Řemeslo znamená svobodu a respekt. To je přesvědčení Michala Baláže, jednatele společnosti ProfiMetor řemesel. Zdroj: Profimedia.cz
Stojí Česko na prahu stavební krize? Firmy v oboru se v současné době potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, jedná se přitom o absolventy vysokých škol i řemeslníky. A za stávajících podmínek a rychlosti, s jakou toto průmyslové odvětví přichází o pracovníky, bude výrazně hůř, varuje Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Ten chce situaci řešit nejen za pomoci medializace problému, ale také popularizací stavebnictví ve školství. Začít je přitom třeba na všech úrovních — od základních škol až po univerzity. I proto vznikla iniciativa NEXTGEN BUILDERS, která má pomoci k navýšení počtu stavařů.
Data hovořící o vývoji zájmu mladých lidí o stavitelství jsou neúprosná. Uchazečů o absolvování řemeslných učilišť, středních odborných i vysokých škol a univerzit znatelně ubývá. A pokud se negativní trend nepodaří zvrátit, může to do budoucna znamenat citelné prodražení i výrazně delší lhůty pro dodávání staveb, jak dokazuje graf níže.
Graf znázorňující čekací lhůtu na stavařské profesionály. Zdroj: Se souhlasem společnosti gasnet
Pojďme si pro ještě lepší přehled počty uchazečů o práci ve stavebnictví srovnat s dalšími obory:
| Profese | Průměrný počet zaslaných CV na 1 pozici | Stavební profese | Průměrný počet zaslaných CV na 1 profesi |
|---|---|---|---|
| Recepční | 35,9 | Elektrotechnik | 3,2 |
| Číšník/servírka | 27,3 | Projektant | 3,1 |
| Pracovník back office | 25 | Stavbyvedoucí | 2,7 |
| Personalista | 23,7 | Elektroinženýr | 2,5 |
| Prodavač | 22,8 | Vývojový inženýr | 2,2 |
Z uvedených dat pocházejících od společnosti GasNet je patrné, že stavební firmy už v současné době na trhu práce nemají při náboru nových posil z čeho vybírat. A stejně jsou na tom třeba střední odborné školy při procesu přijímání nových uchazečů o studium. Ty řeší tři základní problémy, kterými podle Marie Plíhalové ze Střední a Vyšší odborné školy stavební v Praze 1 jsou nedostatečná podpora odborného školství ze strany státu, nízká prestiž stavebních oborů a náročnost studia, nedostatek kvalitních učitelů a mistrů odborného výcviku.
Jaká jsou možná řešení? Zvýšení atraktivity odborného školství již na základních školách, spolupráce mezi kraji, školami a firmami v regionech, lepší propagace oboru — prezentace perspektivy a možností ve stavebnictví a zvýšení prestiže učitelské profese a motivace odborníků učit.
A s tím vším pomáhá letos na jaře Svazem podnikatelů ve stavebnictví spuštěná iniciativa NEXTGEN BUILDERS.
Generace nových stavitelů na dohled?
Cíl iniciativy NEXTGEN BUILDERS č. 1:
Zvyšování povědomí o problematice nedostatku kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví včetně zveřejňování konkrétních dat a analýz.
Její součástí jsou projekty Kým budu, Stavební gramotnost a ProfiMentor řemesel. Všechny se přitom snaží zvyšovat prestiž řemesel zvýšenou edukací o oboru samotném. „Soustředíme se na semináře na školách, podcasty, videa ze života řemeslníků a přímé propojení firem se studenty. Naším cílem není jen „nalákat“ žáky, ale také jim ukázat, že úspěch není o papíru, ale o přístupu, dovednostech a odvaze začít. V roce 2024 jsme oslovili přes 2 000 žáků napříč ČR a do roku 2027 chceme číslo ztrojnásobit. Měřitelným cílem je zvýšení počtu absolventů technických oborů a snížení jejich odchodu mimo obor,“ uvádí Michal Baláž, autor projektu ProfiMentor řemesel.
Důvodů, proč se stavebnictví potýká s nedostatkem zájmu, je podle něj více. Roli hraje například dlouhodobé podceňování praktické výuky a již zmiňované prestiže řemesel.
„Rodiče i školy často vedou děti k tomu, že „úspěch = maturita a vysoká škola“, zatímco učňovské obory mají nálepku „pro slabší“. Přitom řemesla jsou dnes technicky i podnikatelsky velmi náročná – a dobře placená. Zároveň chybí moderní vzory, které by mladým lidem ukázaly, že být zedník, pokrývač nebo instalatér může být životní výhra. Tohle dogma se intenzivně snažíme vyvracet,“ vysvětluje Michal Baláž.
Tadeáš Salaba, zakladatel projektu Stavební gramotnost, pak zmiňuje i nejčastější předsudek, s nímž se obor potýká. Tak například, že stavebnictví = dřina. „To možná platilo dříve, ale dnes už to není tak úplně pravda. Díky technologickému pokroku se stavebnictví stále více přesouvá do čistého a moderního prostředí.“
Cíl iniciativy NEXTGEN BUILDERS č. 2:
Zvýšení atraktivity technických, potažmo stavebních oborů v očích nastupující generace.
Michal Baláž pak dále hovoří o odklonu české společnosti od stavebnictví jako studijního i kariérnímu oboru s tím, že zásadní zlom nastal v 90. letech. Tehdy podle něj došlo k masivnímu útlumu učňovského školství a společenskému odklonu od manuálních profesí. „Posledních 10–15 let už se na problém upozorňuje, ale změny jsou zatím pomalé a nekoordinované. Pokud se nezačne systematicky spolupracovat – školy, stát, firmy i média – hrozí, že se stavebnictví bez zahraniční pracovní síly v budoucnu neobejde. Pozitivní je, že o tématu se konečně začíná veřejně mluvit.“
„Aby naše projekty opravdu dávaly smysl, musí se za ně postavit i stát – a to se bohužel zatím nedaří. Stát se křižovatkou nebo „mozkovnou Evropy“ by podle mě nemělo zůstat jen u silných hesel na billboardech. Měli bychom pro to také něco reálně dělat. A mám pocit, že kromě úzké komunity nadšenců a několika firem, které problém chápou, se tomu zatím nikdo pořádně nevěnuje,“ doplňuje dále Tadeáš Salaba.
K TÉMATU: To nejlepší, co můžete potkat na cestách aneb 16. ročník soutěže Česká dopravní stavba
Cíl iniciativy NEXTGEN BUILDERS č. 3:
Přispívání ke změnám českého vzdělávacího systému směrem k podpoře technického vzdělávání (s ohledem na rozložení ekonomiky ČR a sociodemografické aspekty)
Největší nedostatek aktuálně pociťují firmy při hledání rozpočtářů, projektantů a stavbyvedoucích. Chybí také zedníci, pokrývači, tesaři, klempíři, elektrikáři a instalatéři. Problém s nedostatkem personálu je tedy napříč celou stavební výrobou.
Za zásadní Michal Baláž považuje změnu v nastavení způsobu, jakým se v současnosti o řemeslech přemýšlí. „Většina mladých slyší, že kdo je šikovný, má jít na vysokou školu, a kdo neví co, ať jde „na učňák“. My jim ukazujeme opak: že řemeslo může být vstupenka ke svobodnému, respektovanému a úspěšnému životu. Využíváme příběhy ze skutečného života, žádné prezentace „od stolu“. Mladí dnes chtějí autenticitu, možnost růstu a smysluplnou práci – a to řemeslo nabízí. Spolupracujeme se školami a firmami, aby studenti měli kvalitní praxe a jasnou vizi své budoucnosti. A hlavně jim ukazujeme, že: Řemeslo znamená svobodu a respekt,“ má jasno jednatel společnosti ProfiMentor řemesel.
A s tím souzní i zakladatel projektu Stavební gramotnost: „Ukazujeme studentům, že, jak se lidově říká, „řemeslo má zlaté dno“. Umět něco, co většina lidí neumí, je dnes často cennější než mít vystudované dvě vysoké školy,“ říká i Tadeáš Salaba a dodává optimisticky: „67 % účastníků uvádí, že jim naše přednáška změnila vnímání stavebního oboru. A dokonce 11 % účastníků uvádí, že díky přednášce začínají uvažovat o stavebním oboru. To znamená, že při roční návštěvnosti v řádech několika tisíc studentů nám to dává jednak dobrý pocit, že to, co děláme, děláme dobře, ale hlavně, že se díky našemu programu možná podaří trochu pomoci s tím problémem, který ve společnosti máme - nedostatek techniků a stavařů.“
