Armádní letadlo spadlo také přesně před 100 lety. Nebeské havárie musel řešil Senát
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Jen za polovinu roku 1926 zahynulo 18 československých pilotů, takže i Senát se ptal, co se to děje v armádě.
Pilot Václav Makula, teprve žák letecké školy, spadl i s letounem 23. 7. 1926. Po nezvládnuté vývrtce při cvičném letu.
V jakém typu letounu zemřel?
Makula přišel o život v Prostějově, pohřben je v Kopřivnici.
„Letec se zabil, letadlo se rozbilo,“ informoval denní tisk o havárii z 23. července 1926, kdy se na prostějovské vojenské letiště zřítil armádní výzvědný dvouplošník Š 20. Tragická událost se stala přesně 100 let předtím, než ve čtvrtek 23. července 2026 spadl na Moravě armádní vrtulník, a tato havárie si rovněž vyžádala jednu oběť. O pádech vojenských letadel se záhy mluvilo i v československém Senátu a kritizován byl příliš velký počet obětí mezi armádními piloty. „V čele vojenských nehod stojí katastrofy letecké,“ stěžoval si senátor Jokl. Nová nepravidelná rubrika CNN Prima NEWS Stoletý kurýr připomíná, co se v Československu odehrávalo právě před 100 lety, ovšem zároveň události z roku 1926 porovnává s aktuálním děním podobného typu.
K neštěstí došlo 23. července 1926 brzy zrána. „Dnes mezi 6. — 7. hodinou ranní zřítil se při ostré zatáčce z výše asi 400 m na prostějovském letišti svobodník Václav Makula od leteckého učiliště v Prostějově. Letec se zabil, letadlo se rozbilo,“ popsal událost vládní deník Československá republika o den později, tedy 24. července.
Vývrtka na dvouplošníku a smrt
Noviny přinesly i další podrobnosti: „K tomuto leteckému neštěstí se dále dovídáme: Neštěstí se událo asi ve 3/4 6 ráno na školním letounu Š 18. Letec za stoupání ke cvičení zatáček učinil příliš ostrou zatáčku, přišel tak do vývrtky a zřítil se mírnou vývrtkou asi 2 km na západ od letiště. Smrtelné zranění, jemuž podlehl, utrpěl nárazem těla na benzinový kohout.“
Letoun s označením Š-20 byl dílem konstruktéra Aloise Šmolíka z roku 1925. Dvouplošník k pozorovacím i stíhacím účelům se skvostným aerodynamickým trupem se pak v letech 1926 až 1928 vyráběl především pro československou armádu, vojsko zakoupilo celkem 105 kusů.
Zahynul nejlepší ze žáků
Vojenská letecká škola v moravském Prostějově vznikla v roce 1925, kam se přesunula z Chebu a nadále měla za úkol „odborný dorost letectva“. Vojenská tradice pak v Prostějově pokračovala i za komunismu, přičemž po ukončení vojenské školy v roce 1983 u prostějovského výsadkového pluku sloužil i současný český prezident Petr Pavel.
Československé armádní letectvo ve dvacátých letech, ve fotoreportáži dobového časopisu Pestrý týden. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Svobodník Makula, který v Prostějově zahynul 23. července 1926, si přitom v pilotní škole vedl skvěle. „Byl nejlepším pilotem-žákem posledního kursu pilotní školy a absolvoval asi 60 samostatných letů. Dané neštěstí v Prostějově je první, které se na tamním leteckém učilišti udalo od září 1925, po 24 000 absolvovaných letech,“ uvedl vládní deník Československá republika.
Tragická událost se stala přesně 100 let předtím, než ve čtvrtek 23. července 2026 spadl na Moravě armádní vrtulník, a tato havárie si rovněž vyžádala jednu oběť. Aktuální neštěstí se odehrálo na letišti 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou.
Příliš velký počet mrtvých pilotů
O prostějovské havárii se koncem roku 1926 mluvilo i v Senátu, tedy v horní parlamentní komoře. Československá armáda totiž vykazovala až příliš vysoký počet tragicky zemřelých letců, proto na ztráty při výcviku veřejně upozornil sociálnědemokratický senátor Hans Jokl: „V čele vojenských nehod stojí katastrofy letecké a v posledním pololetí roku 1926 máme 16 nehod s 18 mrtvými a 23 většinou těžce zraněnými.“
Jokl na půdě Senátu uvedl, že počet obětí mezi vojenskými piloty se zvyšuje každým rokem. V roce 1920 byly zaznamenány čtyři smrtelné nehody, zato v roce 1924 mělo letectvo 15 obětí. Senátor se proto rozhodl některé tragédie připomenout i se jmény pilotů, takže v sále zaznělo i jméno Václava Makuly:
Čtěte také
„Dne 19. července spadlo v Lieskovci u Zvoleně pozorovací letadlo a vzňalo se při tom. Letecký desátník Jaroslav Kocourek byl na místě mrtev, kapitán Vladimír Tomeš od 23. pěšího pluku utrpěl tak těžké popáleniny, že následkem jich zemřel. Dne 23. července zřítilo se školní letadlo na prostějovském letišti. Svobodník Václav Makula byl zabit. Dne 24. srpna spadlo při cvičení 10. pěší divise u Veselí nad Lužnicí letadlo 12/32 1. pluku leteckého a vzňalo se. Četař Kojačík shořel, poručík Holoubek těžce zraněn a zemřel následkem utrpěných poranění.“
Vzpomínka žije v Kopřivnici
Jméno nešťastně zabitého letce Václava Makuly nenajdeme jen ve 100 let starých novinách. Pohřben byl na městském hřbitově v moravské Kopřivnici, kde lze na hrobě číslo 949 podnes číst tento památný nápis výrazným hůlkovým písmem:
NA ČESTNOU PAMÁTKU
SVOBODNÍKA PILOTA ŽÁKA
VÁCLAVA MAKULY
LETECKÉHO UČILIŠTĚ
KTERÝ SVŮJ ŽIVOT DAL VE SLUŽBÁCH LETECTVA PRO BEZPEČNOST REPUBLIKY
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Odysseus byl víc člověk než hrdina. Do války proti Tróji nechtěl, nakonec ji Řekům vyhrál
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
