Ani petice, ani opozice a ani demonstranti již nezmění fakt, že Británie je na odchodu z EU. Doladění či nedoladění přesných podmínek dohody má však v rukou Boris Johnson, který podle politologa a oborníka na Velkou Británii Alexandra Tomského může ještě nakonec s kartami zamíchat. Jaké jsou možné scénáře brexitu? Mohla královna premiérovi nevyhovět? Co se stane, když poslanci shodí vládu?
Zablokování brexitu bez dohody je pasé
Podle Tomského není kritika ohledně odstavení parlamentu namístě. „Ta doba otevření parlamentu je zaprvé velmi dlouhá, jedna z nejdelších v historii, a zadruhé Boris připravuje nový vládní program, ta královská řeč, to je vlastně program,“ vysvětlil redakci TV Prima Tomský. Právě proto nemá podle něj žaloba požadující zrušení odstavení parlamentu šanci. „Johnson na to má právo, o tom není pochyb. Oni samozřejmě doufají, že ve Skotsku budou přeci jenom více proti tomu brexitu, a že tam je tedy větší naděje u toho soudu, ale v podstatě tam žádná naděje není.“
Tato předpověď se ukázala jako pravdivá, jelikož soud dnes ve Skotsku odmítl iniciativu sedmdesáti britských poslanců na předběžný zákaz přerušení jednání v parlamentu. Britská nepsaná ústava má velmi pevné tradice a její výklad je v tomto případě jasný. Britský parlament tak bude otevřen od 3. do 10. září. Tato doba nestačí na to, aby britští poslanci schválili zákon, který by zablokoval brexit bez dohody. Poslanci přesto můžou přichystat ještě pár překvapení. Jedním z nich může být hlasování o nedůvěře vlády.
Zastavil by pád vlády brexit bez dohody?
„Johnsonovi rozhodně hrozí ve straně vzpoura zastánců setrvání v EU, kteří by byli případně schopni položit svoji kariéru,“ říká Tomský. Ten spolu s tím ale dodává, že „v případě pádu vlády by se stal parlament nečinným a k tomu brexitu bez dohody by vlastně došlo. Leda, že by ti poslanci mohli zároveň k tomu vyhlášení nedůvěry přidat nějaký dodatek, že Británie nesmí odstoupit od dohody.“ Není ovšem zatím zcela jasné, jestli by něco takového mohlo nastat. „To jsme už v úrovni spekulací,“ sdělil odborník anglosaského politického systému.
Připustil by Boris pád vlády?
Myšlenka, že by britský ministerský předseda ale připustil samotný pád vlády, není příliš pravděpodobná. „Kdyby Johnson věděl, že se k hlasování o pádu jeho kabinetu schyluje, tak by vyhlásil předčasné volby. Ono se to totiž dá poznat a je jasné, že v tu chvíli by Boris vzbouřence trumfnul,“ připustil odborník. V případě předčasných voleb by navíc k brexitu také došlo.
Musela královna premiérovi vyhovět?
Neexistovala šance, že by panovnice Alžběta II. svému premiérovi nevyhověla. „Panovnice vůbec nesmí politicky jednat, tudíž musela jeho návrhu vyhovět. Navíc se nedopustila ničeho neobvyklého, naopak ji požádal o něco, co je v rámci Ústavy možné a využívané,“ přiblížil britské reálie Tomský. Dokonce i Jeremy Corbyn z opoziční strany narazil na odpor svých straníků, když se pokusil královnu zatáhnout „do hry“. Corbyn se s ní může sejít a situaci probrat, ale ani ten rozhovor se nesmí dostat na veřejnost. Přestože se sem tam v minulosti dostal nějaký ten názor z královské rodiny přes zdi Buckinghamského paláce, tak královna vždy dbala svých povinností a trvala na naprosté diskrétnosti, nebo se k politickým situacím vůbec nijak na veřejnosti nevyjadřovala.
Dojde tedy k tvrdému brexitu?
„Já si myslím, že Boris Johnson v podstatě míří ke kompromisu a že ten brexit zradí. Myslím si, že to bude brexit bez té irské pojistky,“ uvedl Tomský. Irská pojistka, na které EU mermomocí trvá, má zabránit hraničním kontrolám mezi Irskem a Severním Irskem, náležícímu Velké Británii. Spojené království by v takovém případě mohlo jen těžko uzavírat obchodní dohody se třetími zeměmi, jako například Spojenými státy. Nicméně Boris Johnson několikrát zopakoval, že v žádném případě nehodlá hraniční kontroly na zmíněné hranici zavádět a že technicky situaci vyřeší během několika let.
Za vším hledej peníze
Alexandr Tomský také odhaduje, že evropští politici jsou již nalomeni a připraveni dělat ústupky. „Politici v Bruselu jsou již nalomeni, jak jsou nalomeni, nevíme, ale ta politická vyjednávání existují, my jen zatím nevíme výsledek. Johnson zatím oficiálně chce, aby EU odstranilo tu irskou stopku. To ale nestačí k tomu, aby Johnson ty brexitéry usmířil.“ Johnson by mohl zlomit vyjednavače EU i značnou redukcí plateb, která by se moha uskutečnit, pokud by Londýn vystoupil z EU bez dohody. Namísto slíbených 39 miliard liber (1,1 bilionu korun) by EU totiž poslal jen 7 miliard liber. „To by EU nesmírně vadilo, protože o peníze rozhodně stojí,“ upozorňuje Tomský.
Tomského by nepřekvapilo ani to, kdyby došlo k další úlitbě a termín brexitu by byl opět posunut v úlitbě o další vyjednávání s EU, nebo by došlo ke zrušení irské pojistky. Obrovským ústupkem by také bylo, kdyby obchodní dohody již nebyly pod kuratelou Evropského soudního dvora, nebo kdyby byla zachována dohoda o volném obchodu. To podle odborníka ale není příliš pravděpodobné.
Dalibor Zítko