Kanibal z městečka u českých hranic naložil do sudů 40 obětí aneb Zločin před 100 lety

Veliký dřevěný dřez s nasolenými kusy masa, v němž lékařští znalci zjistili tělesné pozůstatky pěti různých mužů. Těmito slovy popisoval deník Československá republika odhalení masového vraha a kanibala Karla Denkeho z malého slezského městečka Münsterberg (dnes Ziębice v Polsku), které leží jen 27 kilometrů od dnešních českých hranic. Denke byl zatčen o adventní neděli 21. prosince 1924 a postupně se také zjistilo, že své oběti prodával na masném trhu jako „uzené vepřové bez kůže“. Nový seriál CNN Prima NEWS Zločin před 100 lety připomíná velké kriminální kauzy i drobné zlodějiny na základě zpráv z dobového českého tisku.

Jméno sériového vraha: Karl Denke. Věk: 54 let. Místo činu: Ziębice v dnešním slezském Polsku, tehdy německý Münsterberg. Ulice Stawowa č. 13 (dům stále stojí). Počet obětí: 30 až 40.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Záhada šílených vrahů: Gang zabil 28 lidí, měli mu pomáhat i policisté. Viníci uniknou trestu

Není řezník jako řezník

Když v neděli 21. prosince 1924 přepadl pražského studenta jistý řezník z Krče, napadený útok přežil jen s poraněným obličejem. „V Nuslích přepaden byl o 9. hod. večerní studující Václav Křenek z Nuslí čp. 285 mužem, který bez příčiny zranil ho ostrým předmětem ve tváři. Pachatel prchl pak k Michli. V noci byl jako pachatel zjištěn řeznický pomocník Josef Ressner z Krče. Byl zatčen a ponechán ve vazbě,“ popsal příběh pražský deník Večer.

A rovněž 21. prosince 1924 byl odhalen i zločin jiného řezníka, který rovněž skončil ve vazbě. Jmenoval se Karl Denke a přesný počet jeho obětí není dodnes znám. Zřejmě ale zavraždil až 40 osob, přičemž maso obětí sám konzumoval nebo prodával na černém trhu.

Sériový vrah, sadista a kanibal Denke páchal popisované zločiny v devítitisícovém německém městě Münsterberg. Dnes je to polské městečko Ziębice v Dolnoslezském vojvodství, ve kterém žije necelých osm tisíc lidí. Z pražských Nuslí je tam cesta dlouhá 233 kilometrů, z Javorníku ve Slezsku v okrese Jeseník je to ovšem na místo činu pouhých 27 kilometrů.

Mísa naplněná lidským sádlem

Vlastně to byl jen příležitostný řezník, neboť 54letý Karl Denke byl v Münsterbergu ctěn hlavně jako varhaník, který nosíval kříž na čele pohřebních průvodů. Prodejem masa si přivydělával na černém trhu v 50 kilometrů vzdálené Vratislavi, v éře poválečné bídy ale taková příležitostná šmelina nikoho nepřekvapovala. Zkrátka vážený občan.

Poslední adventní neděli před 100 lety se ale ctihodný maloměšťan proměnil v jednu z největších zrůd v dějinách zločinu 20. století. A první zprávy, které o případu pronikly do Československa, zněly až neuvěřitelně.

„Při policejní domovní prohlídce nalezen byl v dřevěné stáji veliký dřevěný dřez s nasolenými kusy masa, v němž lékařští znalci zjistili tělesné pozůstatky pěti různých mužů. Toto maso leželo podle zprávy znalců již asi tři neděle v soli. Vedle toho byla nalezena mísa, naplněná lidským sádlem, jakož i dvoje žlutohnědé šle z lidské kůže,“ uvedl deník Československá republiky, který zprávu převzal z vratislavských novin Breslauer Neueste Nachrichten.

Dopis, motyka a kapesník kolem krku

K odhalení došlo náhodou, když 21. prosince 1924 kolem poledne napadl Denke motykou stolaře Vincenze Oliviera. Nezaměstnaného muže přitom napřed pozval do vlastního bytu (dnes ulice Stawowa 13), aby tam za úplatu 20 feniků sepsal vánoční dopis. Za zády mu list diktoval Denke, ale když měl stolař napsat slova „Adolfe, ty tlustý střevo“, pisatel se rozesmál a nečekaně se obrátil k diktujícímu. Právě včas, protože se mu podařilo částečně uhnout před rázným úderem motyky. V nastalém zmatku Olivier utekl z bytu a jeho volání o pomoc naštěstí zaslechli další nájemníci domu.

Policie napřed krvácejícímu stolaři příliš nevěřila. Zvláště, když vážený občan Karl Denke tvrdil, že se ho nezaměstnaný muž pokusil oloupit, proto se musel uchýlit k nutné sebeobraně. Vzhledem k těžkému zranění oběti se ale policie přece rozhodla Denkeho zadržet a umístila ho do policejní cely. Sériový vrah v tu chvíli pochopil, že spadla klec, a než muži zákona stačili prohledat jeho byt, 21. prosince kolem deváté večer se oběsil na kapesníku (tehdy populární plátěné kapesníky měřily v uhlopříčce půl metru i více).

Kšandy z lidské kůže

„Rovněž šle, které měl na sobě Denke, byly vyrobeny z lidské kůže,“ uvedl o prohlídce kanibalova bytu deník Československá republika. „Ve skříních Denkeových byly nalezeny pláště a části oděvu zavražděných obětí, svázané tenkými řemínky z lidské kůže. Soudíc podle nalezených pracovních knížek a jiných dokladů, provozoval Denke svou vražednou činnost již asi 10 let a utratil prý nejméně 15 lidí.“ Pozdější vyšetřování přineslo ještě závažnější čísla, obětí mohlo být až 40.

„Sousedé líčí Denkea jako muže náramně skromného, duševně poněkud omezeného, neobyčejně nemluvného. Denke chodíval často do kostela, oblékal se chudě a nebyl ničím nápadný,“ líčil český tisk na sklonku prosince 1924. „Nejpodivnějším je při těchto vraždách, že nebyly spáchány v ústraní, nýbrž v domě obývaném několika rodinami. Důvody, pro něž Denke dopouštěl se svých činů, jsou doposud naprosto neznámy, momenty sexuelní jsou prý však vyloučeny.“

Vraždil tuláky z nádraží

V bytě a přilehlé kůlně policie našla mnoho nádob s uzeným lidským masem či sádlem. Zařízení na výrobu mýdla z kostí, kožené zboží z lidské kůže nebo 420 zubů. Sousedé Karla Denkeho podezřívali maximálně ze zabíjení toulavých psů, ale nikdo netušil, že v bytě vraždí tuláky, žebráky či bezdomovce. Vyhledával je například na místním nádraží a pod různými záminkami lákal domů. A mimochodem, nádraží v městečku Ziębice se od roku 1924 vůbec nezměnilo.

Seznam obětí je zřejmě dodnes neúplný, protože sériový vrah si všechna tajemství vzal do hrobu, když se oběsil v policejní cele. Jisté je, že mezi oběti patřil dělník Kaspar Hubalek, pekař Julius Busch, zahradník Hermann Kuschinke, rolník Emil Exner nebo cukrář Adolf Salisch. Všichni se z nějakých důvodů ocitli na společenském dně a jejich zmizení jen málokomu vadilo. Bylo to navíc pouhých šest let po jatkách první světové války a statisíce lidí pořád pátraly po nejbližších, kteří zmizeli na bojištích.

Panika a zavřená konzervárna

V městečku Münsterberg po 21. prosinci 1924 pochopitelně vypukla panika a lidé se prý několik měsíců vyhýbali uzeninám všeho druhu. Místní konzervárna zkrachovala, protože její majitelé nedokázali vyvrátit podezření, že maso nakupovali také u kanibala.

A jak už bylo řečeno, dům Karla Denkeho v městečku Ziębice stojí dodnes, přičemž jakási „čirá hrůza“ zůstávala lpět na tomto katastru celá desetiletí. Dokonce i po roce 1945, když Dolní Slezsko připadlo Polsku a německý Münsterberg dostal polskou správu. Vždyť ještě v 70. letech 20. století byly na pozemcích adresy Stawowa 13 (v době vražd to bylo číslo popisné 10) nalézány lidské ostatky.

Maso na smetaně pro lidojeda

Karl Denke je v análech zločinu považován za kanibala, ale zda opravdu požíval maso svých obětí, na to by mohl odpovědět jedině on sám. Zpráva tehdejšího vedoucího Ústavu soudního lékařství ve Vratislavi ovšem říká, že „ve třech středně velkých hrncích naplněných smetanovou omáčkou bylo nalezeno nějaké vařené maso, částečně pokryté kůží a lidskými vlasy“.

Podobnou zprávu přinesl i pražský večerník Večer 15. ledna 1925: „Že Denke také pojídal lidské maso, je zjištěno nyní z toho, že vařené maso, jež bylo u něho v hrnci nalezeno, po zevrubném zkoumání bylo prohlášeno za maso lidské.“

Vražda hostinské v Brně

Vraťme se ale k datu 21. prosince 1924. Vraždilo se i v Československu a noviny v ten den přinesly první zprávy o mordu na předměstí Brna. Opět citujeme z deníku Večer:

„Za hostinskou Marií Langovou v brněnském předměstí Komárově, která byla velice hezká a oblíbená, po delší čas docházel E. Dittmar, spolumajitel čistírny v Brně. Ale jeho koření se hezké vdově nesetkalo se s úspěchem. Langová o takového ctitele, který byl znám jako piják a jehož pověst nebyla zrovna valná, nestála. V sobotu (poznámka redakce: 20. prosince 1924) přišel Dittmar za Langovou do hostince opět, šle za hostinskou do kuchyně, kdež ranou z revolveru ji zabil a sebe těžce zranil ranou do hlavy, takže se pochybuje jeho uzdravení. Událost způsobila po Brně přirozeně velký rozruch.“

Titulek dobové zprávy zněl Příšerný čin alkoholikův. Zda se významný brněnský továrník Edwin Dittmar ze svého vážného zranění uzdravil, co stálo za jeho láskou k číšnici a jak byl za vraždu potrestán, na to přinese odpověď další díl nového seriálu CNN Prima NEWS Zločin před 100 lety.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Neuvěřitelný příběh českého sériového vraha. Popravě unikl o vlásek, teď plánoval další zločin

Tagy: