volně žijící živočichové

Na prahu rodinného domu v americkém městečku Belchertown se po deštivé noci objevilo neobvyklé překvapení — malé mývalí mládě, zcela promočené a podchlazené. Jeho osud však změnil rychlý zásah nálezkyně a záchranné stanice pro volně žijící živočichy.

Na dvoře máme srnku, vůbec se nebojí, asi je ochočená a někomu utekla. Typický telefonát do záchranné stanice pro zvířata na přelomu února a března. Zkušení pracovníci záchranných stanic už vědí, co se děje. „Ta zvířata nikomu neutekla, jsou otrávená řepkou, kterou spásají na polích,“ vysvětluje Ivana Hancvenclová z liberecké záchranné stanice Archa.

Roman Fedortsov, ruský rybář známý svými neobvyklými úlovky, nedávno šokoval internet. Postaral se o to videem podivné ryby, která vypadá jako mimozemšťan. Ryba – s nafouklým tělem, zakrnělýma očima a děsivě rozevřenou tlamou – totiž připomíná stvoření z jiného světa. Fedortsov ji vylovil v severní části Tichého oceánu a určil ji jako paprskoploutvou rybu s latinským jménem Aptocyclus ventricosus.

V prvním dílu videopodcastu Prima Mazlíček se otevřeme emotivnímu tématu, které rezonuje napříč českou společností – odstřel psů a koček v honitbách. Tento kontroverzní postup rozvířil emoce především v návaznosti na tragickou událost, kdy myslivec zastřelil border kolii Dixie. Její osud spustil veřejnou vlnu nevole a otevřel diskuzi o tom, zda současná legislativa dostatečně chrání domácí mazlíčky a je správně pochopena. Jaký názor na to mají hosté Petr Slaba, Tomáš Nushart a Jiří Pospíšil? Sledujte Prima Mazlíčka - videopodcast za práva zvířat. Už tuto sobotu v 8:30 na CNN Prima NEWS!

Vysoké teploty na řadě míst České republiky v těchto dnech překračují hranici 30 stupňů Celsia, což může mít negativní dopad také na pohodu a zdraví zvířat. Chovatelé musí zvířatům zajistit dostatečné napájení, ale také dbát na větrání a chlazení. V souvislosti s vysokými teplotami mohou nastat problémy i při přepravě zvířat. Kontroly inspektorů Státní veterinární správy (SVS) v chovech se proto v tomto období ve zvýšené míře zaměřují na plnění povinností chovatelů ve vztahu k horkému počasí.

Dora Nightingale z Velké Británie se stala strážným andělem lišek. Není tam totiž nic divného na tom, když se vám na zahradě objeví liška a místní na ně nepohlížejí zrovna s oblibou. Proto se Dora rozhodla šířit osvětu ve prospěch těchto rezavých šelem.

Až miliarda ptáků ročně zemře na srážku se skleněnou plochou. Rychlost letu drobných pěvců je okolo 30 km/h, holubů až 70 km/h, a to zdaleka nejsou těmi nejrychlejšími. Doslova tryskáčem je sokol stěhovavý, který během střemhlavého letu může bez problémů dosáhnout rychlosti přes 300 km/h. Nejvyšší naměřená rychlost dosahuje u tohoto dravce 389 km/h a je tak nejrychlejším tvorem planety.

Víte, co dělat, když najdete ptáče? A proč nekrmit labutě a kachny pečivem? V druhém dílu seriálu ŽIVOT VE STÍNU ČLOVĚKA se dozvíte, jak vypadá ptáče, které potřebuje pomoc nebo co může krmení pečivem způsobit. Dotkneme se ale i problému, který trápí všechny záchranné stanice.

Pokud chodíte na procházky do přírody a narazíte na srnče nebo zajíčka, který se „sám“ krčí v trávě, ruce pryč. Vaši pomoc nepotřebuje, naopak ho můžete svým pachem i zabít. Stejně tak je nutné mít své psy na vodítku, i když si k mláděti „jen“ přičichnou a nic mu neudělají, jeho matka ho už nejspíš nepřijme a odsoudíte ho tak ke smrti hlady.

Právě v těchto měsících je období, kdy ty nejrychlejší veverky přivádějí na svět svá mláďátka. Obecně se traduje, že se veverky rodí na jaře, ale není tomu tak vždy. Některé rezavé maminky mohou porodit už na konci ledna. Pro nás z toho vyplývá několik upozornění.

Čas od času se objeví případy, kdy se volně žijící zvířata naučí nechat se krmit člověkem a ztratí tak svou přirozenou plachost. Krmení má však pro volně žijící zvířata značná rizika. Například ztratí schopnost hledat si potravu, případně si vytvoří závislost na lidech a ztratí k nim přirozený respekt. Konkrétní případ se v nedávné době objevil například u lišek, které se v Krkonoších nechávaly krmit turisty.

Extrémní horko, které panovalo na počátku července, netrápilo pouze lidi, ale i zvířata. Záchranné stanice po celé republice přijaly například nezvykle velké množství mláďat rorýsů, která vyskakovala z hnízd předčasně kvůli nesnesitelnému vedru.