Soudní znalec o Turkově oblíbeném čísle 88 i jeho paži. A co vyvěšování vlajek Palestiny?
Jak blízko má Filip Turek k neonacismu, když si pohrává s číslovkou 88, což je zástupný symbol za nacistický pozdrav „Heil Hitler“? A zastávají někteří čeští studenti univerzit a uměleckých vysokých škol antisemitské postoje, když 7. října vyvěsili na fakultách palestinské vlajky? Historik Jan B. Uhlíř (53) je toho času jediným soudním znalcem v České republice se specializací na nacismus, fašismus, neonacismus, neofašismus, třetí říši, Protektorát Čechy a Morava a druhou světovou válku. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS komentuje jednání studentů i kandidáta Motoristů sobě na šéfa diplomacie.
Kdyby se před soud dostalo údajné hajlování aktuálního kandidáta Motoristů sobě na post ministra zahraničí Filipa Turka, co byste řekl porotě jako soudní znalec? Hajloval?
Soudní znalec se především musí držet kontextu. Pakliže hajluje člověk s čistým trestním rejstříkem a bez vazeb na prostředí extrémní pravice, lze předpokládat, že tak učinil třeba pod vlivem alkoholu anebo jiných omamných a psychotropních látek. Pakliže hajluje člověk v kostýmu vojáka římských legií, lze uvěřit, že právě zdraví císaře. Takový nadšenec pro starověký Řím by měl být hodnocen podobně, jako se díváme na obdivovatele císaře Napoleona, kteří u nás pravidelně pořádají rekonstrukci bitvy u Slavkova.
DÁLE ČTĚTE: Tomáši, i ty? Topolánek se pustil do Zdechovského kvůli ukrajinské vlajce. Zazněly i vulgarity.
Pakliže ovšem nacistický pozdrav zaznamenáme u člověka, v jehož minulosti lze dohledat nezpochybnitelné narážky na třetí říši – anebo dokonce na extrémní pravici, je to problém. Tady se příslušný kontext jeví jako zcela zásadní. A je úplně jedno, šlo-li o žert či nikoliv. Dospělý, zralý člověk se takto zkrátka neprojevuje. Nevím vlastně, co je horší, bude-li post ve vládě zastávat juvenilní jedinec anebo člověk se sympatiemi k nacismu, respektive neonacismu. Obé je velmi nedobré, kombinace pak zavání principiální ostudou.
Měl by se stát Filip Turek ministrem zahraničí? I to rozebírali politici v emotivní debatě v Partii:
Policie nyní dostala k prošetření Turkovy příspěvky na Facebooku, ve kterých opakovaně zveřejňoval otevřeně rasistické, sexistické, homofobní i neonacistické výroky. Pokud byste přihlédl k obsahu příspěvků na sociálních sítích, tak Filip Turek mával na psa, nebo spíše použil nacistický pozdrav?
Projevy pana Turka v prostředí internetu jsem nestudoval, nehledě ke skutečnosti, že není jasné, jsou-li to skutečně jeho projevy. Pokud však nechal kohokoli dalšího, aby libovolně zneužíval jeho jména, respektive adresy, a tyto příspěvky vzápětí nesmazal, je pak těžko vysvětlitelné, že by s nimi nesouzněl. Takže, a opět v příslušném kontextu, jen o poukázání na to, jak vysoko skáče pes pana Turka, asi opravdu nešlo.
Použití číslovky 88 může vést k trestnímu stíhání
Jak byste z pozice soudního znalce zhodnotil následující výrok Filipa Turka na sociálních sítích: „Tankuji 88 litrů ne proto, že by se mi do Mamuta víc nevešlo. To číslo mi připadá velmi kulaté.“ Když redakce CNN Prima NEWS Turka požádala o vyjádření, nereagoval.
Číslice 88 představuje zástupný symbol za HH. H je osmým písmenem abecedy. HH pak – v neonacistickém kontextu – znamená „Heil Hitler!“. V překladu tedy „Hitlerovi zdar!“. V protektorátu se používalo „Vůdci zdar!“ popřípadě „Vlasti a Vůdci zdar!“. Mezi číselnou hříčkou 88 a adorací válečného zločince Adolfa Hitlera je možno – z hlediska soudního znalce – klást rovnítko. Takže ano, i dvě osmičky mohou jakéhokoli jedince chatrného vzdělání, chatrného psychického rozpoložení a chatrného charakteru přivést až k trestnímu stíhání.
Čtěte také
Vlajky jako výraz antisemitismu
K Fillipovi Turkovi se ještě vrátíme, teď bych požádal o komentář k vyvěšování palestinských vlajek na budovách vysokých uměleckých škol v Praze, na Jihočeské univerzitě, Masarykově univerzitě v Brně i jinde – a to v den druhého výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na jihu Izraele (7. října). Studentská akce vyvolala mnoho nesouhlasných reakcí. V otevřeném dopise umělců, který například podepsal Jan Hřebejk, Jan Svěrák nebo Aleš Najbrt, je vyvěšení vlajky označeno za antisemitskou propagandu. Kdyby se případ dostal k soudu, označil byste z pozice znalce vyvěšování palestinských vlajek za antisemitskou propagandu?
Naprosto zásadní je opět kontext. Pokud se tak stalo s jasným a nezpochybnitelným záměrem, aby palestinské vlajky visely právě v den barbarského útoku na Izrael, pak jde o jednoznačný odkaz na heslo „From the River to the Sea, Palestine will be free“, za nímž se skrývá požadavek na likvidaci státu Izrael – a nejlépe i na fyzické vyhubení Židů. Takový pokus už tady jednou byl, eufemisticky se mu říkalo „konečné řešení židovské otázky“. Takže v příslušném kontextu jde o těžko zpochybnitelný výraz antisemitismu.
Palestinské vlajky ale nejsou nacistickými prapory se svastikou…
S plnou vážností říkám, že je úplně jedno, zda byly vyvěšeny vlajky palestinské, anebo nacistické. Islamisté, a to stejně jako nacisté, usilují o fyzickou likvidaci Židů. A v cestě jim, jako poslední instance, stojí Izrael. Proto slyšíme volání po jeho zadupání do země, a tohle volání teď hlasitě rezonuje v západní i severní Evropě.
Kabinet Petra Fialy ještě během října stačil schválit strategii boje proti antisemitismu v Česku na léta 2025 až 2030. Jak tento dokument hodnotíte?
Jsem rád. Je v něm jasně řečeno, že Česká republika, stejně jako celá Evropa, čelí v posledních letech nárůstu nenávistných projevů namířených proti lidem židovského původu a židovským komunitám. V závěru této strategie je řečeno: „Boj proti antisemitismu je sdílená odpovědnost. Vyspělá demokratická společnost by měla projevy nenávisti nejen odmítat, ale měla by také proaktivně pracovat na tom, aby se takové projevy ve společnosti minimalizovaly.“
Berlínská policie rozpustila duhový pochod. Výtržníci napadli policisty a křičeli antisemitská hesla. Zdroj: Profimedia.cz
Měli bychom se poučit z minulosti. Opravdu chceme, aby se v zemi, která vědomě navazuje na Masarykovu republiku, báli Židé hlásit ke svému židovství? Aby byly opět hanobeny a rozbíjeny židovské obchody a hořely synagogy?
Znalec: Nemaluji čerta na zeď
Nejsou to přehnané vize, alespoň v českých podmínkách?
To není malování čerta na zeď. To je realita Evropy na západ a na sever od našich hranic. Ale zpět k palestinským vlajkám na našich vysokých školách. S akademickou svobodou tohle gesto snad ani nelze spojovat. A tvrdit, že jde o mírové a demokratické poukázání na vraždění dětí v pásmu Gazy, je přinejmenším alibistické. Podporovatelé islamistů nemají s výrazem demokracie mnoho společného, stejně tak jako samotní islamisté. Palestinské vlajky se ovšem nevyvěsily samy. Mladí, nezkušení a teprve se vzdělávající studenti mohou představovat ideální ideové oběti případných islámských radikálů, což považuji za určité bezpečnostní riziko.
V dopise umělců se také píše: „Pod touto vlajkou jsou uráženi, napadáni, biti a vražděni evropští Židé, pod touto vlajkou jsou ničeny židovské obchody, domy židovských institucí a dveře židovských spoluobčanů jsou značkovány žlutými hvězdami jako v dobách norimberských zákonů, pod touto vlajkou jsou zapalovány evropské synagogy.“ V této citaci je jednání studentů spojováno nejen s antisemitismem, ale i s neonacismem. Skutečně tedy studenti vyvěšením palestinských vlajek zlehčili nacistické norimberské zákony, a potažmo i celý holocaust?
Samozřejmě. A v principu je tragické, že se tak stalo v zemi, která v době existence Protektorátu Čechy a Morava přišla o téměř 80 tisíc osob židovského původu. Stejně tak je tragické, že protestující asi mnoho netuší o historické souvislosti a podílu Československa na vzniku státu Izrael. Vyvěšení palestinských vlajek, kterého jsme byli svědky, je tak možné interpretovat nejen jako projev antisemitismu, ale v naznačeném kontextu i jako projev urážky obětí holokaustu a jejich potomků.
Čtěte také
Nelze se na akci studentů podívat odtrženě od hrůzných dějin nacismu a holocaustu? Tedy jako na akt solidarity s civilními oběťmi izraelské vojenské akce v Gaze, byť je třeba vytržený z dějinného kontextu.
Podle mého názoru by tato interpretace byla možná pouze tehdy, pokud by ti, kdo vyvěšují vlajky, jasně deklarovali, že jim jde pouze o solidaritu. V souvislosti s vyvěšením vlajek jsem od studentů také neslyšel nic o lítosti nad mrtvými Židy po útoku Hamásu ze 7. října 2023. Nedivil bych se, kdyby byly takové projevy přímo spojeny s § 403, § 355 a § 356 trestního zákoníku, které řeší potlačování práv a svobod člověka, násilí proti skupině obyvatel i jednotlivcům a podněcování k nenávisti.
Otevřený dopis Masarykově univerzitě (MU), který podepsalo asi 400 studentů z různých vysokých škol, obsahuje i tuto pasáž: „Odmítáme jakoukoli formu nenávisti nebo diskriminace na základě příslušnosti k národu, etniku, náboženství či jiné identitě, včetně antisemitismu a islamofobie. Odsuzujeme všechny útoky na civilní obyvatelstvo, a to včetně útoků ze 7. října 2023, útoků v Gaze, na Západním břehu i v Libanonu.“ Studenti ale ve stejném dopise požadují vyjádření MU k údajně „zjevné podpoře izraelského režimu“. Jak se vám to poslouchá?
Jak už jsem naznačil, protestující asi vůbec neznají historické souvislosti o podílu Československa na vzniku státu Izrael, což je jedna z mála skutečností, na něž bychom měli být po únoru 1948 právem hrdi. A Izrael nám tuto podporu a pomoc nezapomněl a nikdy nezapomene, takže držitelé českého pasu jsou zřejmě jediní na světě, které Izrael dosud přijímal na svém území jako bratry, a také se k nim tak choval.
Velký muftí jeruzalémský Amín al-Husajní u vůdce Adolfa Hitlera. Nové říšské kancléřství, Berlín, 20. listopadu 1941. Zdroj: Se souhlasem Jana B. Uhlíře
Hitler čestným muslimem
Neznalost historie neomlouvá, říká otřepaná, nicméně pořád výstižná parafráze latinského přísloví Neznalost zákona neomlouvá (Ignorantia juris non excusat). Co bychom měli vědět například o válečné spolupráci palestinských předáků s nacistickým režimem?
V první řadě bychom si měli připomenout, že společným cílem nacistů a palestinských muslimů byla fyzická likvidace Židů. A ten cíl byl deklarován nejpozději při návštěvě velkého muftího jeruzalémského Amína al-Husajního u vůdce Adolfa Hitlera v Novém říšském kancléřství v Berlíně v listopadu 1941. Téměř se nehovoří o tom, že Hitler přijal titul „čestný muslim“ a že se jím cítil být skutečně poctěn. „Čestný árijec“ byl následně jedním z iniciátorů systematického vyhlazování evropských Židů.
Nejbližší spolupracovník SS-Obersturmbannführera Adolfa Eichmanna, SS-Hauptsturmführer Dieter Wisliceny, jenž byl zodpovědný mimo jiné za deportaci a likvidaci 60 tisíc slovenských Židů, řekl o muftím následující: „Byl Eichmannovým a Himmlerovým spolupracovníkem při vykonávání tohoto plánu. Byl jedním z Eichmannových nejlepších přátel a neustále ho vyzýval ke zrychlení vyhlazovacích opatření. Slyšel jsem ho, jak se jiným přicestovavším Arabům chlubil, že v Eichmannově doprovodu inkognito navštívil plynové komory v Osvětimi.“
To nejsou zrovna všeobecně známé informace...
Islamisté z Hamásu dnes nehovoří o plynových komorách, ale o „pouhé“ likvidaci státu Izrael a „osvobození“ Palestiny. Nesporným paradoxem je, že oněch 25 procent Arabů (Palestinců), kteří žijí v Izraeli, jsou podstatně svobodnější než Palestinci ovládaní Hamásem v pásmu Gazy. To však iniciátory vyvěšování palestinských vlajek na tuzemských univerzitách nezajímá. Studenty tedy charakterizuje nejen neznalost moderních dějin, ale především ukázková ignorance, tak typická pro jejich generační a ideové souvěrce po celé Evropě.
Na číslovku 88 doplatil už Kotleba
Marian Kotleba s kontroverzním šekem Zdroj: Youtube
Vraťme se k Filipovi Turkovi. O číslovce 88, kterou použil na sociálních sítích, jste podal jako soudní znalec svědectví v procesu se slovenským extremistou Marianem Kotlebou, šéfem politické strany Ľudová strana Naše Slovensko. Speciální trestní soud v Pezinku rozhodoval, jestli Marian Kotleba tuhle neonacistickou symboliku používal záměrně a je tedy novodobým nacistou. Přispělo vaše svědectví k jeho usvědčení a odsouzení?
Ano. Vyslýchán jsem byl, a to velmi podrobně, více než dvě hodiny. Poslanec slovenského parlamentu Marián Kotleba byl v dubnu 2024 za extremistický trestný čin – tedy za veřejně deklarované číselné neonacistické zkratky – odsouzen na šest měsíců odnětí svobody se zkušební lhůtou 18 měsíců, čímž mu zanikl mandát poslance a automaticky se tak rozpadl i poslanecký klub Ľudové strany Naše Slovensko.
Mohl by tedy být za používání číslovky 88 odsouzen i Filip Turek? Nacismus a Hitlera přitom adoroval mnohokrát, na sociálních sítích měl použít i spojení „zlatej tatíček Hitler“. Ještě jako závodník měl nosit helmu s logem řecké neonacistické strany Zlatý úsvit. Nebo třeba doslova napsal: „Židobolševikům nosí dárky Děda Mráz nebo Santa Klaus, mě Ježíšek a když zlobím, tak já sám sobě sám, a nebo mi naklade Hitler.“
Pokud by mu bylo dokázáno, že je autorem oné číselné zkratky, mohl by mít problém. V principu je však smutná především skutečnost, že je taková věc řešena v souvislosti s vládním postem. To se potom vracíme do padesátých let 20. století, kdy například do křesla československého ministra zemědělství na několik měsíců usedl pologramotný zemědělský dělník, a to jenom proto, že byl členem té správné konkrétní strany.
Myslícímu člověku těžko někdo namluví, že budoucí ministerský předseda měl tak chabé informace, že by neznal všechny páně Turkovy hříchy dávno předtím, než se rozhodl s ním spolupracovat na vládní úrovni. Politickou garnituru, která nyní bude reprezentovat Českou republiku, jsme si zvolili sami. Tuto skutečnost je třeba respektovat s vědomím, že demokratický systém zůstane zachován a při dalších volbách umožní volit osobnosti s minulostí neposkvrněnou podezřením ze sympatií k nacismu, respektive neonacismu. Čtyři roky utečou jako voda.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Budete litovat, hrozili Sověti. Havel stvrdil konec Varšavské smlouvy perem s nápisem NATO
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
