Odysseus byl víc člověk než hrdina. Do války proti Tróji nechtěl, nakonec ji Řekům vyhrál
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Odysseus: Král, který se bránil účasti ve válce.
Vítězství u Tróje zajistil díky legendární lsti.
Proč ho bůh Poseidón pronásledoval deset let?
Může být přítomný okamžik skutečnou věčností?
V pestrém světě řeckých bohů, démonů a hrdinů představuje Odysseus výjimku. Aby se z chaosu trojské války vrátil na svůj milovaný ostrov, nasadil proti intrikám, kouzlům a pokušením nejsilnější lidské zbraně – rozum, lstivost i touhu po harmonii a dobrém životě ve společenství blízkých lidí a rodiny. Přesto jeho návrat na rodnou Ithaku trval deset let, během kterých Odysseus postupně přišel o všechny své druhy a sám mnohokrát čelil hrozbě smrti a zapomnění.
Není možné si nevšimnout, že se jeden z nejznámějších příběhů lidstva popsaný v eposu Odyssea, za jehož autora je tradičně považován Homér, dočkal nového filmového zpracování. Hvězdný režisér Christopher Nolan (Oscar za nejlepší film a nejlepší režii za Oppenheimera v roce 2023) poslal do kin velkolepou tříhodinovou podívanou, v níž hlavního hrdinu ztvárnil Matt Damon. Nadšených ohlasů i kritických hodnocení filmu Odyssea je víc než dost, nabízí se ale otázka, kým nebo čím byl doopravdy Odysseus a proč nás stále tak zajímá.
Co nám říká Homér
Podle Homéra byl Odysseus králem řeckého ostrova Ithaky. Jeho manželka Pénelopé a syn Télemachos, stejně jako Odysseova starost o rodný ostrov, byli hlavními důvody, proč nechtěl s ostatními Řeky vytáhnout do války proti Tróji. Předstíral dokonce šílenství, ale nebylo mu to nic platné.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nolanova Odyssea? Velkofilm roku kritici přirovnávají k Pánu prstenů, jedno mu však vyčítají
Stejně jako ostatní řečtí vládcové a hrdinové pod vedením spartského krále Meneláa – jemuž trojský princ Paris odloudil Helenu, údajně nejkrásnější ženu tehdejšího Řecka – strávil deset let marným dobýváním Tróje. O tom pojednává Homérův další epos Ílias.
K Tróji Odysseus přivedl jen 12 lodí, jeho váženost v řeckém ležení ale nestála na bojové síle. Podle Homéra ostatní převyšoval moudrostí a důvtipem, což prokázal v desátém roce války. Byl to právě on, kdo po marném obléhání nedobytného města patovou situaci vyřešil legendární lstí v podobě trojského koně.
Čtěte také
Po dobytí a vyplenění Tróje Odysseus na nic nečekal a vydal se na cestu domů. Na rychlé lodi s ním plulo 50 námořníků. „Pojďme, přátelé, vraťme se domů, k našim dětem, otcům, matkám a spočiňme konečně v náručí našich žen. Vyhnanství, hněv a nejkrutější utrpení, kterými jsme prošli, jsou za námi. Bude-li bohům libo, nastane čas návratu a dobrého života. Pojďme tam,“ obracel se ke svým druhům.
Prokletí bohů a hrozba zapomnění
Bohové ale při Odysseovi rozhodně nestáli. Bouři, kterou na moři rozpoutal Zeus šokovaný řáděním vítězných Řeků, brzy vystřídalo mnohem horší prokletí. Odysseus si cestou domů vysloužil nesmiřitelnou nenávist boha moří Poseidóna, protože v sebeobraně připravil o zrak jednoho z jeho synů, Kyklópa Polyféma. Odysseus ovšem neměl na vybranou: Kyklópovi, obludě s jedním okem uprostřed čela, zachutnali Odysseovi společníci, a nebylo jiné volby, než jej oslepit a pak zmizet.
„Ale i Poseidón chrání své potomky, přestože jsou zlí, a nikdy Odysseovi neodpustí. Při každé příležitosti udělá vše, co je v jeho moci, aby ohrozil Odysseův život a zabránil mu v návratu do Ithaky. Poseidónovy síly jsou mocné a tomu budou odpovídat i Odysseovy trampoty,“ vysvětluje v knize Řecké mýty významný francouzský filozof a humanista Luc Ferry.
Nejde ale jen o bohy, nad Odysseem se během jeho cesty vznášejí i na první pohled nezřetelné potíže. „Odysseus je neustále ohrožován zapomněním. U Lótofágů, jejichž potrava způsobuje zapomínání, v blízkosti Sirén, jejichž zpěv připravuje lidi o rozum, u kouzelnice Kirké, kde je málem proměněn ve vepře, u Kalypsó, kde málem podlehne pokušení zapomenout na Ithaku. Zapomnění Odysseovi hrozí, když upadne do smrtelného spánku a ztráty vědomí v říši boha bouří a větru Aiola a v říši boha slunce Hélia, kde se dopustí neomluvitelných chyb a omylů,“ připomíná Luc Ferry jednu z hlavních hrozeb, které Odyssea provázejí.
Odysseus odolal i lákadlu nesmrtelnosti, kterou mu nabídla Kalypsó. Pokud by ji přijal, přestal by být člověkem, nesmrtelnost je totiž určená bohům, a ne lidem. „Pro lidi je to past, a v rozporu s tím, co učí vysoká náboženství, nesmrtelnost není to, o co je třeba se v pozemském životě snažit za každou cenu,“ vysvětluje Luc Ferry.
Mapa Odysseova putování
Odysseova cesta není turistickým průvodcem po světě starověkých Řeků a hledat její jednotlivé etapy v zeměpisném atlase nemá smysl. To ale neznamená, že se o to mnozí nepokoušejí, zvláště když minimálně tři zeměpisné body reálně existují i dnes.
Počátek Odysseova putování je v Tróji, kterou se podařilo archeologům lokalizovat na pahorku Hisarlik v západním Turecku. Německý samouk Heinrich Schliemann sice vrstvu, v níž nalezl pozůstatky paláců a hradeb, neurčil správně, prvenství mu ale nikdo nevezme. Stejně tak víme, kde leží Ithaka, cíl veškerého Odysseova snažení. Ostrůvek o rozloze 117 km² v Jónském moři nepatří mezi nejvyhlášenější turistické destinace, přesto ho můžete bez problémů navštívit.
Čtěte také
Za domov nestvůr Skylly a Charybdy je všeobecně označována Messinská úžina, s ostatními místy už je to složitější. Sicílie je považována za zemi Kyklopů, zatímco Liparské ostrovy jsou spojovány s Aiolem, strážcem větrů. Klasický filolog Victor Bérard situoval zemi Lotofágů na ostrov Džerba u pobřeží Tuniska a nedaleké souostroví Kerkena se jmenuje podle Kirké, protože právě zde měla kouzelnice proměnit Odysseovy muže ve vepře. Žádné z těchto míst se ale s místy popisovanými v Odyssei ztotožnit nepodařilo.
Chvála přítomnosti
Odysseova cesta a překážky, které na ní musí hrdina překonat, jsou tak víc filozofickým putováním než skutečnou dobrodružnou výpravou napříč antickým světem. Odysseus je archetypem autentického mudrce, který ví, co chce a kam jde. Míří od války k lásce, od chaosu ke každodennímu spořádanému životu.
Svou manželku Pénelopé nakonec zbaví drzých nápadníků a vrátí se do její náruče. A tady opět zasáhnou bohové, tentokrát ale v dobrém – zpomalí čas, aby si milenci mohli užít velmi dlouhou noc lásky. Jak dlouhou? To nikdo neví. Podle Luca Ferryho to ale znamená, že Odysseus konečně přestal žít v minulosti a budoucnosti a dospěl k tomu, že přítomný okamžik je okamžikem nejryzejší moudrosti. „Moudrý je ten, kdo je schopen pobývat v přítomnosti, jako by to byla věčnost,“ shrnul francouzský filozof celý smysl Odysseova putování.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry meteotsunami v Chorvatsku: Udeřilo „letní monstrum“. Turisté v panice utíkali
