
Tábor opraví téměř sto let starý pomník mistra Jana Husa. Hotovo bude v polovině listopadu
Ukazuje se, že čtyřdenní pracovní týden má pozitivní vliv na život zaměstnanců i produktivitu práce, ale pouze v bohatých zemích. V pořadu Zprávy Plus na CNN Prima NEWS to řekl ekonom a kandidát do sněmovních voleb (nestr. za Motoristy) Vladimír Pikora. Podle něj však česká ekonomika na tuto změnu ještě není připravena.
Příspěvky na péči pro lidi se zdravotním postižením zřejmě vzrostou. Zvýšení schválila v pátek Sněmovna v doprovodné novele související se zavedením jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele podle návrhu KDU-ČSL. Úprava zvedá měsíční částky v prvním a druhém stupni závislosti na pomoci druhých u dětí i u dospělých. Rozpočtový dopad by měl činit zhruba 1,4 miliardy korun ročně. Návrhy opozičních ANO a SPD na růst příspěvků dolní komora odmítla. Jednotné hlášení by mělo nově nahradit až 25 dosavadních formulářů. Podle další schválené novely by mělo dojít na zpřísnění azylových a migračních pravidel.
Místo pěti pracovních dnů jen čtyři. Debata o zkrácení pracovní doby se u nás vede již roky. Část firem po celém světě už víkend prodloužila. Například v Polsku k tomu bude finančně motivovat vláda. U nás jsou firmy k zavedení volných pátků spíše zdrženlivé. Odbory i zaměstnanci by to přivítali, mají ale podmínky.
Duševní pohoda a nižší stres jsou základem produktivity v práci. A právě přítomnost domácích mazlíčků na pracovišti může sehrát překvapivě pozitivní roli. Studie potvrzují, že mazlíčci pomáhají snižovat napětí a zlepšují náladu – nejen doma, ale i v kanceláři. Den pejsků v kanceláři, který letos připadl na 20. června, byl ideální příležitostí, jak si vyzkoušet, co všechno může čtyřnohý parťák v práci přinést.
Ze všech trendů, které mění svět práce, patří z dobrých důvodů mezi personalisty mezi ty nejméně oblíbené. Předstírání vytíženosti není žádná horká novinka, možná provází lidstvo od počátku věků. V posledních měsících bohužel nucené návraty do kanceláří vystřelily předstírání výkonnosti do závratných výšin. Do značné míry přitom jde spíš o selhání managementu než o lenost zaměstnanců.
Stojí Česko na prahu stavební krize? Firmy v oboru se v současné době potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, jedná se přitom o absolventy vysokých škol i řemeslníky. A za stávajících podmínek a rychlosti, s jakou toto průmyslové odvětví přichází o pracovníky, bude výrazně hůř, varuje Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Ten chce situaci řešit nejen za pomoci medializace problému, ale také popularizací stavebnictví ve školství. Začít je přitom třeba na všech úrovních — od základních škol až po univerzity. I proto vznikla iniciativa NEXTGEN BUILDERS, která má pomoci k navýšení počtu stavařů.
České stavebnictví je v ohrožení, chybí kvalifikované pracovní síly. Problém se týká především odborných technických profesí, kterých budou do pěti let chybět vyšší desítky tisíc. Vyplývá to z průzkumu Svazu podnikatelů ve stavebnictví. Oslovení účastníci se s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil potýkají už v současnosti, v blízké budoucnosti ovšem podle nich českému stavebnictví reálně hrozí omezení rozvoje. Jednoduše řečeno: Pokud se nezmění přístup k technickému vzdělávání, nebude mít kdo stavět.
Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Ve srovnání s loňským prvním kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2 943 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,7 procenta, mzda reálně vzrostla o 3,9 procenta. Na 38 385 korun se meziročně zvýšil i medián, tedy střední hodnota mezd. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejrychleji rostly mzdy v Praze, naopak nejpomaleji v Libereckém kraji.
Flexinovela zákoníku práce přinese už od června hned několik velkých změn. Týkají se například pracovní doby, možného zkrácení výpovědní lhůty nebo snadnějšího návratu do práce pro rodiče s malými dětmi. Další změny umožní práci na letních brigádách už od 14 let. Co všechno se mění?
Víte, kdo nachází v práci největší naplnění, a je proto nejspokojenějším zaměstnancem? Zapomeňte na vysoké platy, prestiž a benefity. Celosvětový výzkum s desítkami tisíc respondentů, který zaštítili estonští vědci, odhalil překvapivého vítěze – kněze a kněžky! Zatímco duchovní vedou žebříčky spokojenosti s přehledem, například pošťáci se ocitli na jejich opačném konci.
Ačkoli kdysi byly lidské zdroje silným zastáncem zaměstnanců, v 80. letech se situace změnila. S uvolněním trhu práce se personalisté zaměřili na neúnavné snižování nákladů. Protože pro zaměstnance bylo těžké dát výpověď, snížily se platy a všechny druhy benefitů. Nyní se však kyvadlo vychýlilo opačným směrem.
Firma Linden ze skupiny Winning Plastics, která vyrábí plastové díly pro automobilový průmysl, do konce roku zavře svůj výrobní závod v Hustopečích na Břeclavsku. Pracuje v něm téměř 200 lidí. Informoval o tom server Novinky.cz na základě informací od zaměstnanců firmy. Starostka Hustopečí Hana Potměšilová (Sdružení nestraníků) uvedla, že jí ukončení provozu potvrdila zaměstnankyně firmy Linden, s jejím vedením starostka v kontaktu nebyla.