Bible nacismu: V Mein Kampf nastínil Hitler zvrácenou vizi, řádky diktoval za mřížemi
Adolf Hitler v době, kdy si odpykával trest po zkrachovalém pokusu o převrat, byl německou společností považován za politicky odepsaného. On však za mřížemi dával dohromady své rasistické, antisemitské a zhoubné teorie, které po svém návratu zveřejnil v knize Mein Kampf. První svazek vyšel právě před sto lety, 18. července roku 1925. Okolnosti, za jakých se z programového spisku stala bible nacismu i masově šířený tisk, popsal pro CNN Prima NEWS historik Vít Smetana. Jak je dnes u nás zákonně ošetřeno vydávání knihy?
V knihkupectvích napříč německou říší se první svazek nechvalně proslulé knihy začal objevovat od 18. července 1925. Bývalý účastník první světové války a politik překypující radikálními myšlenkami, tehdy 35letý Adolf Hitler, shrnul za mřížemi svou rasistickou představu světa založenou na nerovnosti ve světové populaci. Vraťme se ale nejdříve na začátek.
ČTĚTE TAKÉ: Skandál v Thajsku. Žena ve velkém sváděla mnichy, pak je vydírala. Přišla si na čtvrt miliardy
Hitler stál v první polovině 20. let minulého století v čele NSDAP. Nabuzen děním v Itálii, v níž pochodem na Řím urychlil v říjnu 1922 státní převrat fašistický vůdce Benito Mussolini, se rozhodl pro něco obdobného. Plánem bylo převzít moc v německé říši.
Čtěte také
Za neúspěšný „pivní puč“ skončil Hitler za mřížemi
Jenže noc z 8. na 9. listopadu roku 1923 skončila pro aktéry „pivního puče“ v mnichovských ulicích neslavně. Pochod věrných straně byl rozprášen poté, co narazili na bavorskou policii a armádu. Soud poslal Hitlera za velezradu na pět let do vězení, strana byla zakázána po celém území někdejšího Německa.
Pro mnohé byla politická kariéra šéfa NSDAP po tomto verdiktu v troskách a partaj jen dalším z řady neúspěšných projektů odsouzených k zániku. Jenže pro Hitlera to byl teprve začátek – nenápadnou nápovědou jeho budoucí tyranie mohla být i skutečnost, že během soudního jednání se plně projevily jeho řečnické schopnosti. Některé přísedící tak upoutal svým projevem již v této době.
Knihu diktoval svým nejvěrnějším
Čas v landsberské věznici využil pro shrnutí svých myšlenek, jež formovaly jeho světonázor. Sám však své úsudky nezapisoval – k tomu využil nejdříve služeb svého osobního přítele Emila Mauriceho a následně svého osobního sekretáře Rudolfa Hesse. Druhý jmenovaný stál po jeho boku až do května 1941, kdy na vlastní pěst odletěl vyjednávat o možném příměří mezi Velkou Británií a nacistickým Německem v době již zuřící války.
Čtěte také
Z původních pěti let se nakonec stalo několik měsíců. Již 20. prosince roku 1924 byl Hitler propuštěn na podmínku. Diktované představy o uspořádání světa nezůstaly v šuplíku. V červenci následujícího roku našly svou konkrétní formu v prvním svazku knihy Mein Kampf.
Rasismus a nepodložené teorie o degenerovaných lidech
Někteří historici hovoří o tomto díle jako o součásti dějinného knižního kánonu, který ovšem nikdo nikdy vlastně pořádně nečetl – a to nejen kvůli délce či politickému žánru, ale třeba i kvůli tomu, s jakou děsivostí přešly některé nenávistné myšlenky v uskutečněnou praxi.
Vyznavač nacionálního socialismu v knize představuje mix rasistických úvah. Svou nenávist a hořkost z prohrané první světové války svádí na jednoho jmenovatele – židovskou populaci. Rovněž zmiňuje i pochybné teorie o degenerovaných lidech na jedné straně a o eugenickém ideálu v podobě nordické rasy na straně druhé. Tento genetický pseudoargument je Hitlerovi dostatečnou legitimizací k blouznivým výkřikům o nadřazenosti jedné části světové populace nad ostatními.
VIDEO: Raketa v přímém přenosu zasáhla cíl v Sýrii. Zděšená moderátorka se běžela ukrýt
Na takto pojaté hierarchii staví i své politické vize. Kromě nich se v knize prolínají i Hitlerovy dosavadní zkušenosti, a to zvláště z doby, kdy sloužil na frontě první světové války. Harald Steffahn ve své monografii o nacistickém diktátorovi připomíná, že jde hlavně o mocenskou vizi, již hodlal Hitler v co největším detailu uskutečnit. „Už jen to, že nějaký politik předem zveřejní jízdní řád agresivních imperiálních cílů, je nanejvýš neobvyklé. O to více dějiny neznají žádný druhý případ toho, aby ten samý politik podle onoho původního jízdního řádu vlaky neochvějně odeslal,“ upozorňuje skrze metaforické vyjádření.
Co znamenal Mein Kampf pro nastupující nacisty?
Historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Vít Smetana připomíná, že Mein Kampf neměl bezprostředně po vydání na německou soudobou společnost výraznější vliv. „Německo zažívalo tou dobou hospodářský rozmach a životní úroveň obyvatel se zvyšovala. NSDAP byla sice obnovena, ale její vliv byl zpočátku marginální,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Nacistický politik se po zkušenosti z „pivního puče“ snažil získat moc v souladu s platnými zákony, tedy na základě politické soutěže. „Využíval však slabin demokratického systému ‚Výmarské republiky‘. Jestliže nezaměstnanost během následné velké hospodářské krize dosahovala až čtyřiceti procent, není nijak překvapivé, že lidé ze své drastické situace vinili ‚neefektivní‘ demokratický systém a byli náchylní k naslouchání představitelům krajních politických směrů, mezi něž patřila vedle komunistů především právě NSDAP,“ popisuje odborník na dějiny mezinárodní politiky během druhé světové války.
Čtěte také
Mein Kampf se tak podle Smetany stal během třicátých let nejen „doslovnou biblí nacionálních socialistů, ale zároveň též široce distribuovaným programovým spisem v té době nejúspěšnějšího politika v zemi“.
Vědecký pracovník také připomíná kromě patologické nenávisti k Židům i další motivy: „Potřeba hledat životní prostor – tedy v němčině Lebensraum – na východě, specificky na Ukrajině, odmítnutí parlamentní formy vlády a konečně potřeba přeorganizování společnosti do hierarchizované struktury se silným vůdcem v čele.“
Vydání dnes v souladu se zákonem? Pouze s komentářem
V novodobém Česku je podle zákonů možné knihu vydat. „Musí však obsahovat odborný komentář, za jakých podmínek vznikla a kdo je autorem tohoto spisu,“ popsal redakci advokát Jan Černý. Vzhledem k tomu, že v jejím případě hrozí riziko podněcování nenávisti a propagace zrůdných myšlenek, měla by být tato zákonem nařízená osvěta co nejdůslednější.
„Pokud by tak nakladatel neučinil, mohl by tento krok být klasifikován právě jako podněcování k nenávisti. V takovém případě by pachateli hrozily až tři roky odnětí svobody,“ zdůraznil právník.
Čtěte také
Případů, kdy se otázka vydávání této knihy stala předmětem veřejné diskuze, bylo podle Černého více. „Zákonné ošetření se řešilo hlavně v devadesátých letech 20. století. Společnost si s takovými věcmi nevěděla rady. Ožehavá diskuze se uzavřela rozhodnutím, že podobná díla mohou vycházet pouze s komentářem,“ dodal.
Kvůli vydávání hrozilo i vězení
V září 2010 se pražský městský soud v Praze například zabýval případem, kdy německá spolková země Bavorsko podala žalobu na nakladatelství KMa. To vydalo Hitlerův programový spis hned třikrát. Soud tehdy rozhodl, že musí všechna vydání Mein Kampf stáhnout z prodeje.
Problémy se zákonem měl v roce 2000 i vydavatel Michal Zítko, jemuž se podařilo prodat na trhu 90 tisíc kusů knihy. Sám se u soudu hájil, že jde o historický dokument a že propagaci nacistické ideologie odmítá.
Čtěte také
Řada znalců ovšem uvedla, že u překladu absentoval kritický komentář. Předmluva podle soudu nestačila. V prosinci 2000 byl Zítkovi vyměřen tříletý trest vězení s podmíněným odkladem na pět let. Nejvyšší soud však v roce 2005 vydavatele zprostil obžaloby s tím, že se sice nedopustil trestného činu, ale způsob, jakým knihu vydal, byl mimořádně nevkusný.
Autorská práva k dílu vypršela 30. dubna 2015, tedy v den, kdy uplynulo sedmdesát let od smrti nacistického diktátora, který spáchal v berlínském bunkru sebevraždu. Během deseti let vydalo knihu například nakladatelství Naše vojsko, jež se mimo jiné specializuje na naučnou literaturu o válečných konfliktech.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záplavy ochromily New York. Záběry ukazují stanice metra pod vodou, dva lidé zemřeli
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
