Bankovní rada České národní banky snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta. Rozhodnutí znamená, že centrální banka zrychlila uvolňování měnové politiky, se kterým začala v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Nynější sazba je na nejnižší úrovni od června 2022. Analytici snížení sazeb očekávali, rozcházeli se ale v odhadu, jak výrazný pokles bude.
„Česká národní banka snižuje základní sazbu o 0,5 procentního bodu. Zvítězilo tedy přesvědčení, že inflace v Česku rychle slábne. Koruna v bezprostřední reakci dále slábne,“ komentoval rozhodnutí centrálních bankéřů ekonom Lukáš Kovanda.
Česká národní banka snižuje základní sazbu o 0,5 procentního bodu. Zvítězilo tedy přesvědčení, že inflace v Česku rychle slábne. Koruna v bezprostřední reakci dále slábne.
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) February 8, 2024
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 7,25 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 5,25 procenta.
Analytici snížení sazeb očekávali. Podle nich pro to hovoří útlum ekonomiky i slábnoucí inflace. Údaje o inflaci za leden sice zatím ještě nejsou známy, dosavadní čísla z ekonomiky ale podle analytiků naznačují, že by se měla pohybovat kolem tří procent. V prosinci byla meziroční inflace 6,9 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
STAN „dostal čočku“ od všech. Na koaliční schůzi měli zuřit Pekarová i Stanjura, co zaznělo?
První dohodovací řízení vládní koalice vedené premiérem Petrem Fialou (ODS) se mělo podle zjištění Deníku N nést ve velmi vyhroceném duchu. Zástupci všech koaličních stran se měli opřít především do Starostů, a to kvůli obsazení pozice zmocněnce pro euro ministrem pro evropské záležitosti Martinem Dvořákem (za STAN). Podle svědectví zdroje Deníku N prý hnutí doslova „dostalo čočku“.
ČNB zhoršila výhled ekonomiky
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek zároveň s rozhodnutím o sazbách také zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 0,6 procenta, zatímco listopadová prognóza ČNB čekala růst 1,2 procenta. Odhad letošní inflace ČNB ponechala na 2,6 procenta. Novou makroekonomickou prognózu novinářům představil guvernér ČNB Aleš Michl.
Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni HDP klesl o 0,4 procenta. Prognóza ČNB předpokládá letos jen slabé hospodářské oživení, rychlejší růst čeká ekonomiku až v příštím roce. I tam ale centrální banka zhoršila výhled, když nyní předpokládá růst HDP o 2,4 procenta, zatímco v listopadu čekala 2,8 procenta.
Inflační tlaky v ekonomice odeznívají, letošní průměrná inflace by se měla snížit na 2,6 procenta z loňských 10,7 procenta. Na příští rok ČNB mírně zlepšila svůj listopadový odhad, když za celý rok očekává růst spotřebitelských cen na svém dvouprocentním cíli, v listopadu předpokládala inflaci 2,1 procenta.
