Cena plynu pro evropský trh se ve středu dopoledne propadla až na 76,18 eura za megawatthodinu. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Cena plynu pro evropský trh se ve středu dopoledne propadla až na 76,18 eura (zhruba 1 850 korun) za megawatthodinu. Ukazují to záznamy ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro energetické ceny v EU klíčový. Cena plynu se tak dostala nejníže od února, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu. Jde o dobrou zprávu i pro českou vládu, která bude mít nižší náklady se zajištěním plynu pro domácnosti i firmy. Vydělat na ní mohou i spotřebitelé, kteří uzavírají nové smlouvy nebo jim končí fixace, řekl analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček.
Cena plynu klesá už osmý obchodní den v řadě, klesající tendenci má přitom od poloviny prosince. „Mohou se radovat všichni daňoví poplatníci, kteří platí veškeré náklady nad stanovený cenový strop. Ten se v případě plynu nachází v blízkosti úrovně 100 eur za megawatthodinu. Pokud je cena plynu nižší, jako je tomu v těchto dnech, tak na cenovém poklesu profitují spotřebitelé, kteří uzavírají nové smlouvy, nebo jim končí fixace,“ uvedl Tyleček.
Nižší ceny se však podle něj do ceníků distributorů dostávají se zpožděním, protože ti musí nejdříve udat nakoupený plyn za vyšší ceny. Pokud by cenový pokles na burze vydržel, tak se rozhodně vyplatí počkat na nové nabídky distributorů. Hrubým odhadem by je očekával v řádu týdnů. Pokud by však cena plynu začala opět růst, tak se zákazníci nemusí k nižším cenám vůbec dostat, podotkl.
Na spotřebitele by se současné nízké ceny přenesly již nyní, jen pokud by za tuto cenu konkrétní obchodník s plynem nakoupil všechen plyn pro rok 2023 a zákazníci by jeho cenu pro spotřebitele akceptovali, uvedl analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. Protože obchodníci nakupují plyn postupně během několika měsíců, tedy i za vysoké ceny, také zákazníci jej nakupují ve větším předstihu, dodal.
Rok 2023 bude ještě horší než ten letošní. Na horské dráze se řítíme dolů, varuje ekonom
Česko v roce 2022 procházelo ekonomickou krizí. Výrazně se zvedla cena energií, v důsledku čehož zdražilo prakticky všechno ostatní. Jak to bude vypadat s inflací v roce 2023? O tom hovořil v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda. Jeho předpověď příliš optimistická není.
Obchodníci s plynem nyní podle Dohnala nechtějí nabízet roční fixace, protože poslední půl rok byl trh velmi rozkolísaný a zajišťování cen v zásadě neumožňoval. „Protože existuje vyhlídka, že takto nízké ceny přetrvají i během roku 2023, tak i spotřebitelé na cenících na dobu neurčitou se dočkají, a to během roku 2023,“ odhadl.
Příčiny poklesu cen plynu jsou podle něj celkem zřejmé. Předpověď počasí pro dalších sedm dní v Evropě ukazuje nebývale teplé počasí. Plynové zásobníky se zatím vyprázdnily málo, poslední dny je mnoho zemí EU spíše doplňovalo, než čerpalo. Navíc Rusko již vysílá zoufalé signály, že na jaře je ochotno posílat plyn skrz plynovod Jamal, upozornil Dohnal.
Ceny se začaly zvyšovat už loni
I přes nynější pokles je cena plynu pro evropský trh ale stále poměrně vysoká. V roce 2020 se ceny na trhu TTF držely pod hranicí 20 eur za megawatthodinu. Zvyšovat se začaly loni – podle části analytiků v reakci na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení.
Další citelný růst cen se dostavil po invazi ruských vojsk na Ukrajinu letos v únoru. Na rekordních zhruba 345 eur se vyšplhaly v létě, prudký nárůst tehdy vyvolalo zastavení dodávek plynu z Ruska. Země EU minulý týden formálně schválily parametry nouzového omezení cen plynu, na němž se ministři energetiky shodli pod vedením českého předsednictví.
Evropská unie bude omezení uplatňovat na všech svých burzách s plynem od 15. února, pokud cena plynu na trhu TTF překročí 180 eur za MWh. Zároveň bude muset být nejméně o 35 eur vyšší než globální průměr cen zkapalněného zemního plynu (LNG).
