reklama

Když rozdíly mizí, 2. díl: Mazanost skrytá v chapadlech. Co nám tají chobotnice?

Celá desetiletí se vědci věnují studiu inteligence u mimolidských zvířat. Osazenstvo prvních příček nás zřejmě nijak nepřekvapí – opice, sloni, delfíni, vrány, papoušci… Ale chobotnice? Ohromná inteligence hlavonožců plete hlavy i vědcům samotným. Zatím totiž nemají ani ponětí, odkud se vzaly.

reklama

V dubnu roku 2016 se Inkymu, jedné z chobotnic Národního novozélandského akvária, podařil vskutku husarský kousek. Inky totiž dokázal naplánovat svůj velký útěk až do odvodní trubky, která vedla do blízkého oceánu. Prostě se protáhl drobnou škvírou ve stropě své ubikace, slezl na podlahu a doplazil se až ke svému únikovému tunelu. Zůstala za ním jen mokrá stopa…

Studium inteligence u zvířat neprobíhá stejně jako u lidí. Vědci inteligenci považují spíše za soubor dovedností, které zvířeti umožňují přežít a předat své geny potomstvu. Inteligentní zvířata se totiž nespoléhají jen na své vrozené pudy, ale dovedou přijít s novou reakcí za chodu. V těchto studiích vyniká jen několik málo druhů, u kterých se vědcům podařilo rozpoznat několik společných činitelů. Tato zvířata mají relativně velké mozky, dožívají se staršího věku a vytváří mezi sebou trvalá společenská pouta. Zmíněné podobnosti přivedly vědce na stopu evoluce inteligence.

A pak jim do toho vlezly chobotnice. A to skoro doslova…

Několik dní po velkém hlavonožčím útěku na Novém Zélandu byli vědci znovu ohromeni. Podařilo se jim totiž získat záběry chobotnice Amphioctopus marginatus, které se také přezdívá chobotnice kokosová. Je to proto, že si často na dně moře vytváří úkryt z kokosových skořápek. To se už vědělo. Chobotnice zachycená na záběrech však kokosovou skořápku využívá zcela jinak! Zpočátku se totiž zdá, že jde o kokosový ořech prohánějící se po mořském dně. Avšak jen do chvíle, kdy se z něj „vyloupne“ právě naše chobotnice, která se v něm celou dobu vezla. Znamenalo by to, že chobotnice jsou schopné používat nástroje.

Podmořští učenci

Na dalším videu je možné vidět, jak si podobná chobotnice obě půlky kokosového ořechu odnáší s sebou. „Ukazuje to, že zřejmě chápe, že by se jí v budoucnu mohly hodit,“ vysvětluje Piero Amodio z Cambridžské univerzity, který spolu se svým týmem loni publikoval práci o inteligenci u hlavonožců. Vědci mají několik teorií pro to, k čemu inteligence slouží. Podle jedné z nich, hypotézy ekologické inteligence, jde především o uzpůsobení k hledání potravy v nepříznivých podmínkách. Jiní vědci se kloní spíše k hypotéze sociální inteligence, tedy že chytřejší zvířata spolupracují a učí se od jiných členů svého druhu. S vyšší inteligencí druhu také souvisí i delší věk – u těchto druhů trvá dětství a dospívání déle než u jiných právě proto, aby jedinec měl čas vše řádně vstřebat.

Jenže…

Ano, hlavonožci sdílí relativně velký mozek s jinými chytrými zvířaty. Většinu výpočetních neuronů však u nich najdeme v chapadlech. Chobotnice, sépie i olihně se sice dokáží učit nápodobou, ale často jim k tomu stačí svůj vzor vidět jen jedinkrát, aby okamžitě pochopily, co mají udělat. Pokud vložíte dvě chobotnice do přilehlých, avšak zakrytých akvárií a jednu z nich něco „naučíte“, druhá po odkrytí zábrany trik okamžitě odkouká. Hlavonožci navíc umírají poměrně mladí. Někteří se dožijí dvou let, jiní jen pár měsíců.

A ani u nich není zvykem vytvářet společenská pouta. Scházejí se na páření, ale o mláďata se společně nestarají. Většinou ani nežijí ve velkých společenstvech. Výjimku z tohoto pravidla zatím tvoří dvě „městečka“, která vědci objevili v roce 2009 u východního pobřeží Austrálie. Zde si zhruba desítka zástupců druhu chobotnice sydneyské vytvořila z kamínků, mušlí a lastur obydlí. Vědci se tak poprvé stali svědky společenského a teritoriálního chování u chobotnic.

Hlavonožci ale dokážou vidět polarizované světlo. Mají tři srdce a jejich krev je modrá. Dovedou se dovedně kamuflovat. A dokonce i měnit svou vlastní DNA. Také dovedou aktuálně uzpůsobit svou loveckou strategii druhu kořisti i okolním podmínkám. Staví si obydlí a zátarasy. Nosí si domů lesklé předměty. A dokonce si i hrají. Třeba jako Otto, šestiměsíční chobotnice z německého akvária, který se naučil stříkat vodu na vypínač světel. Věděl totiž, že tím vyvolá rozruch, který pak (snad i pobaveně) pozoroval.

Chobotnice nejsou jako my. To ale jejich očividnou inteligenci nijak nezmenšuje. Možná prostě jen neznáme všechny taje přírody.

Tagy:

Hlavní zprávy

Průlom v kauze Baldwin: Střílel někdo ze zbraně před natáčením jen tak pro zábavu?
USA

Průlom v kauze Baldwin: Střílel někdo ze zbraně před natáčením jen tak pro zábavu?

Zbraň, se kterou herec Alec Baldwin nejspíše nedopatřením zastřelil kameramanku Halynu Hutchinsovou, byla podle nových informací použita ještě před natáčením. Dokonce není vyloučené, že ji členové štábu nabili ostrými náboji a pro zábavu z ní stříleli mimo oficiální prostor natáčení. V sobotu večer se také konala oficiální pieta za zesnulou kameramanku, vzpomínali při ní hlavně její kolegové.

Stačí pár hodin a můžete být v karanténě o týden méně. Jak je to možné?

Součástí vládního balíčku změn opatření proti šíření koronaviru bylo i možné zkrácení karantény po rizikovém kontaktu s nakaženou osobou na sedm dnů. Pravidlo začne platit od pondělí 25. října. Dojde tak k bizarní situaci, kdy člověk, který nastoupí do karantény v neděli, v ní bude téměř o týden déle než ti, na něž se budou vztahovat nové podmínky.

Slavná herečka utrpěla mrtvici po očkování proti covidu. Teď se učí znovu chodit a mluvit

Melle Stewartová byla úspěšná herečka, která netrpěla žádnými zdravotními problémy. Zvrat přišel poté, co se nechala očkovat. Dva týdny po podání první dávky vakcíny společnosti AstraZeneca Stewartová zkolabovala. Utrpěla mozkovou příhodu a lékaři jí v nemocnici diagnostikovali vzácný syndrom trombózy s trombocytopenií (TTS). Dnes už je na tom lépe, v nemocnici si však pobude až do příštího roku. Teď se totiž Stewartová znovu učí chodit a mluvit.

KOMENTÁŘ: Piráti by neměli vstupovat do vlády. Budou tam zbyteční a doplatí na to

Účast Pirátů v pětikoaliční vládě se na první pohled zdá jasná. Byli to oni, respektive jejich šéf Ivan Bartoš, kdo nesli hlavní tíhu předvolebního boje s Andrejem Babišem. A bylo by paradoxní, kdyby právě s ním a s Tomiem Okamurou zamířili do opozice. Jenže tak jednoduché to není. Už proto, že koalice jako celek sice nad Babišem zvítězila, avšak za cenu velkých ztrát – mezi Piráty.

reklama

Domácí zpravodajství

reklama