Nedostatek pracovníků, tlak na rychlost a požadavky na kvalitu nutí výrobní firmy hledat nové způsoby, jak zefektivnit provoz. Jednou z cest je automatizace, která může pomoci i menším podnikům. Samotný nákup moderního stroje ale úspěch nezaručí. Rozhoduje, zda technologie řeší konkrétní problém, kolik dokáže ušetřit a jak spolehlivý má servis.
Pořízení nového výrobního stroje je teprve začátek. Firmy musí počítat také s instalací, zaškolením obsluhy, pravidelnou údržbou a případnými opravami. Stále důležitější je rovněž automatizace, robotizace a propojení technologií s podnikovými systémy. Jak vybrat řešení, které bude fungovat nejen dnes, ale i při budoucím rozšiřování výroby?
Naučit robota lakovat nemusí znamenat hodiny programování. V moderní lakovně mu může zkušený pracovník jednoduše ukázat správný pohyb a technologie ho převede do programu. Brněnská společnost ITS tak hledá cestu, jak propojit řemeslnou zkušenost s automatizací, která pomáhá řešit nedostatek pracovníků, omezovat chybovost a zvyšovat efektivitu výroby. Ani robotizace se ale nevyplatí všude. Rozhoduje mimo jiné počet kusů a složitost zakázek.
Moderní továrny se stále více spoléhají na roboty a automatizované stroje. Aby ale dokázaly pracovat rychle, přesně a opakovaně, potřebují také technologie, které řídí jejich pohyb. Právě na ně se zaměřuje společnost HIWIN. Z původně malé firmy, která začínala ve dvou lidech v zahradním domku, vyrostla společnost s vlastním zázemím. V Brně dnes mimo jiné vyvíjí a vyrábí pojezdové osy, které dokážou převážet průmyslové roboty i s nákladem vážícím několik tun.
Nástup umělé inteligence podle ekonomických analýz neznamená plošný konec lidské práce, přináší však zásadní proměnu jednotlivých úkolů i nároků na zaměstnance. Zatímco dříve vyžadovala automatizace továrny investice v řádu desítek milionů korun, k automatizaci velké části kancelářské práce dnes stačí předplatné za pár stovek měsíčně. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS vysvětlil zakladatel a CEO portálu StartupJobs Filip Mikschik, jak AI rozděluje trh práce do tří pater, proč dramaticky klesá podíl juniorních pozic v IT a jak probíhají technologické závody mezi uchazeči a personalisty.
Robot, který vám namaluje portrét, masážní robot nebo humanoid George ze Zlína. Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně letos představí technologie, které už nejsou jen vizí budoucnosti, ale stále častěji se uplatňují v průmyslové výrobě. Téměř 1400 firem z 39 zemí předvede, jak umělá inteligence, automatizace a digitalizace mění továrny i způsob práce.
Trh s chytrou domácností se v roce 2026 nasytil a oddělil zbytečné hračky od technologií, které přinášejí skutečnou ekonomickou hodnotu. Cesta k nižší faktuře už nevede přes barevné žárovky, ale přes inteligentní řízení toku energií, které dokáže domácnosti ušetřit jednotky megawatthodin ročně bez zásahu do komfortu obyvatel. Tento trend potvrzuje i dodavatel energií, společnost epet, který svým zákazníkům pomáhá s orientací v moderních technologiích tak, aby jejich investice do chytrých řešení dávaly smysl především z pohledu dlouhodobé úspory.
Zhruba každá šestá česká firma (17 procent) plánuje v příštích dvou až třech letech v souvislosti se zaváděním AI omezit juniorní pracovní pozice i nábor absolventů. V polovině případů za tím stojí ekonomická nejistota podnikatelského prostředí nebo tlak na snižování nákladů. Naopak s posílením náboru mladých talentů počítají pouhá čtyři procenta společností. Výsledky vycházejí z exkluzivního průzkumu pro poradenskou skupinu Moore Czech Republic mezi 525 firmami různých velikostí.
Celkem 49 projektů a osobností se přihlásilo do soutěže Digital Future Awards 2025 (DFA). Ta oceňuje lídry a organizace, kteří pomocí technologií mění způsob, jak fungují firmy, instituce i celá odvětví. Více než tři čtvrtiny projektů se věnují automatizaci procesů a robotizaci, umělá inteligence se objevuje ve více než polovině řešení. Do semifinále soutěže postoupilo 26 přihlášených lídrů a projektů napříč sektory, od průmyslu a bankovnictví až po veřejnou správu. Soutěž pořádá Česká inovační platforma.
24. ledna si každoročně připomínáme Mezinárodní den vzdělání. Jakou roli hraje v moderním světě – a jak má vypadat vysoká škola, která připravuje studenty na reálný život? Vysočina má jednu veřejnou vysokou školu. Vysoká škola polytechnická Jihlava už více než 20 let vzdělává odborníky, kteří nacházejí uplatnění v regionu i po celé republice. Sází na moderní technologie, simulace i úzké propojení s praxí.
Jihovýchodní Asie, Indie, Turecko, Čína, Jihoafrická republika nebo Jižní Amerika. Ve všech těchto regionech dnes česká společnost Ferrit úspěšně konkuruje světovým gigantům v oblasti podzemní dopravy – jak v těžebním průmyslu, tak v dynamicky se rozvíjejícím segmentu výstavby tunelů.
Zvykli jsme si na chytré mobily či domácnosti, v Česku už ale stojí i chytrý kravín. Zemědělství chybí tisíce lidí, živočišná výroba je na tom nejhůře. V obci Pyšel proto testují bezobslužnou stáj, kde krávy leží na vodních postelích, dopřávají si lázeň. Všechno tam řídí roboty a počítače.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
