ANALÝZA: Putin testuje Evropu. Hrozí útok speciálních jednotek v Arktidě či narvský scénář?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Rusko podle analytiků testuje připravenost NATO.
Sabotáže a provokace v Pobaltí už podle expertů probíhají.
Hrozí útok na Špicberky nebo takzvaný narvský scénář.
Jaké jsou reálné šance Moskvy?
Napětí mezi Ruskem a evropskými státy dál roste. Zatímco Moskva mluví o ochraně rusky mluvících obyvatel a její média zveřejňují úvahy o možném konfliktu s pobaltskými státy, západní představitelé upozorňují na ruské sabotáže a další hybridní aktivity. Podle analytiků by Kreml mohl hledat způsob, jak otestovat připravenost NATO, a to nejen v Pobaltí, ale také v Arktidě.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko si je vědomo porušování práv rusky mluvících osob v pobaltských státech a že ví, co s tím má dělat. „Už víme, jak reagovat. Vyvinuli jsme specifický přístup. Reagujeme na humanitární úrovni, v souladu s mezinárodním právem,“ sdělil Putin s tím, že tvrzení zemí EU o hrozbě ze strany Ruska jsou „přehnaná a provokativní“.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jedí psy, nemají vodu a loví je drony. Lidé v ukrajinském městě bojují o přežití, jsou v pasti
Ruská státní média nicméně stále častěji vyhrožují Evropě. V pátek 25. září tisková agentura RIA Novosti zveřejnila sloupek s titulkem: „Rusko čelí další strategické vojenské operaci. Bude velmi krátká.“ Autor spekuloval, že pro hypotetickou válku s Litvou by Rusko potřebovalo pouze rakety s odpovídajícími hlavicemi. Článek byl však z webu brzy odstraněn, přičemž generální ředitel RIA Novosti Dmitrij Kiseljov označil jeho publikaci za „technickou chybu“.
Čtěte také
Politolog Sergej Šelin míní, že Rusko zatím konkrétní plán připravený nemá. „V Rusku rozhoduje pouze jedna osoba a rozhodně to není ministr zahraničí Sergej Lavrov. Neexistují žádné náznaky, že by se Putin rozhodl zaútočit na Litvu. Pokud to však považuje za účelné a výhodné, mohl by takové rozhodnutí učinit. A pro jistotu se na ně i připravuje,“ sdělil Šelin podle webu Rádia Svoboda.
Zároveň podotkl, že mnoho Rusů je válkou unaveno. „Nikdo se jich na to ale neptá a jejich názory stejně nemají na Putina žádný vliv. Pokud Putin usoudí, že je mobilizace nutná, provede ji. Pokud se rozhodne zaútočit, zaútočí. Jediný způsob, jak ho zastavit, je podle mě být připraven ho zastavit,“ popsal Šelin. Putin se podle něj vůbec nesnaží konfliktu uniknout. „Nezačne konflikt, pouze pokud je přesvědčen, že prohraje. Čím více budou evropské a západní země jednotné a připravené Putinovi čelit, tím menší bude riziko, že ke konfliktu skutečně dojde. Snížení této pravděpodobnosti na nulu však nepřipadá v úvahu,“ řekl Šelin.
Podobně to vidí i Justin Bronk, vedoucí výzkumný pracovník pro letectvo a technologie v Royal United Services Institute, londýnském vojenském think-tanku. „Z veřejných vyjádření zpravodajských služeb a představitelů několika členských států vyplývá, že Rusko plánuje nějakou formu agrese, přičemž zvažuje několik možných variant. To neznamená, že se rozhodli to udělat – znamená to, že se to pravděpodobně aktivně plánuje, a proto se riziko výrazně zvýšilo,“ řekl Bronk podle webu CBC. Cíle má Moskva podle něj velmi dobře promyšlené. „Rusové neudělají nic, co podle nich povede k dlouhé a obtížné válce. To není jejich cíl. Cílem by mohl být omezený útok, který by jasně narušil území NATO a otestoval, jak aliance zareaguje. Zároveň by ale musel být dostatečně malý na to, aby bylo pro členské státy obtížné najít politickou vůli k přímé vojenské odpovědi,“ uvedl Bronk.
Čtěte také
Z Pobaltí ale přicházejí zprávy, že Rusko operaci již svým způsobem zahájilo. „Nemluvíme o konvenční válce. Mluvíme o nejrůznějších provokacích, sabotážích a testech. A tohle se rozhodně děje už teď,“ řekl lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs pro RFE/RL v rozhovoru v sídle OSN 21. září. Mezi útoky z posledních měsíců, které jsou připisovány Rusku, patří podle Institutu pro studium války (ISW) žhářství, plánování atentátů a sabotáže infrastruktury, například poškozování železnic nebo elektronické rušení. ISW tuto sérii incidentů označuje za „koordinovanou sérii kinetických kampaní“.
Rusko může cílit na Pobaltí i Norsko
Jedním z možných způsobů, jak by Rusko mohlo konflikt eskalovat, je takzvaný narvský scénář. Jde o hypotetický plán, podle kterého by Rusko zaútočilo na členskou zemi NATO s využitím hybridní války podobně jako při obsazení ukrajinského Krymu v roce 2014. Narva je malé město s početnou ruskou komunitou na estonské straně hranice s Ruskem. Analytici uvedli, že takový krok Ruska by mohl být chápán jako prostředek k prověření ochoty NATO riskovat přímou konfrontaci kvůli strategicky bezvýznamnému území. „Nejnebezpečnější scénář by podle mě nastal, kdyby Rusko přestalo mít zábrany, my bychom nedokázali účinně reagovat a došlo by ke skutečným obětem. Naše část Evropy se proto snaží být co nejlépe připravená. Pokud by ale Rusko zahájilo raketový útok, bylo by zcela jasné, že jde o případ pro článek 5 a že by následovala reakce,“ sdělil lotyšský prezident.
Podobné obavy panují také v Norsku. Moskva by totiž mohla využít Špicberky, norské arktické souostroví se zvláštním právním statusem, k otestování reakce NATO, píše Politico. „Ruské vedení je velmi nepředvídatelné. Nevyloučila bych žádný scénář, pokud jde o vůli Kremlu konfrontovat se s NATO,“ řekla Kari Aga Myklebostová, profesorka ruské historie a expertka na Špicberky na norské Arktické univerzitě. Podle Ståle Ulriksena, lektora na Norské královské námořní akademii, by pro Kreml bylo „opravdu snadné“ obsadit Špicberky, pokud by ze severního Ruska dorazily speciální jednotky a obsadily tamní letiště. Tvrdí však, že takový scénář je nepravděpodobný.
Čtěte také
Ruský prezident zároveň neskrývá snahu obsadit Doněckou oblast na Ukrajině. Podle ruských médií armádě nařídil, aby oblast obsadila do konce února. Vojáci ale žádají o posunutí tohoto termínu na konec března. Od začátku války přitom Putin lhůtu pro úplné dobytí Doněcké oblasti posunul už patnáctkrát. „Ukrajinci se nacházejí v řadě klíčových oblastí této bitvy ve velmi obtížné pozici. Na druhou stranu postup ruské armády aglomerací buď neexistuje, nebo probíhá velmi pomalu. Dobytí Doněcké oblasti do konce roku 2026 nepřipadá v úvahu. Silně pochybuji, že by někdo se zdravým rozumem stanovil takový cíl pro ruskou armádu,“ uvedl vojenský analytik David Sharp.
Rusko podle něj v současné době nemá sílu bojovat proti NATO klasickým způsobem. „Má mnoho problémů v různých oblastech a nemá dostatek vojáků. Nasazení čehokoli významného na pobaltské hranici by tedy znamenalo vyčerpání všech rezerv a stažení části sil z ukrajinské fronty. Rusko je v současné době pod extrémním tlakem a jakýkoli pokrok jinde bude možný pouze na úkor Ukrajiny,“ poznamenal Sharp.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Žádný poplach ani varovné SMS zprávy. Analytici ISW vysvětlili, proč Kreml tajil největší útok
vaclav.cerny@iprima.cz
