inflace

Míra inflace v zemích Evropské unie v listopadu vzrostla na 2,5 procenta z říjnového tempa 2,3 procenta. Ve své zprávě to ve středu uvedl statistický úřad Eurostat. Inflace v České republice podle jeho dat činila 3,1 procenta, zvýšila se tak ze tří procent v říjnu. Eurostat pracuje s harmonizovanými údaji, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi EU a které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Excentrický politik Javier Milei má za sebou rok od vstupu do úřadu prezidenta Argentiny. Země sužovaná až 200procentní inflací se za jeho vlády začíná pomalu zotavovat. Důvodem jsou radikální reformy, jejichž pomocí se Milei rozhodl osekat výdaje a zrušit přebytečné úřady. Jeho kroky přispěly ke snížení meziměsíční inflace dokonce na pouhých 2,7 procenta. Jakými změnami toho docílil a z čeho by si česká vláda mohla vzít příklad?

Vláda má rok od roku menší prostor k manipulování v otázce státního rozpočtu, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom Petr Bartoň. Kdykoliv se kabinet podle něj pokusí něco změnit, opozice pohrozí „spacáky ve Sněmovně“. Deficit státního rozpočtu se navíc prý nepovedlo dosud „odcovidovat“. S tím však nesouhlasil ekonom Milan Bednář, podle něhož si vláda „sama svázala ruce“.

Zdražování podle hlavního ekonoma BH Securities a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpána Křečka probíhá v mnoha oblastech. Ve vysílání CNN Prima NEWS upozornil, že inflace v dalších měsících poroste. Další ekonom Vladimír Pikora hovořil o tom, že na pultech obchodů pozorujeme před Vánoci šílené zdražování. „Proč u nás stoupají ceny výrazněji než v zahraničí?“ divil se.

Ruští obchodníci zamykají máslo do plastových krabiček s magnetickými zámky. Meziročně prudce zdražilo – o 26 procent. Tamní zákazníci pozorují vyšší cenovku například i u masa, mléčných výrobků nebo cibule. Mimořádně vysoká inflace je důsledkem ruské agrese na Ukrajině. Země se překlopila na válečnou ekonomiku a raketově vzrostly výdaje ve zbrojním průmyslu.

Ceny másla v současnosti astronomicky stoupají, jenže čtvrtka (250 gramů) je pořád mnohem levnější než před sametovou revolucí. „Za komunismu máslo určitě nepatřilo k levným potravinám,“ vzpomíná Petr Hlubek, který byl před rokem 1989 vedoucím obchodu s potravinami. V roce 1989 stála čtvrtka 10 korun, při přepočítání na dnešní průměrnou mzdu je to ale 140 korun. Stačí totiž porovnat hrubé průměrné měsíční mzdy. V roce 1989 to bylo 3 170 korun, nyní 44 943 korun (údaj za 1. pololetí 2024), platy se tedy za 35 let navýšily čtrnáctkrát. A přestože čtvrtka másla aktuálně stojí 65 až 75 korun, stále je o polovinu levnější než za socialismu. Agentura STEM ovšem v aktuálním průzkumu zjistila, že podle 31 procent občanů se před rokem 1989 žilo lépe než dnes.

Několikaměsíční dvouciferná inflace zanechala v myšlení Čechů těžké šrámy. Je už sice pryč, ale lidé se kvůli ní stále bojí více utrácet a místo toho šetří. Dusí tím však ekonomiku, která roste jen pozvolna. Mezi lidmi se totiž stále vznáší strach, že může přijít další vlna zdražování, a to třeba v podobě vyšších účtů za energie.

Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta, meziročně inflace zrychlila ze zářijových 2,6 procenta. Dražší bylo především bydlení. Z potravin zdražilo zejména máslo a čokoládové výrobky, naopak pohonné hmoty zlevnily. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 0,3 procenta. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici podobný vývoj očekávali.

Obchodníci varují před dalším zdražováním cen vybraného zboží. Na zvyšování cen podle nich tlačí dodavatelé. Potravinářská komora nařčení odmítá a ze zdražování naopak viní obchodní řetězce. Ekonomové ve vysílání CNN Prima NEWS uvedli, že pro zdražování nevidí důvod. Zvyšování cen se projevilo zejména u mléčných výrobků.

Vstup do přípravné fáze přijetí eura by neměla provádět současná vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Rozhodnutí by měl provést kabinet na začátku volebního období. Vyplývá to z analýzy Národní ekonomické rady vlády (NERV), kterou má redakce CNN Prima NEWS k dispozici, a kterou na žádost vlády poradní orgán vypracoval poté, co v únoru padl plán ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jmenovat do funkce zmocněnce pro přijetí eura ekonoma Petra Zahradníka. Koaliční strany se v té době dostaly do rozepří, zda je přijetí společné měny výhodou. Analýzu koncem října schválil NERV a nyní ji dostane k prostudování vláda.

Politici se zajistí automatickým navyšováním platů, ale lidem dají zlámanou grešli, prohlásil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Připomněl, že v Belgii platí pro všechny mzdový automat, který chrání pracovníky před inflací, ale „v Česku nemáme nic“. Ekonom a člen NERV Petr Zahradník poznamenal, že celá debata získala „kocourkovské kontury“.