Česko neplní podle kritérií NATO svůj závazek, přiznal Babiš. S vedením aliance chce jednat
Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Babiš se ve videu rovněž vyjádřil k plánované stavbě nemocnice v pražských Letňanech, podle jeho slov padlo rozhodnutí, že bude vojenská.
Babiš uvedl, že o údajích NATO jednal v sobotu s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). „V roce 2025 Česká republika reportovala 2,01 (procenta HDP) a NATO uznalo 1,85. Na rok 2026 my reportujeme 2,06 a NATO říká 1,78,“ uvedl. S aliancí chce ale o uznaných výdajích vyjednávat. Kabinet podle něj počítá s tím, že v budoucnu bude procento obranných výdajů navyšovat.
ČTĚTE TAKÉ: Gerasimov lže o ruském dobývání Ukrajiny, tvrdí analytici. Popsali skutečný postup okupantů
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) k tomu v dnešní Partii na CNN Prima News řekl, že vláda chce na červencovém summitu NATO v Turecku přesvědčit své partnery, aby Česku do výdajů na obranu uznali investice zhruba 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun) financované z unijního úvěrového nástroje SAFE. Z toho chce vláda platit třeba dostavbu dálnice D11 nebo nákupy těžké techniky. „Myslím si, že by nám to mohli uznat,“ řekl Okamura.
Vládu v Partii naopak kritizoval předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib, podle kterého reálně nechce dvouprocentní závazek plnit. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) podle něj v důvodové zprávě k rozpočtu jasně uvedl, že s takto navrženým plánem hospodaření to ani není možné. Hřib navíc uvedl, že Babišovi nevěří, protože je „soudně uznaný lhář“, a měl by vyjádření NATO zveřejnit. „Pokud se jedná o takto důležitou věc, tak bych rád viděl ten dokument,“ řekl.
Čtěte také
Podle státního rozpočtu by měla obrana letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun a jde tedy o 1,8 procenta HDP. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun.
České závazky
Předchozí vláda se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Loni v červnu se státy NATO dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Babiš ale dříve řekl, že jeho vláda žádný takový závazek neuznává. Po nedávném jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ovšem uvedl, že vláda udělá vše pro to, aby své závazky vůči NATO splnila.
Babiš v neděli ve svém videu řekl, že v roce 2023 uznalo NATO Česku obranné výdaje ve výši 1,31 procenta HDP, v roce 2024 to bylo 1,97 procenta, loni 1,85 procenta a letos zatím 1,78 procenta. S NATO chce vyjednávat. „Budeme říkat – my tam máme program SAFE, který je za 52 miliard, proč nám to nechcete uznat? A budeme se o tom bavit,“ uvedl. Za prioritu kabinetu Babiš označuje posilování armády náborem vojáků.
Rada EU před dvěma týdny schválila český plán na využití peněz z evropského finančního nástroje SAFE, který byl zřízen loni a umožňuje půjčky na vojenské vybavení. Česká republika může využít částku 2,06 miliardy eur (50,3 miliardy korun). Česko bude podle Babiše z peněz financovat dostavbu dálnice D11 nebo nákupy těžké techniky.
Vojenská nemocnice v Letňanech
Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj se vláda inspirovala například v Izraeli, nemocnice by měla dvě nebo tři podzemní podlaží. „A když se něco děje, tak se to promění na krizový štáb a jsou tam vojáci,“ doplnil s tím, že to nebude více rozvádět. Vojenské nemocnice podle něj budují také na Slovensku, postavilo je i Turecko.
Krásnou neděli 🙋🏻♂️ Mám pro vás tradiční shrnutí týdne 😊 Nafta v Česku je 5. nejlevnější v EU a opozice kritizuje, že lidem zlevňujeme život 🙈 Dnes odlétám do Ázerbájdžánu, následně do Kazachstánu a Uzbekistánu, kde budeme jednat, protože děláme všechno pro to, aby Česko mělo… pic.twitter.com/lQXhQ3Gh4C
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) April 26, 2026
V březnu Babiš o projektu nové nemocnice jednal se zástupci pražského magistrátu, protože část pozemků u metra v Letňanech patří Praze. Domluvili se na tom, že stát upřesní, jak velký pozemek potřebuje a poté se bude jednat, jak by ho od magistrátu získal. Část pozemků vlastní také Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Výstavbu nové nemocnice v Praze avizovala vláda v programovém prohlášení. Přípravou projektu se má zabývat tým, v jehož čele stojí vládní zmocněnec Pavel Scholz. Vláda ho jmenovala v polovině února, zabývat by se měl také transformací sítě pražských nemocnic. Ministr zdravotnictví Vojtěch už dříve řekl, že v ideálním scénáři by měla být nová nemocnice vystavěna v horizontu deseti let.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dopady íránské války mohou být kritické, říká Špicar. Podraží i suroviny klíčové pro zdravotnictví
