Když rozdíly mizí, 34. díl: Němá tvář, která nemlčí

Ryby jsou inteligentnější, než se zdá. Alespoň to tvrdí výzkumník Culum Brown z australské Univerzity v Macquarie. „V mnoha oblastech, jako je třeba paměť, jejich kognitivní dovednosti vyrovnávají, či dokonce předčí dovednosti ‚vyšších‘ obratlovců, včetně mimolidských primátů,“ dodává. A taky není divu – ryby patří mezi nejstarší obratlovce obývající tuto planetu!

S přehledem můžeme říct, že kapři patří mezi ty nejinteligentnější druhy ryb. Pokud není přímo tím nejinteligentnějším! Svědčí o tom třeba jejich skvělá paměť a schopnost dlouhodobě si uchovat nově naučená informace a dovednosti. Kapři si dovedou zapamatovat barvu, vidí i ultrafialovou část spektra (na rozdíl od nás), a dokonce jistým způsobem vnímají elektrický proud.

Nejzajímavějším smyslem kaprů je však jejich sluch. Ten je takřka dokonalý. Když si k tomu ještě přidáme fakt, že pod vodou se zvuk šíří mnohem rychleji, musí nám být hned zřejmé, že nás kapři slyší i ze břehu. Rozdílnost našich životních prostředí může i za to, že si myslíme, že jsou ryby němé. Avšak tak jako vždy je chyba prostě jen na našem přijímači. Nejsme schopni řeči ryb porozumět.

O inteligenci ryb toho paradoxně vědí nejvíce rybáři. Může za to takzvaná „háčková plachost“ – kapr, kterého rybář chytí a vypustí, si většinou dá příště setsakra pozor, aby se mu to nestalo znovu. A není divu. Bez ohledu na to, zda budeme kapry považovat za skutečně chytré, nebo jejich chování připíšeme „pouhému“ instinktu, pravdou totiž je, že kapři (stejně jako všechny ostatní ryby) cítí bolest i stres. Je proto paradoxem, že jejich utrpením a smrtí oslavujeme ty nejmírumilovnější svátky našeho roku…

Tagy: