Miroslav Marček, vrah Kuciaka před soudem Zdroj: reprofoto ČTK
Dnes skončily závěrečné řeči v procesu s Miroslavem Marčekem obviněným z vraždy novináře Jána Kuciaka, jeho snoubenky Martiny Kušnírové a podnikatele Petra Molnára. Soud uložil Marčekovi 23 let vězení.
Miroslav Marček na svoji žádost nebyl na jednání přítomný. Již během vyšetřování se přiznal, že zastřelil Jána Kuciaka a Martinu Kušnírovou. Podle své výpovědi vraždu spáchal společně se svým bratrancem Tomášem Szaboem, který vinu popírá, a na objednávku Zoltána Andruska. Ten již byl odsouzen k 15 letům odnětí svobody za zprostředkování vraždy. Marček se rovněž přiznal k vraždě podnikatele Petra Molnára, kterého zavraždil s úmyslem loupeže.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se soud již nezabýval důkazy souvisejícími s určením trestu a náhradou škody, ale konaly se pouze znalecké posudky z oboru psychologie a psychiatrie, které jsou nutné při zvažování trestu doživotního vězení. Veškeré jednání se tak zúžilo na to, zda Marček bude odsouzen doživotně, nebo mu může být trest z 25 let také ještě snížen.
Podle znaleckých posudků zde projednávaných Marček „netrpěl a netrpí duševní poruchou ani chorobou. Mohl rozpoznat pro společnost nebezpečnost svého chování, mohl a byl schopen se ovládat.“ Pro rozsudek, zda doživotí, 25 let, nebo jiný trest mohly být zásadní věty, které pronesl znalec psycholog Robert Mathé o tom, zda po výkonu trestu může Marček opět nabýt respekt k lidskému životu a zdraví. K tomu znalec Mathé poznamenal: „Dokáže mít respekt jen navenek, když proklamuje změnu svého postoje. Rozhodně ale nelze vyloučit podobnou situaci, do které by se mohl dostat a postupovat analogickým způsobem.“
Prokurátor Juraj Novocký situaci vidí tak, že „teoreticky je zde naděje, že by při tak vysokém trestu, jako je 25 let, byla možná převýchova.“ K tomu dodal, že nebýt Marčekova přiznání, nebyla by vražda Molnára objasněna. Nakonec řekl: „Z pohledu pozůstalých žádný trest nebude dostatečně vysoký.“
Na to reagoval Roman Kvasnica, právní zástupce Zlatice Kušnírové, který je pro doživotí: „Nepřiznal se, aby pomohl orgánům činným v trestním konání, ale z vypočítavosti. Od znalců máme jednoznačnou odpověď, že v budoucnosti nelze vyloučit opakování podobné situace. Neexistuje naděje na převýchovu i při trestu 25 let.“
V závěrečné řeči soudkyně Ružena Sabová uvedla, že soud vyslyšel volání po uložení doživotního trestu. Podle ní soud musel také zvážit všechny přitěžující i polehčující okolnosti. Proto vyhodnotila, že k trestu se „postavil čelem a nepřesunoval odpovědnost na jiné. Z výkonu trestu se bude vracet jako 60letý a jeho povaha bude klidnější již jenom s ohledem na vyšší věk. Existuje naděje, že dojde k převýchově.“
Podle Sabové soud tímto „vydal signál, že má smysl se přiznat a spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení.“
Soud nakonec Miroslavu Marčekovi vynesl rozsudek trestu odnětí svobody na 23 let a zablokování majetku do výše 260 tisíc euro.
Prokurátor Juraj Novocký se na místě odvolal vůči verdiktu soudu, který poslal vraha novináře Kuciaka a dalších dvou osob do vězení. Žádal pro něj 25 roků. Trest mu připadá příliš nízký.
