Část zaměstnavatelů nutí své pracovníky chodit do práce, přestože se setkali s nakaženou osobou či sami vykazují příznaky nemoci COVID-19. Zdroj: Profimedia.cz
Pětina zaměstnanců má zkušenosti s tím, že jejich zaměstnavatel či nadřízený porušil opatření proti covidu. Každý sedmý uvedl, že jeho zaměstnavatel či nadřízený vyzýval k porušování pravidel v testování a trasování kontaktů nakaženého. Dvě pětiny zaměstnanců naopak poukázaly na zodpovědný přístup firem. Více než 20 procent společností dokonce testovalo své zaměstnance ještě před zavedením této povinnosti.
Uvedená data vyplývají z průzkumu projektu Život během pandemie, o kterém informoval jeden z autorů, sociolog Daniel Prokop.
Dotazování se zúčastnilo asi 2000 respondentů, z toho přes 900 bylo zaměstnanců. Každý sedmý zaměstnanec uvedl, že jej zaměstnavatel či nadřízený vyzýval k porušování pravidel v testování a trasování. Jednalo se například o to, že nabádal zaměstnance, aby své kontakty nehlásil hygieně, říkal nemocným, ať zůstanou doma, ale nejdou na testy. Někteří zaměstnavatelé dokonce chtěli po svých pracovnících, aby šli do práce, i když byli v kontaktu s nakaženým nebo měli lehké symptomy nemoci. Zhruba každý sedmý zaměstnanec uvedl, že mu nebyla umožněná práce z domova.
Kubek hejtmanům: Zatlačte na vládu, jinak se budeme v pandemii plácat do léta
Hejtmani by měli zatlačit na vládu, aby přijala efektivní opatření mířící mimo jiné na otevřené továrny a velké firmy. Jinak hrozí, že se Česko bude v epidemii soužit klidně až do léta. V pořadu 360° Pavlíny Wolfové to prohlásil prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Povolíme demonstrace arogantních ignorantů, kteří na sebe plivou na náměstí, a přitom nezavřeme podniky. Neměli jsme vůbec rozvolňovat,“ řekl také.
Pozitivní zkušenosti zaměstnanců jsou ale častější. Pětina vypověděla, že jejich firma testovala pracovníky už před zavedením povinnosti. Téměř dvě třetiny pracovníků jejich firma vybavila hygienickými a ochrannými prostředky, které mohou používat i mimo práci. Sedmině lidí jejich firmy doplácely v karanténě či izolaci více peněz nad zákonných 60 procent náhrady mzdy.
Postupy firem se podle průzkumu mírně liší podle odvětví. V průmyslu je větší problém s obcházením oficiálního testování, hlášení kontaktů a karantén, firmy však testovaly už před zavedením povinnosti. Ve státní správě si pracovníci častěji stěžovali, že jim nebyla povolena práce z domova.
Z dlouhodobého zkoumání projektu Život během pandemie vyplývá, že 56 procent respondentů chodí do práce ve chvíli, kdy má zvýšenou teplotu a ztrátu čichu, což mohou být projevy nemoci COVID-19, a zároveň nebyli testovaní. Téměř 80 procent chodí do práce, přestože byli v kontaktu s nakaženým a nebyli testovaní. Pokud mají pozitivní výsledek testu na covid, docházka do práce klesá téměř na nulu. Autoři výzkumu se proto domnívají, že kvalitní, opakované a včasné testování, zvýšení náhrady mzdy v karanténě a kontrola postupu zaměstnavatelů mohou přispět k omezení šíření nákazy na pracovištích.
Výzkum také uvádí, že od poloviny února do začátku března stoupla podpora protiepidemických opatření. Většina lidí podporuje například povinné testování ve firmách, omezení provozu obchodů, kulturních akcí a sportu či dočasné zavření restaurací. Naopak spíše negativně jsou lidmi vnímána opatření jako uzavření škol a obchodů. Omezování kontaktů v rodinách, dálková výuka na středních a vysokých školách a zákaz vycházení po 21. hodině mají nyní podporu alespoň poloviny dotázaných, v polovině února však byla podpora nižší.
