Berlín

V říjnu byl před ruským velvyslanectvím v Berlíně nalezen mrtvý ruský diplomat. Muž, který zemřel za nevyjasněných okolností, podle přesvědčení německé rozvědky pracoval pro ruskou tajnou službu FSB. Napsal to dnes německý list Der Spiegel.

Poprask na sociálních sítích způsobil pirátský poslanec František Kopřiva, když si rýpl do konzervativních příznivců Západu. Připomněl, že Berlíňané v referendu rozhodli o vyvlastnění čtvrt milionu bytů od místních developerů. Kopřiva sklidil kritiku a jeho tweet využila i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Pirátský poslanec začal svůj tweet vzápětí vysvětlovat.

Před dvěma roky a 29 dny vstoupil fotbalový klub 1. FC Union Berlín do německé bundesligy. Ve čtvrtek od 18:45 hodin si odbude premiéru v základní skupině evropských pohárů. V prvním kole nově vzniklé Konferenční ligy se utká v Praze se Slavií.

Britové aktuálně řeší údajnou špionáž jednoho ze svých zaměstnanců na velvyslanectví v německém Berlíně. Jistý člen tamní ochranky je podezřelý z úniku informací, které předal Rusku. Vyšetřovatelé přímo u něj v bytě našli celou řadu předmětů, které byly spojeny právě s touto zemí. V obývacím pokoji mu například visela ruská vlajka.

Před 60 lety započala výstavba nechvalně proslulé Berlínské zdi, která na téměř tři desetiletí rozdělila Berlín a s ním i rodiny či sousedy. Některým se podařilo zeď překonat a utéct na západ, jiní při pokusu prchnout zemřeli. Historik Jan Koura říká, že Berlínská zeď už byla jen jakousi špičkou ledovce, protože Evropa již v té době byla rozdělena a komunistické státy svým občanům i jinde bránily utéct ze země.

Jeden z nejznámějších symbolů studené války, u kterého mnoho lidí při útěku za svobodou přišlo o život. 13. srpna 1961 se život obyvatel Berlína přetočil vzhůru nohama – začala výstavba Berlínské zdi.

Proletáři všech zemí, spojte se! Tak znělo společné heslo východního bloku a Rudé právo ho každý den ráno tisklo na titulní straně. Proletáři zemí Varšavské smlouvy se v srpnu 1961 spojili, aby utěsnili poslední díru v železné oponě. Tu měl sovětský blok na hranicích západního a východního Berlína a s jejím ucpáním se začalo 13. srpna 1961. A už 24. srpna měla zeď první oběť.

Před zemským soudem v Berlíně v úterý stanul učitel, který podle obžaloby zabil jiného muže a pak snědl část jeho těla. Prokuratura jej viní ze sexuálně motivované vraždy s kanibalistickým pozadím, informovala agentura DPA.

Stovky až tisíce lidí se v neděli vzepřely úřednímu zákazu a zamířily do ulic Berlína, aby vyjádřily nespokojenost s protikoronavirovými opatřeními německé vlády. Na některých místech se demonstranti střetli s policisty, napsala agentura AP.

Soud v Berlíně zakázal konání demonstrací proti koronavirovým opařením, ke kterým mělo dojít během víkendu. Jedné z nich se mělo zúčastnit přes 20 tisíc lidí. Důvodem zákazu je obava z nárůstu počtu nových případů koronaviru. Policie ale očekává, že lidé na demonstrace dorazí i přes zákaz.

Série individuálních pochybení, celková přetíženost odpovědných institucí, nedostatek zdrojů, roztříštěnost pravomocí a také nedostatečná vzájemná komunikace přispěly k tomu, že německé úřady nedokázaly v prosinci 2016 zabránit Tunisanovi Anisu Amrimu v teroristickém útoku na adventním trhu v centru Berlína.

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rigaer Strasse 94 ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.