AI nemilosrdně semele mladé Čechy, plyne z průzkumu. Firmy chtějí omezit nábor absolventů škol
Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Zhruba každá šestá česká firma (17 procent) plánuje v příštích dvou až třech letech v souvislosti se zaváděním AI omezit juniorní pracovní pozice i nábor absolventů. V polovině případů za tím stojí ekonomická nejistota podnikatelského prostředí nebo tlak na snižování nákladů. Naopak s posílením náboru mladých talentů počítají pouhá čtyři procenta společností. Výsledky vycházejí z exkluzivního průzkumu pro poradenskou skupinu Moore Czech Republic mezi 525 firmami různých velikostí.
První náznaky změn se přitom objevují už letos. Do konce roku chce omezit přijímání juniorů každá desátá firma. Vedle ekonomických důvodů se podniky ve třetině případů chtějí více zaměřit na zkušenější pracovníky a pro 14 procent z nich je hlavním motivem nahrazování juniorní práce umělou inteligencí.
ČTĚTE TAKÉ: Lidí bez práce v Česku během března ubylo. Nejnižší nezaměstnanost je v Praze
Téma umělé inteligence a jejího vlivu na trh práce rezonuje v českém podnikatelském prostředí stále intenzivněji. Průzkum ukázal, jak firmy skutečně přistupují k náboru absolventů a zda za jejich přístupem stojí spíše technologická transformace, nebo makroekonomické prostředí.
Data ovšem nepotvrzují plošný pokles zájmu o absolventy. Naznačují ale začínající trend. Už letos plánuje omezit přijímání juniorních pracovníků 9,5 procenta firem. Naopak navýšení předpokládá 10 procent společností a více než třetina (35 procent) žádnou změnu neplánuje.
Čtěte také
Z celkového průměru vybočují středně velké podniky. Omezení přijímání absolventů plánuje téměř 20 procent z nich. Právě v této skupině podniků se také nejčastěji objevuje AI jako důvod takového kroku, a to ve více než pětině případů (22 procent). To je výrazně více než celkový průměr 14 procent.
„Naše zkušenosti ukazují, že středně velké podniky bývají v zavádění umělé inteligence, ale i automatizace obecně, často rychlejší než menší firmy. Mají obvykle více personálních a finančních zdrojů na nasazení moderních technologií a zároveň si zachovávají flexibilitu v zavádění inovací. Není proto překvapivé, že právě u této skupiny je vyšší procento firem, které plánují omezit nábor juniorů kvůli zavádění AI. Na druhé straně spektra jsou velké korporace, které jsou v automatizaci a využívání AI nejdále, jejich nasazení je zpravidla řízeno globálně, dlouhodobě a systematicky. Tyto firmy tedy masivnějším zeštíhlením juniorských pozic již prošly,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Ekonomická nejistota jako hlavní důvod
Mezi firmami, které uvažují o omezení náboru juniorů, jsou nejsilnějším motivem ekonomická nejistota a tlak na snižování nákladů – uvádí to 46 procent respondentů. Druhým nejčastějším důvodem je příklon k seniornějším rolím a vyšší kvalifikaci (34 procent). Umělá inteligence pak hraje roli ve 14 procentech případů.
„České společnosti tedy neomezují přijímání absolventů proto, že by je AI plně nahradila. Reagují především na makroekonomické vlivy a mění preference směrem k vyšší odborné způsobilosti. Přímý vliv umělé inteligence na náborová rozhodnutí se zatím týká menší části trhu, jeho význam nicméně – zejména u středních firem – prokazatelně poroste,“ dodává Radovan Hauk.
Umělá inteligence nahrazuje i vytváří nové role
Dopady AI na zaměstnávání začínajících pracovníků jsou protichůdné. Přibližně 60 procent respondentů vnímá vliv umělé inteligence na nábor nových lidí – a to jak ve směru snižování, tak i zvyšování potřeby přijímat nové pracovníky. Podíl firem, které očekávají omezení náboru, je přitom téměř stejný jako zastoupení firem, které naopak předpokládají vznik nových juniorních rolí.
Čtěte také
Tato nejednoznačnost odpovídá technologické realitě. Rutinní a opakující se činnosti, které dříve často tvořily významnou část agendy začínajících pracovníků, postupně přebírá AI. Zároveň však nasazení jazykových modelů ve firmách vytváří poptávku po lidech, kteří dokážou těmto nástrojům zadávat úkoly, testovat je, interpretovat jejich výstupy a kontrolovat jejich správnost. „AI nemění trh práce juniorů jednoznačně. Společnosti, které nasazují umělou inteligenci chytře, nepotřebují méně lidí – potřebují jiné lidi. A právě absolventi, kteří vyrostli s těmito nástroji, mohou být přínosem od prvního dne,“ říká Marcela Hrdá, partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Vzroste důležitost rekvalifikací
Změny na trhu práce i v požadovaných kompetencích zaměstnanců probíhají stále rychleji a s nástupem umělé inteligence se toto tempo bude dále zrychlovat. Potřeba průběžných rekvalifikací proto poroste a stane se naprostou nutností a samozřejmostí. Ve vyspělých zemích, jako je například Dánsko, je tento přístup dnes již standardem. Česká republika v této oblasti zatím výrazně zaostává, a proto bude nezbytné zásadně proměnit jak financování, tak celé nastavení systému rekvalifikací na tuzemském trhu práce. „Pokles potřeby absolventských pozic je signálem, který by měl rezonovat na školách i v systému rekvalifikací. Absolventi, kteří ovládají práci s AI a dokáží kriticky interpretovat její výstupy, budou nabídky práce mít. Ostatní mohou čelit složitějšímu startu,“ uzavírá Radovan Hauk.
Firmy nasazují AI nejčastěji v marketingu a administrativě, HR zůstává na posledním místě. Polovina firem, které využívají umělou inteligenci, ji nasazuje především v marketingu a administrativě (back office). V 17 procentech případů firmy využívají AI také v IT vývoji a při řízení financí a účetnictví. Nejméně se umělá inteligence podle průzkumu uplatňuje v HR, a to jen v 7 procentech případů. Slabé využití AI v této oblasti není překvapivé. HR obvykle nabízí méně příležitostí pro její širší nasazení z hlediska povahy i rozsahu agendy. „Výjimkou je například nábor, který bývá ve firmách spíše okrajovou agendou a často se mu věnuje jen jeden zaměstnanec. Vzhledem k rozsahu této činnosti se proto plošná automatizace mnohdy nevyplácí. Průzkum zároveň potvrdil, že s velikostí firmy roste i rozsah využívání AI,“ uzavírá Radovan Hauk.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Magická hranice padla. Češi si vydělají v průměru přes 50 tisíc. Podívejte se, jak si stojíte
