Brexitové přechodné období se neprodlouží, tvrdí EU i Británie (foto: Flickr/Christoph Scholz) Zdroj: Flickr.com
Možnost prodloužení přechodného období pro rozhovory Evropské unie s Británií se definitivně uzavřela. Shodli se na tom dnes místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič a člen britského kabinetu Michael Gove, kteří hodnotili dosud zásadně odlišné postoje obou stran během dosavadních vyjednávání o pobrexitových vztazích. Jejich rozhodnutí znamená, že pokud Brusel a Londýn neuzavřou do konce roku dohodu o volném obchodu, začnou platit cla a kvóty.
Británie mohla do konce června formálně požádat o prodloužení přechodného období. Dobu, během níž je ostrovní země i přes svůj lednový odchod z EU stále součástí unijního jednotného trhu, lze prodloužit až o dva roky. Britská vláda však tuto možnost opakovaně odmítla, neboť v průběhu přechodné doby musí Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoli již na chod společenství nemá žádný přímý vliv.
„Beru to jako definitivní rozhodnutí uzavřít tuto diskusi,“ řekl po dnešním jednání s Govem Šefčovič. Oba politici stojí v čele společného výboru hodnotícího pokroky v naplňování dohody o britském odchodu z EU, na níž se sedmadvacítka s Londýnem shodla po vleklých jednáních loni.
Právě tento výbor měl možnost rozhodnout o prodloužení přechodné doby, k němuž s ohledem na pomalý postup rozhovorů vyzývala EU. Gove však během dnešního jednání formálně potvrdil, že Británie o ně žádat nebude. Poté na Twitteru sdělil, že „čas pro prodloužení právě vypršel“.
Hlavní vyjednávač EU Michel Barnier již minulý týden prohlásil, že vzhledem k mizivému pokroku je třeba výrazně zrychlit jednání, která musí skončit do října, aby měly na ratifikaci dohody čas parlamenty obou stran.
Šefčovič i Gove dnes potvrdili, že vyjednávací skupiny výrazně zvýší frekvenci rozhovorů. Zatímco od března do začátku června byla i kvůli koronavirové pandemii na programu pouze čtyři jednací kola, od konce tohoto měsíce až do konce července budou týmy z Bruselu a Londýna v kontaktu každý týden.
EU chce s Británií dojednat komplexní dohodu zahrnující vedle výměny obchodu či služeb například rybolovná práva. Brusel trvá na tom, že pro plný přístup na jednotný unijní trh se Londýn musí přizpůsobit unijním „rovným pravidlům“ hospodářské soutěže. Britská vláda však tvrdí, že bude uplatňovat svoje pravidla a že Británie stojí pouze o volnou obchodní smlouvu, kterou mají s EU i další země. Někteří unijní diplomaté proto začínají hovořit o tom, že by si sedmadvacítka měla připravit záložní plán a vzhledem k rychle se krátícímu času ustoupit ze svých požadavků.
Pokud by se do konce roku nepodařilo dohodu dojednat, bude obchod přes Lamanšský průliv zatížen cly podle pravidel Světové obchodní organizace. Analytici soudí, že by to ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách, které se potýkají s následky koronavirového výpadku. Horší dopad očekávají pro Británii, která do EU vyváží téměř polovinu svého celkového exportu.
Šefčovič dnes také zdůraznil, že jedním z hlavních cílů EU nadále zůstává, aby mezi Irskem a britským Severním Irskem nevznikla pevná hranice. To má zajistit mimo jiné britský závazek provádět celní kontroly zboží proudícího odjinud ze Spojeného království do Severního Irska. Londýn přitom koncem května zveřejnil plán, podle něhož mezi Británií a irským ostrovem nebude vytvářet novou „celní infrastrukturu“", kterou Brusel pro účel kontrol předpokládal.
