Šokující čísla: České stavebnictví míří do personální krize!

80 % respondentů oslovených v rámci průzkumu Svazu podnikatelů ve stavebnictví uvádí, že za pět let budou potřebovat v průměru o 5 % více pracovníků oproti současnosti. V přesných číslech je řeč o zhruba 11 tisících zaměstnancích a stejném počtu podnikatelů a OSVČ. „Do průzkumu jsme zařadili 103 firem různých velikostí i specializací. Dohromady v nich pracuje přes 12 % všech zaměstnanců ve stavebnictví. Zkoumali jsme, jestli už nyní bojují s nedostatkem lidí a jak plánují navyšovat počty zaměstnanců. Na základě údajů ČSÚ o počtech studentů technických oborů jsme pak předpověděli další vývoj situace,“ vysvětluje prezident SPS Jiří Nouza.

„22 000 lidí představuje pouze potřebný nárůst pracovníků v dalších pěti letech. Nezohledňuje však přirozený úbytek lidí – například v důsledku odchodu do důchodu. Obor každoročně přichází zhruba o 10 000 lidí. Když tohle přičteme, budeme za pět let potřebovat o 74 000 pracovníků víc než nyní,“ zdůrazňuje technický ředitel SPS Pavel Ševčík.

A doplňuje ho Michal Baláž, autor projektu ProfiMentor řemesel: „Největší nedostatek je u zedníků, pokrývačů, tesařů, klempířů, elektrikářů a instalatérů. Chybí ale také projektanti, rozpočtáři a stavbyvedoucí, což ukazuje, že problém není jen u manuálních profesí, ale i v celém řetězci stavební výroby.“

Konec technických stavbařů v Čechách?

Kritický nedostatek profesionálů v technických profesích ukazuje názorný příklad z všední praxe: „Na pozici marketéra nebo personalisty se běžně přihlásí 23 zájemců. Firmy poptávající třeba elektrikáře ale dostávají v průměru pouze čtyři životopisy, na pozice stavbyvedoucího dokonce ještě o jeden dva méně. Zaměstnavatelé si nemůžou vybírat. Nedostatek pracovních sil se tak stane základním omezením rozvoje celého sektoru stavebnictví,“ uvádí personální ředitel Metrostavu Ladislav Profota.

Vývoj počtu studentů VŠ v ČR Zdroj: Se souhlasem ČSÚ

Vývoj počtu studentů VŠ v ČR Zdroj: Se souhlasem ČSÚ

A kde tedy hledat chybu? Jak uvádí Svaz podnikatelů ve stavebnictví – na samém počátku řetězce. Z grafu Českého statistického úřadu výše lze od roku 2001 vypozorovat rapidní úbytek studentů technických stavebních oborů – na učilištích, středních i vysokých školách. Aktuálně technické, výrobní a stavební obory na univerzitách studuje o 14 000 zájemců méně, než tomu bylo na začátku milénia. S klesajícím zájmem se potýkají všechny české kraje vyjma Prahy a středních Čech, kde situaci ovlivňují populačně silné ročníky, což zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví vidí jako pouze dočasnou výhodu.

Ti se dlouhodobě snaží rostoucí problém řešit se státem, mimo jiné i konkrétně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Za chybu označují upřednostňování všeobecného vzdělávání před technickými obory, především pak zřizování lyceí, která podle nich ještě zhoršují nedostatek studentů na odborných učilištích a středních školách. „Lycea za mě představují skrytou hrozbu. Jsou všeobecně zaměřená, ale ministerstvo je zařadilo do kategorie odborných škol. Reálné odborné školy oberou o studenty, ale oboru nic nepřinesou. V kombinaci s úbytkem studentů se navíc v dalších letech stane to, že na střední odborné školy s maturitou se začnou hlásit slabší žáci. To se propíše do nižšího počtu absolventů. Největší úpadek pak pocítí učňovské školství,“ má jasno Marie Plíhalová, ředitelka Střední školy stavební v Dušní.

„Zjednodušeně řečeno: absolvent učebního oboru umí výrobek vyrobit. Absolvent ‚průmyslovky‘ ho umí navrhnout. Absolvent lycea možná prošel kolem obrázku s daným výrobkem,“ říká k situaci Jiří Košťál, ředitel Střední školy stavebních řemesel Brno Bosonohy.

A jak dále podotýká Ladislava Fialová, CEO a jednatelka Altro Management Consultants: „Současně je klíčové pracovat i s rodiči, kteří mají významný vliv na volbu studijní a profesní dráhy svých dětí. Je potřeba jim ukázat, že tradiční technické a řemeslné profese — například v oblasti stavebnictví či průmyslu — se proměnily, jsou dnes technologicky náročné, atraktivní a často velmi dobře finančně ohodnocené.“

Podpora stavebních oborů = podpora ekonomiky i státu, zní z SPS

Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví je to přitom právě sám stát, který by na nedostatek kvalifikovaných pracovníků mohl tvrdě doplatit. „V plánu je řada velkolepých staveb, např. dostavba jaderné elektrárny Dukovany či vysokorychlostní tratě. „My na tuto problematiku upozorňujeme dlouhodobě a s předstihem právě proto, abychom byli na tyto strategické investice a projekty kapacitně připraveni,“ říká prezident SPS Jiří Nouza.

„Stavebnictví zaměstnává 8 % práceschopného obyvatelstva a vždy to bude obor, který rozvíjí regiony a podporuje v nich zaměstnanost. Navíc u něj nehrozí, že by firmy ze dne na den přesídlily do levnější země. Proto je třeba ho podporovat,“ zdůrazňuje Ladislav Profota.

S jeho slovy souzní i proděkan stavební fakulty VUT v Brně Zdeněk Dufek: „Ani my, ani odborné střední školy a učiliště nevyrábějí kandidáty na pracovní úřady. Naopak. Poptávka zaměstnavatelů po absolventech stavební fakulty je tak vysoká, že naprostá většina studentů pracuje v oboru stavebnictví již během posledního ročníku studia. Prakticky všichni absolventi mají možnost získat pracovní uplatnění v oboru stavebnictví. Z dotazníkových šetření víme, že pouhých osm procent absolventů odchází pracovat mimo obor stavebnictví.“

„Jak už jsme zmínili, vše začíná vzděláváním již od ZŠ – proto SPS vytvořil iniciativu NextGen Builders, která má za cíl komplexně podpořit technické vzdělávání v ČR a jsou do ní zapojeny jak české firmy, tak také konkrétní vzdělávací projekty realizované na školách. Takovým projektem je např. Stagram, Profimentor řemesel, nebo Kým budu,“ říká Pavel Ševčík.

Zmiňovaná iniciativa NextGen Builders podle autora projektu ProfiMentor řemesel Michala Baláže vznikla v loňském roce jako dobrovolná platforma sdružující zkušené řemeslníky, pedagogy, podnikatele ve stavebnictví a zástupce firem. „Jejím cílem je motivovat mladou generaci ke vstupu do stavebních profesí. Klíčovou myšlenkou je předávat know-how, zkušenosti a pozitivní příklady z praxe – moderně, přirozeně, bez moralizování,“ říká Baláž s tím, že se na svých přednáškách zaměřuje i na otevření perspektivy, co všechno stavebnictví obnáší. Dále mladé učí přemýšlet o podnikatelské perspektivě řemeslníka, odborníka, který si může vydělat mnohdy více peněz než manažer v bance.

A jak dodává Karin Bílková ze stavební společnosti Strabag, nic na tom nezmění ani rozmach umělé inteligence. „Mohlo by se zdát, že digitalizace a robotizace ve stavebnictví omezí potřebu lidské práce. Realita je ale přesně opačná. Moderní technologie neznamenají méně lidí na stavbách, ale více kvalifikovaných odborníků, kteří je dokážou využívat. Potřebujeme šikovné ruce i chytré hlavy. Technicky vzdělané absolventy, kteří budou schopni navrhovat, řídit a realizovat stavby budoucnosti.“