zaměstnání

Pod záštitou hejtmana Libereckého kraje Martina Půty se uskutečnilo odborné setkání pořádané společností FILIPA na téma tvorby nových pracovních příležitostí pro lidi se zdravotním postižením v Libereckém kraji. Tato iniciativa reflektuje dlouhodobou snahu společnosti FILIPA o rozvoj sociálně odpovědného podnikání a podporu inkluzivního zaměstnávání.

Nechtějí moc pracovat, v zaměstnání mají přemrštěné požadavky a často mění práci, od níž si potřebují brzy odpočinout. Taková prohlášení o generaci Z – lidech narozených mezi lety 1996 a 2012 – zaznívají napříč společností. Co však za přístupem mladých k zaměstnání stojí? To přiblížila psycholožka a autorka knihy Milovat nestačí Šárka Miková.

Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3 044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí na 49 229. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Nezaměstnanost roste, přesto si firmy stále zoufají, že „nejsou lidi“. Uchazeči na dlouhodobě nedostatková místa by se sice našli, často jim však chybí požadovaná kvalifikace. Nejhůře na tom jsou technické obory, od specializovaných inženýrů po elektrikáře. Chybí také zdravotní sestry či sociální pracovníci, ukazují data společnosti Alma Career, která provozuje pracovní portály Jobs.cz a Prace.cz. Redakce CNN Prima NEWS připravila přehled nejžádanějších profesí v Česku, a to včetně průměrných mezd, které zaměstnanci v těchto oborech berou.

Jak Češi vnímají cizince, kteří u nás pracují? Podle výzkumu STEM si až 69 procent obyvatel myslí, že jich v tuzemsku pracuje až příliš. Téměř polovina dotázaných zastává názor, že zaměstnávání cizinců připravuje Čechy o práci. Zároveň ale 54 procent respondentů cizince vnímá jako jediné řešení nedostatku pracovní síly ve vybraných profesích. V posledních letech přitom podle šetření k posilování negativních názorů na cizince na českém pracovním trhu nedochází.

Zaměstnanci amerických federálních úřadů dostali výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden, jinak jim hrozí výpověď. Stojí to v e-mailu, který začal rozesílat nový úřad DOGE, jenž má za úkol seškrtat vládní výdaje, uvedla v neděli agentura Reuters a americká média. Na odpověď mají úředníci čas do pondělí večer místního času.

Jeden z dalších rozporů v koalici. Návrh ODS a TOP 09 na výpověď bez udání důvodu vyvolává už měsíce ostré debaty. Odbory hrozí stávkou a kromě opozice naráží plán i u vládních partnerů. Šanci projít má proto minimální. I když třeba podle ekonomů by výpovědi bez udání důvodu mohly ve výsledku zvýšit mzdy. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula označil projekt za šílený návrat do časů roboty.

Chystané změny v zákoníku práce zflexibilní pracovní trh, čímž dojde k tlaku na zvýšení mezd. V pořadu Zprávy Plus na CNN Prima NEWS to řekl ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček. Podle předsedy odborového svazu KOVO Romana Ďurča je ale návrh asociální a hrozí, že lidé mohou dostat výpověď za cokoli.

Vláda ve středu schválila návrh zákona s povinným příspěvkem zaměstnavatelů do spoření na stáří místo možnosti dřívější penze, který předložili vládní poslanci. Na tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle normy by pracovníkům takzvané třetí kategorie, kteří odpracují v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží aspoň 11 směn za měsíc, měla firma spořit čtyři procenta vyměřovacího základu výdělku. Odbory i organizace zaměstnavatelů s normou i způsobem její přípravy nesouhlasí.

Pokud projde navrhovaná výpověď bez udání důvodu, Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) je připravena zahájit přípravu generální stávky. Novinářům to ve středu v Praze řekl předseda konfederace Josef Středula. Návrh je podle něj neakceptovatelný, ohrožuje demokracii a nepatří do moderního zákoníku práce. Výpověď bez udání důvodu navrhují poslanci vládní ODS a TOP 09 jako součást takzvané flexibilní novely zákoníku práce. Souhlasí s ní také část zaměstnavatelů, naopak proti jsou kromě odborů opoziční, ale i některé koaliční strany. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům řekl, že nepředpokládá, že by výpověď bez udání důvodu měla teď šanci na schválení. Plán odborů na stávku považuje za zbytečný.

Svým návrhem o výpovědi bez udání důvodů jen ODS a TOP 09 děsí lidi, opřela se do vládních členů poslankyně Olga Richterová (Piráti). Na tiskové konferenci rovněž zdůraznila, že se jedná o krajní krok, o jehož přijetí prý pochybují i samotní předkladatelé. Podle Richterové půjde jen o „debatní šarádu“. Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) souhlasně poznamenala, že Starostové kategoricky stojí proti návrhu. Ministr pro vědu Marek Ženíšek (TOP 09) ovšem namítl, že návrhem chtějí podpořit zaměstnavatele s jistotou, že se nebudou chovat více asociálně.

Zaměstnanci mnoha velkých společností by si mohli letos vydělat víc. Hodně firem už má uzavřené dodatky ke kolektivním smlouvám a v řadě z nich stoupnou pracovníkům mzdy o několik procent.