Střední škola jako past na žáky se speciálními potřebami. Často ji nedokončí. Přijdou změny?
Podpora žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) na středních školách po příchodu z deváté třídy klesá. Tito studenti pak mnohem častěji nedokončí středoškolské studium, takže je výrazněji ohrožuje nezaměstnanost. Zjištění vyplývají z analýzy společnosti PAQ Research. Její analytici rovněž upozorňují, že kromě psychologů střední školy zaostávají v otázce příslušných specializovaných pedagogů. Jedním z navrhovaných řešení je i digitalizace státní správy ve školství.
Obavy ze studia na vysoké škole v době krize? Je to dobrá motivace, překvapili výzkumníci
Ovlivňuje ekonomická situace při nástupu na vysokou školu budoucí výdělky absolventů? Podle nové studie think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR může mít období recese pozitivní vliv. Autorský tým navrhl několik zdůvodnění, nicméně velký vliv má volba regionu, kde absolventi po studiu pracují. I když ekonomicky nepříznivá období přinášejí negativní dopady a řadu obav, v otázce vzdělávání mohou vést ke zvýšení úsilí a pracovitosti, což ovlivňuje i průběh a volbu studia.
Polovina Češek při mateřské pracuje, čtvrtina musí. Expertka: Zkrácené úvazky ocení i firmy
Více než polovina žen v Česku při mateřské či rodičovské dovolené pracuje. Vyplývá to z aktuálního průzkumu IPSOS pro Air Bank. Důvody jsou však rozdílné: část žen pracovat chce, aby neztratila kontakt s pracovním prostředím, jiné musí kvůli nedostatku financí. Navzdory tomu, že tuzemsko disponuje jednou z nejdelších rodičovských dovolených v Evropě, stále zde chybí větší podpora částečných úvazků.
Když pohoda vítězí nad penězi. Zaměstnanci žádají i „emoční výplatu“
Doba, kdy zaměstnancům stačila pravidelná odpovídající mzda a pár benefitů, je pryč. Minimálně to vyplývá z průzkumu Barometr zaměstnanců společnosti Up Benefity. Mnozí pracovníci se po krizích posledních let cítí přetížení, odpojení od smyslu své práce i vztahu k firmě – a hledají něco víc. Do popředí zájmu personalistů se tak dostává koncept takzvané emoční výplaty. Nástroj, který „nestojí mnoho“, může mít však zásadní efekt na motivaci a loajalitu pracovníků.
Češi volají po zdravotních benefitech. Firmy mají prostředky, v nabídce však zaostávají
Tři čtvrtiny českých zaměstnanců považují zdravotně zaměřené benefity za důležité a zasluhují podle nich pozornost. Polovina z nich je dokonce řadí mezi hlavní priority. Přesto zaměstnavatelé na volání po větší podpoře zdraví zatím reagují jen velmi pomalu – skutečně rozšířenou nabídku benefitů zaměřených na zdraví zaznamenala letos jen desetina zaměstnanců. Ukázal to průzkum Barometr zaměstnanců od Up Benefity mezi více než 1 000 lidmi z tuzemských firem a organizací.
Chcete odejít z práce a hledat jinou? Od ledna přichází změna, která vám přinese tisíce navíc
Nespokojení pracovníci mohou od příštího roku odejít z práce za výhodnějších podmínek. Umožnil to flexinovela zákoníku práce. Lidé, kteří podají sami výpověď, už nebudou oproti těm, které zaměstnavatel propustí, napříště znevýhodňováni. Důvodem je vznik flexibilnějšího trhu práce, protože nezaměstnanost je velmi nízká a firmy se perou o nové zaměstnance. Kdo podá výpověď, může si přijít i na několik desítek tisíc navíc.
Stát musí doplatit stamiliony. Ústavní soud zrušil zmrazení platů v justici
Letošní zmrazení platů v justici neobstálo před Ústavním soudem (ÚS), fixní platovou základnu v úterý zrušil a zkritizoval opakované nesystémové zásahy do hmotného zabezpečení soudců. Stát musí platy zpětně dorovnat, podle odhadu ministerstva spravedlnosti jde o více než 800 milionů korun plus úroky a náklady řízení. Základna měla podle standardního výpočtového mechanismu překročit 130 tisíc korun, vláda ji ale s ohledem na rozpočtové úspory pro letošek stanovila na 121 685 korun, což řada soudců pokládala za protiústavní. Úspěšný návrh k ÚS podal Okresní soud v Děčíně. Ministerstvo uvedlo, že nález respektuje a částku doplatí. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy bylo zmrazení platů v justici vědomým porušením ústavy, které se nesmí vyplácet z politických ani ekonomických důvodů.
Odbory žádají růst platů až o 13 procent. S vládou se nedohodly, jednání má pokračovat
Odbory dál požadují navýšení platových tarifů ve veřejném sektoru od ledna o sedm procent, hůř odměňovaným profesím pak o 13 procent. Případný nový návrh na přidání pevné částky odmítají. Novinářům to před úterním jednáním předáků se zástupci vlády řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Vláda na minulém jednání na začátku září nabídla růst tarifních platů o pět procent a hůř odměňovaným o sedm procent. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání oznámil, že vláda s odbory dohodu o růstu platů neuzavřela. Jednání má pokračovat, dodal.
