku. Předmětem vzrušené debaty pak stále zůstává, zda bude nová věž projektována na základě původní, jež byla výsledkem restaurování z 19. století, nebo něčeho modernějšího.
Ve světle současné koronavirové krize se rovněž nabízí otázka, kolik ze zhruba 900 milionů euro (přes 24 miliard korun), které dárci z celého světa původně na rekonstrukci Notre Dame přislíbili, se nakonec skutečně podaří „zhmotnit“.
Činnost v katedrále ani po oznámení karantény zcela neutichla. Pařížský arcibiskup Michel Aupetit byl jedním ze sedmi lidí, kteří v bezpečné části objektu provedli bohoslužbu na Velký pátek, jež byla přenášena televizí. „Před rokem byla katedrála zničena,“ uvedl arcibiskup. „Dnes je země pustošena pandemií. Vždy existuje poselství naděje a tato oslava v srdci katedrály bude znamením naší naděje.“
Zdroj: CNN, AFP, Prima
