antisemitismus

Etnické čistky, otrávené studny či násilné odsuny maskované za humanitární operace. Tak se směrem k Izraeli na sociálních sítích vyjadřoval Jakub Onderka, analytik Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), zjistil web iDnes.cz. Slova zaměstnance státního úřadu pobouřila českou židovskou obec, která je označila za „typický projev primitivního a prastarého antisemitismu“, někteří zástupci komunity navíc plánují podat trestní oznámení. Nadřízení Onderky jsou na svého vlastního zaměstnance ale krátcí – ačkoliv jeho příspěvky NÚKIB čte a monitoruje, prý s nimi nemůže nic dělat. Onderka se odmítl pro média k případu vyjádřit.

Srdečné pozdravy od prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. To byla první slova československého komunistického premiéra Ladislava Adamce, když ho 30. ledna 1989 uvítal v Teheránu prezident Alí Chameneí. Tentýž ajatolláh Chameneí, který je i dnes nejvyšším představitelem Íránu a vrchním velitelem ozbrojených sil. A aktuálně zřejmě i nejdéle vládnoucím státníkem na světě, prezidentem islámské republiky se stal již v roce 1981. U moci je 44 let a stále patří k nejvíce nebezpečným politickým vůdcům – Rusko zásobuje drony pro válku s Ukrajinou a hrozí i jadernou pumou. Izrael ho považuje za novodobého Hitlera, zatímco 86letý Chameneí se drze pře s Trumpem, kdo je vlastně vítězem aktuálního vojenského konfliktu na Blízkém východě.

I když dostal několik pozvání, návštěvu Česka papež František nestihl. V září 2021 ale spatřil Slovensko, a to i jeho odvrácenou tvář. V romském ghettu na sídlišti Luník IX v Košicích odsoudil segregaci tamní minority: „Příliš často jste byli předmětem předsudků a nemilosrdných soudů, diskriminačních stereotypů, hanlivých slov a gest.“ Slovákům vyčetl i holocaust, na kterém se aktivně podíleli, ale kritizoval i sexuální násilí Rudé armády při osvobozování Československa v roce 1945.

Studentka Klára Lustbaderová měla teprve 16 let, když musela počátkem roku 1942 nastoupit do transportu. Vlak vezl celkem 1 000 internovaných svobodných židovských dívek a žen, údajně na práci do Německa. Souprava však zamířila na úplně jinou konečnou stanici, na rampu koncentračního tábora v Osvětimi. „Z transportu přežilo pouhých 20 žen, včetně mojí maminky Kláry. To byl zázrak, nikdy mi ale o pobytu v koncentráku neřekla ani půl slova. A všechno, co vím, jsem se časem dozvěděl od jiných přeživších,“ vypráví 74letý Peter Chudý, tajemník Židovské náboženské obce ve slovenském Prešově. Rudá armáda osvětimskou „továrnu na smrt“, v níž zahynulo na milion Židů, osvobodila 27. ledna 1945. Před osmdesáti lety.

Násilnosti v ulicích Amsterdamu odsoudily evropské politické špičky, mezi nimi i český premiér Petr Fiala (ODS) nebo ministr zahraničí Jan Lipavský. Představitelé států se shodují na jednom – pro útoky motivované antisemitismem není v Evropě místo. Policisté potvrdili, že ze 62 zadržených násilníků, mezi nimiž měli být i nezletilí, je stále deset ve vazbě.

Amsterdamské ulice zaplavily po fotbalovém utkání mezi Maccabi Tel Aviv a domácím celkem Ajax protiizraelské násilnosti. Na záběrech ze sociálních sítí je vidět, jak agresoři mlátí izraelské fanoušky, kopou do nich a pokřikují nenávistná hesla. Někteří na ně házeli pyrotechniku. Násilníci volali slova o svobodné Palestině a pomstě za děti v Gaze. Některým fanouškům dokonce kontrolovali pasy, média psala dříve o pohřešovaných. Informovaly o tom weby Bild a The Jerusalem Post.

Věra Jourová je ztělesněním banálního byrokratického zla, opřel se do končící místopředsedkyně Evropské komise americký miliardář a nynější majitel sítě X Elon Musk. Reagoval tak na slova Jourové, jež o něm řekla, že „nedokáže rozlišit mezi dobrem a zlem a je šiřitelem zla“. V rozhovoru pro Politico rovněž uvedla, že síť X je nyní „centrem šíření antisemitismu“.

Židé v Evropě čelí vysoké míře antisemitismu a kvůli obavám o vlastní bezpečnost mnozí skrývají svou identitu. Vyplývá to z více než stostránkové zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnila Agentura EU pro základní práva (FRA). Průzkum mezi židovskou populací ve 13 zemích včetně Česka, o který se zpráva opírá, byl proveden ještě před teroristickými útoky Hamásu na Izrael loni v říjnu. O závažný problém jde podle 80, respektive 84 procent dotázaných, jak vyplývá z průměru všech zahrnutých zemí.

Tragédií mohl skončit incident, který se ve středu odehrál v Brooklynu. Řidič vjel před židovskou školou na chodník a snažil se srazit procházející studenty a učitele. Podle svědků údajně křičel antisemitské nadávky, včetně toho, že zabije všechny Židy. Muž proto čelí několika obviněním kvůli trestným činům z nenávisti. O případu informovala zahraniční média.

Legislativních nástrojů proti fotbalovým výtržníkům máme dostatek, domnívá se člen sněmovního podvýboru pro sport Karel Haas (ODS). V boji proti násilí na stadionech by očekával větší zapojení klubů a fotbalových osobností. Radek Koten (SPD) by uvítal vznik databáze problémových fanoušků. Oba politici se vyjádřili k posledním násilným incidentům na českých fotbalových stadionech v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS.

Česká unie židovské mládeže (ČUŽM) zareagovala společně se Sdružením mladých Romů na nedávný incident kapitána fotbalové Sparty Ladislava Krejčího. Se znepokojením podle svých slov sledují narůstající projevy antisemitismu a anticiganismu na fotbalových stadionech v Česku. Nenávistné skandování, rasistická symbolika a další projevy diskriminace jsou podle nich nepřijatelné. Vyjádření se ve středu objevilo na webových stránkách Židovské obce v Praze.

Kapitán fotbalové Sparty Ladislav Krejčí se na sociálních sítích distancoval od nařčení z rasismu, které přišlo poté, co podepsal fanouškovský dres s nápisem „Jude Slavie“ a číslem 88 odkazujícím na nacistickou symboliku. Aféra s podepsaným dresem vzbudila emoce napříč fotbalovým hnutím.