měnová politika

V bankovní radě České národní banky strávil Vojtěch Benda šest let. Miloš Zeman jej však už na druhý mandát nejmenoval, přestože mohl. Za zvyšováním úrokových sazeb coby protiinflačním nástroji si stojí a nevidí jinou možnost, jak by centrální banka proti dvoucifernému růstu cen mohla bojovat. Jasně tak odmítá názor jak prezidenta Zemana nebo ekonoma Jana Švejnara, podle něhož zvyšování úroků inflaci naopak podněcuje. „Fascinuje mě, že tak vzdělaný ekonom může říkat takový nesmysl, který přivedl kdysi prosperující tureckou ekonomiku k hrozivě pádivé inflaci,“ říká bývalý radní ČNB v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Od 1. července došlo k nejvýraznější obměně bankovní rady za několik posledních let. Její čelo opustil dosavadní guvernér Jiří Rusnok a změna nastala také na pozici jednoho ze dvou jeho zástupců. V bankovní radě nyní zasedají tři noví lidé, byť dva z nich již svou zkušenost s rozhodováním o měnové politice mají. Redakce CNN Prima NEWS vám nabízí profil sedmičky vyvolených, kteří mají zásadní vliv na vývoj cen v Česku a kupní síly našich peněz.

Třemi novými členy bankovní rady České národní banky byli ve středu na Pražském hradě jmenováni Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Eva Zamrazilová bude zároveň viceguvernérkou centrální banky. Trojice nových členů bankovní rady od července nahradí Jiřího Rusnoka, Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého.

Poslední řádné měnověpolitické zasedání bankovní rady České národní banky se zjevně uskutečnilo v napjaté atmosféře. Centrální bankéři řešili, jak nadále postupovat proti zrychlující inflaci a zároveň nezadusit obnovu české ekonomiky po pandemii koronaviru. Vyplývá to ze zápisu z jednání bankovní rady, který ČNB zveřejnila.

Jmenování nového guvernéra České národní banky (ČNB) provází ostrá kritika i blahopřání. Ekonom a bývalý poradce expremiéra Andreje Babiše (ANO) Aleš Michl by však měl podle ekonomky Danuše Nerudové dostat prostor na to, aby ukázal, jakým guvernérem nakonec bude. Ve vysílání CNN Prima NEWS připomněla i názorový obrat, kterým šéf centrální banky prošel.

Meziroční inflace v Turecku se vyšplhala už na 36,1 procenta, za pouhý měsíc se ceny v zemi v průměru zvedly o 14 procent. Jenže tamní prezident Recep Tayyip Erdogan nadále pokračuje ve svéhlavé kariéře centrálního bankéře a odmítá razantní zvyšování úrokových sazeb. Slabé turecké měny využívají i Češi, pro které je nyní Turecko lákavou cestovatelskou destinací.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) překvapila svým čtvrtečním rozhodnutím trhy i odborníky. Namísto očekávaného zvýšení své základní úrokové sazby o 0,25 či 0,5 procentního bodu ji nakonec zvedla z dosavadních 0,75 na 1,5 procenta. Zareagovala tak na zrychlující se tempo růstu cen v Česku. Jak nečekaný krok ovlivní finance českých domácností? Kdo na tom vydělá a kdo naopak prodělá?

Většina členů bankovní rady České národní banky na svém středečním měnověpolitickém zasedání hlasovala pro zvýšení dvoutýdenní repo sazby z dosavadních 0,25 na 0,5 procenta. Naplnila se tak očekávání analytiků. Centrální bankéři zřejmě reagovali na inflaci, která řadu měsíců setrvává na samé horní hranici cílového pásma České národní banky.

Masivní růst ceny bitcoinu v posledních měsících nenechal chladnými ani tuzemské drobné investory. V lednu za kryptoměny utratili kolem půl miliardy korun, v únoru se investovaná suma přiblížila miliardě. Bitcoin a další virtuální mince ovšem v uplynulých čtyřech týdnech zaznamenaly obrovské cenové výkyvy.

Ani inflace, která se už několikátý měsíc drží nad třemi procenty, nepřesvědčila centrální bankéře ke změně měnové politiky České národní banky. Podle odborníků to však není žádné překvapení a vzhledem k nástupu druhé vlny koronavirové pandemie bude časem na místě se bavit o použití nestandardních měnověpolitických nástrojů. Ve hře může být i obnovení intervencí proti koruně.

Žijeme ve světě, který je postaven na pozitivním vnímání inflace. Pokud nám mzdy rostou, jsme šťastní, i kdyby ceny rostly ještě rychleji. To nás dovedlo do situace, kdy centrální banky nakupují ve velkém vládní a firemní dluhopisy a úrokové sazby balancují na hraně záporných hodnot. „Má to ale své náklady, které nyní nevidíme,“ varuje Dominik Stroukal, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Nic vlády například nenutí reformovat veřejné finance, protože si mohou na své výdaje levně půjčit.

Pokles hrubého domácího produktu o 3,6 procenta jsme očekávali. Za celý rok může HDP propadnout o osm, ale i více procent, bude-li vývoj výrazně horší. Koruna už by dále neměla oslabovat, není k tomu důvod. Rozpočet letos pravděpodobně skončí vyšším než třísetmiliardovým schodkem. I to dnes řekl Jiří Rusnok v pořadu K věci Marie Bastlové.