Zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) bývá v českých firmách často spojeno s otázkami a obavami. Nejde jen o administrativu, ale i o nejistotu, jak takovou spolupráci nastavit, aby fungovala v týmu i v praxi. Společnost ATALIAN však dlouhodobě ukazuje, že inkluze nemusí být „povinností“, ale je přirozenou součástí firemní kultury.
Stres, vyhoření, málo času na osobní život. S tím se v posledních letech potýkají učitelé. Školství navíc bojuje s jejich nedostatkem. Až pětina kantorů druhého stupně, kterým je do 30 let, uvažuje, že v následujících pěti letech profesi opustí. Řada z nich si stěžuje na platy. I když se od ledna zvýšily až o sedm procent podle platové třídy a délky praxe, stále je to podle učitelů nedostatečné.
Na nohou jsou už ve tři ráno a jejich práce se točí okolo nevábného domovního odpadu. I přesto se mezi nimi najdou tací, které jejich tvrdá profese baví, dělají ji dlouhá léta a vzájemně si rozumějí. Další díl seriálu Máme se prima, který ukazuje Česko z té lepší stránky, z trochu netradičního prostředí pražských popelářů.
Bývalý ředitel Miroslav Ludvík se vrátil po propuštění z vazby do Fakultní nemocnice v Motole a Na Homolce. Momentálně tam má působit jako odborný referent. „Uvidím, co mi nabídnou,“ uvedl Ludvík k náplni práce, která zatím není jasná. Formálně nikdy nepřestal být zaměstnancem. S informacemi přišel web iRozhlas. Ludvík byl propuštěn z vazby po téměř roce minulý týden, obviněn je v rozsáhlé korupční kauze.
Odbory s vládou se ve čtvrtek dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. Řekl to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify v kultuře či u nepedagogů vzrostou od dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách. Lékařům a zubařům se zvýší platy o dvě procenta od dubna, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) připraví na příští jednání vlády návrh platového nařízení.
Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) na středních školách po příchodu z deváté třídy klesá. Tito studenti pak mnohem častěji nedokončí středoškolské studium, takže je výrazněji ohrožuje nezaměstnanost. Zjištění vyplývají z analýzy společnosti PAQ Research. Její analytici rovněž upozorňují, že kromě psychologů střední školy zaostávají v otázce příslušných specializovaných pedagogů. Jedním z navrhovaných řešení je i digitalizace státní správy ve školství.
Zvyšovat mzdy bude zaměstnancům v roce 2026 plošně 38 procent českých firem, 44 procent jich plánuje individuální zvyšování. Jde o výrazný posun oproti situaci v první polovině letošního roku, kdy 57 procent podniků uvedlo, že zvyšování mezd vůbec neplánuje. Vyplývá to z prosincového průzkumu poradenské společnosti RSM.
Ovlivňuje ekonomická situace při nástupu na vysokou školu budoucí výdělky absolventů? Podle nové studie think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR může mít období recese pozitivní vliv. Autorský tým navrhl několik zdůvodnění, nicméně velký vliv má volba regionu, kde absolventi po studiu pracují. I když ekonomicky nepříznivá období přinášejí negativní dopady a řadu obav, v otázce vzdělávání mohou vést ke zvýšení úsilí a pracovitosti, což ovlivňuje i průběh a volbu studia.
Část lidí v náročných profesích se může od příštího roku těšit na příspěvek ke spoření na důchod. Od ledna vstupuje v platnost povinnost poskytovat pracovníkům ve třetí kategorii kompenzaci za zrušení možnosti odchodu do předčasného důchodu. Lidem pracujícím v náročných profesích by to mělo pomoci si vytvořit vyšší vlastní úspory na penzi.
Více než polovina žen v Česku při mateřské či rodičovské dovolené pracuje. Vyplývá to z aktuálního průzkumu IPSOS pro Air Bank. Důvody jsou však rozdílné: část žen pracovat chce, aby neztratila kontakt s pracovním prostředím, jiné musí kvůli nedostatku financí. Navzdory tomu, že tuzemsko disponuje jednou z nejdelších rodičovských dovolených v Evropě, stále zde chybí větší podpora částečných úvazků.
Doba, kdy zaměstnancům stačila pravidelná odpovídající mzda a pár benefitů, je pryč. Minimálně to vyplývá z průzkumu Barometr zaměstnanců společnosti Up Benefity. Mnozí pracovníci se po krizích posledních let cítí přetížení, odpojení od smyslu své práce i vztahu k firmě – a hledají něco víc. Do popředí zájmu personalistů se tak dostává koncept takzvané emoční výplaty. Nástroj, který „nestojí mnoho“, může mít však zásadní efekt na motivaci a loajalitu pracovníků.
Tři čtvrtiny českých zaměstnanců považují zdravotně zaměřené benefity za důležité a zasluhují podle nich pozornost. Polovina z nich je dokonce řadí mezi hlavní priority. Přesto zaměstnavatelé na volání po větší podpoře zdraví zatím reagují jen velmi pomalu – skutečně rozšířenou nabídku benefitů zaměřených na zdraví zaznamenala letos jen desetina zaměstnanců. Ukázal to průzkum Barometr zaměstnanců od Up Benefity mezi více než 1 000 lidmi z tuzemských firem a organizací.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
