Sumaterští aktivisté zachránili další oběť palmového oleje – slepou orangutanku s tělem plným broků
Postřelená Hope na pokraji svých sil. Zdroj: Sumatran Orangutan Conservation Programme/Facebook
Sumaterským ochráncům zvířat se před dvěma týdny podařilo zachránit oslepenou samici orangutana. V jejím těle se nacházelo více než sedmdesát broků ze vzduchovky. Orangutani patří mezi stále více ohrožené druhy zvířat a v Indonésii k jejich ohrožení přispívají především pytláci a ztráta habitatu kvůli výrobě palmového oleje a papíru.
Těžce zraněné orangutanky (její zachránci ji pojmenovali Hope, „Naděje“) si jako první všimli vesničané na farmě v okrese Subulussalam. Měla u sebe i těžce podvyživené zhruba měsíční mládě. Záchranáři dvojici okamžitě převezli na kliniku do sousedního okresu Sibolangit. Oslabené miminko bohužel nemělo dost sil vyrovnat se se vzniklým stresem a zemřelo po cestě.
Čtěte také
Lékaři provedli rentgen a v jejím těle odhalili více než 70 broků ze vzduchovky. Veterinář Yenny Saraswati ze Sumaterského programu na ochranu orangutanů uvedl, že se čtyři broky dokonce nacházely v jejím levém oku a dva v pravém. „Bohužel poškození jejích očí je nevratné a je zcela slepá,“ uvedli veterináři.
Kromě zranění od broků objevili i rány po ostrých předmětech a bylo nutné ji operovat, aby lékaři mohli napravit zlomenou klíční kost. „Doufejme, že se Hopin stav stabilizuje. Do divočiny se však už nikdy nevrátí,“ prohlásil Saraswati. Dodal, že veterináři odstranili jen sedm broků, jelikož se prvotně museli soustředit na zlomenou klíční kost a z ní plynoucí riziko infekce.
V divoké přírodě se dnes nachází pouhých třináct tisíc orangutanů sumaterských. Na červeném seznamu Mezinárodního svazu ochrany přírody je tento druh uveden mezi kriticky ohroženými druhy.
Zachráněné mládě orangutana - samička jménem Brenda. Zdroj: Sumatran Orangutan Conservation Programme/Facebook
Podle studie z loňského roku klesly počty orangutanů na Borneu od roku 1999 o více než sto tisíc. Na vině je výroba palmového oleje a papíru, obojí zvířata připravuje o přirozené habitaty. Kvůli stále většímu odlesňování jsou tak orangutani (i další divoká zvířata) nuceni přicházet do kontaktu s farmáři, kteří je nezabíjejí jen kvůli ochraně svých polí, ale i kvůli masu.
Aktivisté považují snadnou dostupnost vzduchovek, kterými lidé zabíjí divoká zvířata, za zásadní problém. Za posledních deset let v programu ošetřili více než patnáct orangutanů s celkovým počtem téměř pěti set broků. Problémem jsou zde ale i pytláci a překupníci. K poslednímu případu únosu orangutana, který měl skončit v kleci jako mazlíček, došlo minulý týden. Na indonéském letišti v Denpasaru byl zadržen ruský turista, který se ze země pokoušel propašovat dvouletého orangutana.
Čtěte také
Kvůli konfliktům s lidmi se také často objevují osiřelá mláďata, jejichž rodiče byli zabiti. Bohužel jsou většinou tak malá, že se o sebe nedokážou postarat sama a skončí v péči ochránců. Podobný osud potkal i malou Brendu, která se do péče ochránců dostala pouhý den po Hope. Přibližně tříměsíční samičku zabavili jednomu z vesničanů v Acehu. Její matka byla zabita v oblasti pěstování palmového oleje.
Ochranou přírody se v Indonésii zabývá i česká organizace Prales dětem. Díky příspěvkům dárců vykupuje pozemky a vytváří z nich chráněnou pralesní rezervaci, která má již více než sto hektarů. Kromě toho také podporuje budování protipytláckých hlídek, které chrání zvířata přímo.
„Jde o to, že orangutani jsou kriticky ohroženými živočichy chráněnými nejen na základě indonéských, ale i mezinárodních zákonů. Indonéská vláda se mezinárodně zavázala k jejich ochraně a nečiní tak. Nejenom palma olejná, ale také pytláctví nebo výstavba přehrad ničí domov těchto primátů a svět jen nečinně přihlíží, protože o této problematice vlastně nic neví,“ uvádí Zuzana Koloušková z organizace Prales dětem.
Orangutanům ale můžete pomoci i vy.
- Podepište petici za zákaz používání a prodeje vzduchových pušek.
- Podpořte organizaci Prales dětem, a napomoci tak jejich ochraně přímo na místě.
- Nekupujte produkty s palmovým olejem.
Díky rozhodnutí zachránit malé selátko Arnošta jsem mohla stát při zrodu jednoho z největších azylů pro „hospodářská“ zvířata u nás, Azylové farmy Jarikhanda, a pomáhat v jejím rozvoji a záchraně dalších zvířat, která většina lidí považuje jen za stroje na maso, mléko či vejce.
