Není to jen den volna. Proč slavíme 28. září a rozumíme ještě poselství svatého Václava?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
28. září připomíná kořeny české státnosti a svatého Václava.
Kníže byl podle většiny historiků zavražděn v roce 935.
Svátek spojuje vladařství, křesťanství a mučednictví.
Dokáže tisíc let starý příběh oslovit dnešní společnost?
Každý rok si Češi připomínají 28. září jako Den české státnosti. Datum připadá na svátek svatého Václava, knížete z rodu Přemyslovců a jednoho z nejvýznamnějších symbolů českých dějin. Proč se právě on stal patronem české země a proč jeho památka patří mezi české státní svátky? Podle historika Michala Stehlíka je Václav především symbolem počátků české státnosti a spojuje v sobě středověké vladařství s mučednictvím. Otázkou ale zůstává, nakolik jeho příběh ještě dokáže dnešní Čechy oslovit.
Státní svátek 28. září je pro většinu lidí hlavně dnem pracovního volna. V českém kalendáři má ale hlubší význam. Den české státnosti připomíná svatého Václava, knížete, který se stal jedním z nejstarších a nejvýraznějších symbolů českého státu. Právě spojení státního svátku s postavou, která žila před více než 1 000 lety, může na první pohled působit docela překvapivě.
ČTĚTE TAKÉ: Námořní bratři Titanicu. Jeden sdílel podobně tragický osud, další potopil německou ponorku
Může se objevit otázka, proč se česká státnost neodkazuje třeba k 28. říjnu, založení Československa, či k dalším významným dnům. „Se svatým Václavem jsou v naší historické tradici spjaty kořeny české státnosti v raném středověku, a světec se tak stal symbolem státnosti a suverenity,“ uvedl pro CNN Prima NEWS historik Michal Stehlík, ředitel Památníku národního písemnictví.
Václav byl synem knížete Vratislava a jeho ženy Drahomíry. Vychovávala ho ale především babička Ludmila, která Václava vedla k víře a vzdělání. Během své vlády vynikal podle dobových svědectví, která se dochovala v několika svatováclavských legendách, dobrotou a mírumilovností, horlivě podporoval šíření křesťanství, a navíc se snažil udržovat dobré vztahy s okolními zeměmi.
Právě tady se podle Stehlíka spojují tři zásadní prvky Václavova pozdějšího obrazu – vladařství, křesťanství a mučednictví. „Svatý Václav spojuje události christianizace (proces šíření křesťanství, který u nás začal na přelomu 8. a 9. století a trval několik staletí, pozn. red.) a vladařství, navíc je spojen s mučednictvím a stal se brzy po své smrti až mýtickým symbolem vladaře české země, ke kterému se upínaly generace po celá staletí,“ sdělil.
Václav byl podle historických pramenů zavražděn svým bratrem Boleslavem. K tragické události mělo podle moderního historického bádání dojít ve Staré Boleslavi roku 935, podle staršího výkladu už roku 929. Proč se historici nemohou stoprocentně shodnout na roku Václavovy smrti, popisuje v krátkosti například článek publikovaný v časopise Proudy, který vydává brněnská Masarykova univerzita. Z vraždy panovníka se postupně stal příběh mučedníka a světce. A právě ten měl pro další vývoj české identity zásadní význam.
Čtěte také
Proč právě Václav?
České dějiny mají řadu významných panovníků a osobností. Proč se tedy symbolem státnosti stal právě Václav? Odpověď podle Stehlíka souvisí s tím, jak rychle po své smrti získal výjimečné postavení. Z panovníka se stal světec a z jeho příběhu postupně vznikl symbol, který přesahoval několik panovnických dynastií. „Vzhledem k tomu, že jde o světce a křesťanství hrálo po tisíciletí zásadní roli, je to vlastně přirozené spojení,“ uvedl.
Jeho podobu dnes připomíná jezdecká socha na Václavském náměstí v Praze, Svatováclavská kaple v katedrále svatého Víta nebo řada kostelů a dalších míst spojených s jeho kultem. Podobizna světce se dostala také na dvacetikorunovou minci. V roce 2000 navíc Parlament schválil den 28. září jako státní svátek.
Samotný pojem „česká státnost“ je přitom mnohem mladší než svatý Václav. Moderní představa národa a státu se formovala především v novověku, výrazně pak v 19. století. „Historicky tak vnímáme správu určitého prostoru určitým etnikem, ke kterému se sami vztahujeme. Samozřejmě máme s lidmi z 10. století společného pramálo. Ale moderní nacionalismus 19. století propojil tyto historické kořeny s moderní představou národa,“ připomněl Stehlík.
Václav tak pro dnešní Čechy není důležitý tím, že by jejich současný stát přímo navazoval na jeho knížectví v podobě, v jaké existovalo v 10. století. Jeho význam spočívá spíše v symbolice. Podle historika totiž národy potřebují příběhy, které je spojují. „Společnost je od slova ‚společné‘, a to bychom měli vnímat, včetně toho, že nás spojují některé příběhy z minulosti. Je to vlastně potřeba sdíleného příběhu,“ řekl.
Čtěte také
Rozumíme ještě svatému Václavovi?
Příběh knížete z 10. století je pro mnohé současníky velmi vzdálený. Zatímco 28. říjen 1918 nebo 17. listopad 1989 jsou součástí relativně nedávné historie, svatováclavská tradice je od dnešní reality vzdálená více než 1 000 let. Stehlík připomíná, že se s podobným problémem setkávali už lidé na začátku 20. století. Karel Čapek při příležitosti svatováclavského milénia v roce 1929 (za první republiky převažoval výklad, že k boleslavské vraždě došlo roku 929) například upozorňoval, že lidé jeho doby jen obtížně chápou svět 10. století. „A pro nás je to tedy patrně ještě obtížnější,“ doplnil historik.
Přesto ale podle něj Václavův příběh stále nabízí jednu zajímavou myšlenku – smiřuje moc s pokorou. „Spojuje se v něm to, že někdo dokáže být vladařem a vykonávat i tvrdá rozhodnutí a zároveň být věřícím křesťanem, který ctí bližního. Možné spojení moci a pokory by se dalo přenést i do dneška,“ upozornil Stehlík.
Otázkou proto není jen to, proč slavíme 28. září jako státní svátek. Stejně důležité je, zda ještě víme, proč ho slavíme. „Většina festivit, oslav, již není prožívaná a emočně zabarvená, je to jen volný den,“ řekl historik. A právě v tom podle něj svatováclavský svátek naráží na problém současnosti. Pokud má být státní svátek skutečným svátkem, musí mít pro společnost aktuální význam. Samotná historická tradice nemusí stačit.
„Museli bychom ho naplnit nějakým novým, aktuálním obsahem, aby to byl skutečný svátek. A nyní moc nevidím, že by se podobný obsah nabízel. Snad opět ohrožení suverenity by mohlo přinést něco podobného,“ dodal Stehlík.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Krutá bitva změnila Vukovar v chorvatský Stalingrad. Zasáhly i dvouplošníky známé v Česku
Tomáš studuje na Vyšší odborné škole publicistiky, obor televizní publicistika. Věnuje se pořádáním táborů a dalších akcí pro širokou veřejnost. Ve svých projektech se inspiruje Divokým západem, který se prolíná do většiny jeho aktivit. Zajímá se o domácí i zahraniční politiku a aktuální dění. (Tomas.Pokstefel@iprima.cz)
