Nejvíce škod přichází v létě, ne vždy podle kalendáře. Co nepodcenit v pojištění, radí expert
ilustrační foto Zdroj: CNN Prima NEWS
V Česku podniká zhruba 1,2 milionu lidí. Přesto řada živnostníků a malých firem podceňuje rizika, která mohou během jediného dne zásadně ohrozit jejich podnikání. Požár, povodeň, poškozený majetek zákazníka nebo několik měsíců bez příjmů mohou znamenat statisícové až milionové ztráty. Odborníci proto doporučují při podnikatelském pojištění myslet na tři základní oblasti: vlastní majetek, odpovědnost za škody a schopnost pokračovat v podnikání, pokud provoz na čas vypadne.
Automechanik, kadeřnice, účetní, řemeslník nebo majitel restaurace. Na první pohled jde o zcela odlišná povolání, jedno však mají společné: při podnikání nesou určitá rizika. A nemusí jít přitom o velkou firmu. Problém může potkat i člověka, který pracuje sám na sebe.
Česká podnikatelská pojišťovna podle svého specialisty Michala Kohla loni evidovala necelých 5 000 škod u malých a středních podnikatelů. Nejčastěji šlo o poškození majetku při obsluze nebo manipulaci, živelní škody, škody způsobené jiné osobě, ale také krádeže a vandalismus. „Hodně podnikatelů pojištění podceňuje a uvědomí si, že by ho měli mít, až když se něco stane. A tehdy už je příliš pozdě,“ upozorňuje Kohl.
Pojištění není jen pro velké firmy
Představa, že podnikatelské pojištění potřebují především velké společnosti, může být podle odborníků zavádějící. I malý živnostník může během jediné události přijít o majetek, způsobit škodu zákazníkovi nebo na několik měsíců přijít o možnost pracovat. „Každý, kdo může utrpět škodu na svém majetku nebo může způsobit škodu někomu jinému, nebo by po té škodě nemohl dál pokračovat v podnikání, by měl o pojištění uvažovat,“ říká Kamil Šolc, manažer podnikatelského pojištění v České podnikatelské pojišťovně.
Podle něj se dá při přemýšlení o rizicích použít jednoduché pravidlo 3M - majetek, moje odpovědnost a možnost pokračovat v podnikání.
Restaurace a autoservis potřebují něco jiného
Neexistuje přitom jedna univerzální pojistka, která by stejně dobře pokryla všechna povolání. Jiná rizika řeší restauratér a jiná automechanik.
U restaurace je podle Michala Kohla důležité vedle pojištění majetku řešit také odpovědnost. Specifickým rizikem může být například újma související s přenosem nakažlivé choroby.
U autoservisu je zase zásadní odpovědnost za věci, které zákazník předal podnikateli do péče. Typickým příkladem je automobil v opravně. „U autoservisu by neměla být opomenuta újma na věci převzaté, včetně vozidel, dále újma na věci, na které pojištěný vykonával objednanou činnost,“ vysvětluje Kohl.
Podnikatel by podle něj měl myslet také na náklady spojené s odklizením nebo demontáží vadného výrobku či vadně provedené práce.
Fritéza v restauraci způsobila škodu za 400 tisíc
Jak rychle se může zdánlivě běžná událost proměnit ve velký finanční problém, ukazuje případ z praxe. V jedné restauraci došlo k požáru fritézy. Poškozeno bylo vybavení provozovny a podnikatel zároveň přišel o tržby, protože nemohl běžně fungovat. „Než došlo k obnovení provozu, řešila se škoda přibližně dva měsíce a za tu dobu se vyšplhala přibližně na 400 000 korun,“ popisuje Kohl.
Právě kombinace škody na majetku a výpadku příjmů může být pro malého podnikatele kritická. Pokud nemá dostatečnou finanční rezervu ani odpovídající pojistné krytí, může jediná událost ohrozit samotnou existenci jeho podnikání.
Nejvíc škod přichází v létě, ne vždy podle kalendáře
U malých a středních podnikatelů eviduje pojišťovna podle Kohla nejvíce škod mezi červnem a zářím. Souvisí to mimo jiné se sezónními pracemi, například v zemědělství a stavebnictví. Přidávají se letní bouřky a také škody vzniklé při obsluze nebo manipulaci s majetkem.
Živelní události ale samozřejmě kalendář nerespektují. Jako příklad odborníci připomínají povodně v září 2024, které zasáhly řadu domácností i podnikatelů. „To, co jsme si mysleli, že nemůže nastat, se stává,“ říká Šolc.
Nestačí mít pojistku. Musí odpovídat realitě
Jednou z nejčastějších chyb nemusí být jen úplná absence pojištění. Problém může vzniknout také tehdy, když podnikatel sice smlouvu má, ale její parametry už neodpovídají současnému stavu jeho podnikání.
Podnikatel, který před deseti lety pojistil svůj majetek podle tehdejších cen, může být dnes při velké škodě výrazně podpojištěný. „Nestačí mi vycházet z účetní hodnoty majetku, který jsem pořídil před deseti lety. Je potřeba nastavit současnou hodnotu,“ vysvětluje Šolc.
Jinými slovy: pokud by například došlo k totální škodě a podnikatel by potřeboval provozovnu, vybavení nebo technologii znovu vybudovat či pořídit v dnešních cenách, měla by tomu odpovídat i pojistná částka.
Tři otázky, které by si měl podnikatel položit
Podle Šolce je při nastavování pojištění dobré začít jednoduše. Nejprve si podnikatel může sepsat, jaký majetek skutečně má – od budov přes vybavení a technologie až po zásoby.
Druhou otázkou je odpovědnost. Jakou škodu může podnikatel způsobit zákazníkovi nebo jiné osobě? Pracuje přímo u klientů? Chodí zákazníci k němu? Nebo přebírá jejich majetek, například auta do opravy?
A třetí otázka se týká samotného přežití firmy: Jak dlouho dokážu fungovat bez příjmů? „I když jsem pojištěný a z pojistného plnění si koupím nový majetek, řadu měsíců nemůžu pracovat. Nemám příjmy, ale stále musím platit závazky, mzdy, leasing nebo nájem,“ upozorňuje Šolc.
Právě na tuto část podle něj podnikatelé někdy zapomínají.
Pojistku je dobré zkontrolovat jednou ročně
Mnoho lidí má pojistnou smlouvu uzavřenou několik let a pak na ni prakticky nesáhne. Jenže podnikání se mezitím může výrazně změnit.
Přibude nová provozovna, podnikatel nakoupí drahou technologii, zvýší se zásoby nebo začne poskytovat další službu. To všechno může mít na nastavení pojištění vliv. „Určitě by bylo správné si tu smlouvu přečíst aspoň jednou ročně a potom po každé velké změně,“ doporučuje Šolc.
Při kontrole by podle něj měl podnikatel ověřit, zda smlouva stále odpovídá skutečně provozované činnosti, jestli jsou správně nastavené hodnoty majetku a zda nechybí některá důležitá položka. Stejně tak je potřeba zkontrolovat odpovědnost a výši limitu.
Největší chyba je myslet si, že mně se nic nestane
Podnikatelé často začnou o pojištění intenzivněji přemýšlet až po velké živelní události. Podle Kohla je to vidět například po povodních, kdy zájem o pojištění roste.
Jenže škoda nemusí mít podobu ničivé povodně. Může jít o požár, chybu při manipulaci, poškození zákazníkova majetku, krádež nebo několik měsíců trvající výpadek provozu.
A právě proto podle odborníků nestačí položit si otázku, jestli se něco může stát. Mnohem důležitější je zamyslet se nad tím, co by se stalo, kdyby se to skutečně stalo – kolik by stálo obnovení podnikání, jak dlouho by člověk vydržel bez příjmu a jak vysokou škodu by mohl způsobit někomu jinému.
Pro malého podnikatele totiž nemusí být největším rizikem cena samotného pojištění. Může jím být situace, kdy po letech práce přijde jediná událost, která jeho podnikání na dlouhé týdny nebo měsíce zastaví.
Česká podnikatelská pojišťovna přináší v podcastové sérii Pro sichr autentické příběhy podnikatelů, kteří otevřeně mluví o cestě k úspěchu, nečekaných krizích, rizicích i rozhodnutích, která mohou zásadně ovlivnit další směřování firmy. Mezi hosty jsou například zakladatelka cestovní kanceláře Zuzana Rambousková, podnikatel v zemních pracích Tomáš Cyrus, spolumajitel Měchenické pekárny Tomáš Čadil nebo zakladatel festivalu Rock for People Michal Thomes. Podcast ukazuje podnikání bez příkras – od prvních nápadů a budování značky až po situace, kdy se ukáže, jak důležité je mít připravený plán, správně řídit rizika a mít „krytá záda“.
