Jakub Šiřina proniká americkou obranou při utkání na mistrovství světa 2019, kde Češi obsadili překvapivé šesté místo. Zdroj: Getty Images
Čeští basketbalisté odstartují ve čtvrtek nad ránem českého času, přesně ve 4:35 hodin, cestu kvalifikací pro olympijské hry v Tokiu. V základní skupině kvalifikačního turnaje v kanadské Victorii je nejprve čekají Turci, v pátek 2. července ve stejném čase Uruguay. Poté musejí porazit další dva týmy.
Češi se nejprve střetnou s Tureckem a Uruguayí, pokud uspějí a skončí ve skupině nejhůře druzí, utkají se v semifinále s jedním z týmů druhé skupiny, kterou tvoří Čína, Kanada a Řecko. Ze šesti celků postoupí z kvalifikačního turnaje do Tokia pouze vítěz. Český tým povede jako kapitán Tomáš Satoranský, který jako jediný z týmu působí v zámořské NBA.
„Cesta na olympiádu je sice hodně těžká, ale určitě se o ni popereme, abychom si splnili sen,“ hlásí v rozhovoru pro CNN Prima NEWS přímo z kanadské Victorie rozehrávač BK Opava Jakub Šiřina, ve 33 letech nejstarší a se 186 centimetry nejmenší hráč výběru izraelského trenéra Ronena Ginzburga. Je jedním z pěti hráčů působících v české nejvyšší soutěži.
Je pět dnů dostatek času na aklimatizaci na západním pobřeží Kanady, kde se olympijská kvalifikace hraje?
Myslím, že to stačí, protože pak už je to těžké spíš psychicky, když se pořád jen trénuje a čeká se moc dlouho na zápas. Nejtěžší byla pro nás pětadvacetihodinová cesta se dvěma přestupy. To jsme byli opravdu unavení a dolehlo to na nás i s časovým posunem. Ale po 2 dnech už to bylo dobré a tělo si začínalo zvykat a odbourávat únavu po dlouhém a náročném cestování.
Jsme zavření v hotelu a jediné, co známe, je trasa hotel–hala–hotel. A jediné, co nám umožnili, je navštívit v hotelu tzv. Players lounge. Je to venkovní posezení na terase, kde má každý tým několikrát denně vyhrazenou hodinu.
Museli jste podstoupit tak dramatické testování a uzavření v pokojích jako hokejisté před mistrovstvím světa v Lotyšsku nebo tenisté před Australian Open?
Nevím přesně, jak to měli hokejisté a tenisté, ale ihned po nočním příjezdu do hotelu jsme museli jít na PCR testy, pak se zavřít v pokoji a druhý den jsme ho nesměli opustit, dokud nebyly výsledky. Ty bohužel nezvládli udělat ani do šesté večerní, kdy jsme měli odjíždět na trénink. Takže jsme narychlo podstoupili antigenní testy, abychom mohli na trénink. Jeden test vyšel pozitivní, u Jaroslava Bohačíka, takže musel zůstat v hotelu. Ale druhý den už konečně přišly výsledky PCR testů, všichni jsme negativní, tak jsme mohli trénovat kompletní.
Žijete ve Victorii v uzavřené bublině? Nebo se život v zámoří vrací do normálu a můžete z hotelu do města?
Bohužel jsme zavření v hotelu a jediné, co známe, je trasa hotel–hala–hotel. A jediné, co nám umožnili, je navštívit v hotelu tzv. Players lounge. Je to venkovní posezení na terase, kde má každý tým několikrát denně vyhrazenou hodinu. Takže to je naše jediná možnost dostat se na čerstvý vzduch a na sluníčko.
Do olympijské kvalifikace jste se dostali díky šestému místu na mistrovství světa 2019. Cítíte v týmu ten stejný duch? Dá se na turnaj navázat?
Jelikož nám chybí Vojtěch Hruban, který je po operaci achilovky, a Pavel Pumprla, který ukončil reprezentační kariéru, tak jsme oslabeni o dva hráče z kádru na mistrovství. Ale i tak je to velké jádro, co reprezentovalo na mistrovství světa tady, jsme dlouho pohromadě, známe se už dlouho a velmi dobře, takže parta je vždy výborná. Myslím, že navázat se dá.
Jakub Šiřina, rozehrávač české basketbalové reprezentace Zdroj: Getty Images
Do týmu se vrací Jan Veselý, který na světovém šampionátu 2019 nestartoval. Může být on s jeho zkušenostmi tzv. rozdílovým hráčem? Navíc, když zná Turky, neboť tam léta působí... Honza je velmi kvalitní hráč s mnoha zkušenostmi, takže určitě může být rozdílovým hráčem. A tím, že zná opravdu každého Turka v sestavě, pomáhá trenérskému týmu se scoutingem.
Tomáš Satoranský se posune do role kapitána. Jak je on důležitý pro tým?
Saty je nejdůležitější postava v našem týmu. Strhává celý tým svojí energií, kterou do toho dává. Navíc, když tu jsou společně s Honzou Veselým, tak je to opravdu velký přínos pro celý tým.
Co bude při bleskovém, ale o to náročnějším turnaji nejdůležitější? Hlava? Kondice? Nebo klasická česká parta?
Myslím si, že všechny tyto aspekty. Ale hlavní je to, že už se známe opravdu dlouho a víme, co od sebe můžeme očekávat a co po nás trenér chce. Proto je to jednodušší, než kdyby se skládal nově celý tým. Klasická česká parta dokáže udělat opravdu hodně.
Jak máte zmapované soupeře a co by na ně mohlo platit? O Turecku víme dost, ale třeba o Uruguayi téměř nic.
Zatím jsme měli taktickou přípravu pouze na Turecko, se kterým hrajeme v noci na čtvrtek českého času. Honza Veselý řekl svůj pohled na hráče Turecka, následně jsme sledovali videa a ladili vše na tréninku. Uruguay skutečně moc neznáme. Ale viděli jsme jejich včerejší zápas s Turky, takže jsme měli možnost alespoň něco „okoukat“. Obě mužstva hrála velice agresivně na obranné polovině. Na to se musíme připravit a vyrovnat se velkým tlakem. A naopak my sami musíme hrát agresivně v útoku i v obraně. A k tomu ještě pořádně rychle.
Vypsala Česká basketbalová federace za postup na olympijské hry finanční odměnu? Pokud ano, jak vysokou?
Nevím, jestli mohu zveřejňovat částku, ale mohu říct jen to, že ano. Česká basketbalová federace vypsala odměnu za postup na olympijské hry.
Po skončení tréninku „naběhne“ velká skupina dezinfekčního týmu a začnou celou halu vystříkávat dezinfekcí, a to včetně basketbalového koše a celé desky.
Kdybyste na olympiádu postoupili, co by to bylo? Splnění snu? Překvapení?
Olympijské hry jsou největší vrchol kariéry, který může sportovec zažít. Takže si troufnu říci, že by to pro všechny bylo splnění snu. Cesta na olympiádu je sice hodně těžká, ale určitě se o ni popereme, abychom si ten sen splnili.
Je něco, co vás v Kanadě překvapilo?
Snad jen to, jak po každém tréninku probíhá důkladná dezinfekce haly. Po jeho skončení „naběhne“ velká skupina dezinfekčního týmu a začnou celou halu vystříkávat dezinfekcí, a to včetně basketbalového koše a celé desky. To nám přijde dost vtipné, protože nikdo nemá šanci se dotknout horní poloviny desky. Jinak asi vše známe z Evropy i z Česka.
