inflace

Izraelské údery na Írán mohou mít dopad i na peněženky Čechů. A to v případě, kdyby konflikt eskaloval a trval delší dobu. Lidé by to mohli poznat na vyšších cenách pohonných hmot, slabší koruně vůči dolaru nebo na rostoucí inflaci. Napětí na Blízkém východě tak může mít i za následek letos i slabší českou ekonomiku.

Průměrná hrubá mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 procenta na 46 924 korun. Ve srovnání s loňským prvním kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 2 943 korun. Při zohlednění inflace, která činila 2,7 procenta, mzda reálně vzrostla o 3,9 procenta. Na 38 385 korun se meziročně zvýšil i medián, tedy střední hodnota mezd. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejrychleji rostly mzdy v Praze, naopak nejpomaleji v Libereckém kraji.

Za koho bylo líp – za Fialy, nebo za Babiše? Otázka, která dlouhodobě polarizuje nejen dva nejsilnější politické subjekty v zemi, ale často i běžné lidi. Koalice Spolu teď přišla v rámci předvolební kampaně s ekonomickým srovnáním, které má dokazovat, že aktuální vláda výrazně zlepšila životy Čechů. Hnutí ANO to ale odmítá.

Ceny povinného ručení i havarijního pojištění opět rostou. Průměrné havarijní pojištění už přesáhlo 9 500 Kč ročně a zdražování se nezastavuje. Proč tomu tak je a jak předejít zbytečnému přeplácení? Na to odpovídá Martin Ždímal, generální ředitel společnosti RIXO, v pořadu Co na to vaše peněženka. Dalším tématem byla i možnost srovnání cen energií, na kterých lze také výrazně ušetřit.

Zapomeňte na spoření jako na nudnou povinnost. Martin Techman, člen představenstva VÚB Banky, v pořadu Co na to vaše peněženka vysvětlil, proč je důležité odkládat peníze nejen na důchod či rezervy, ale také na zážitky a radosti. Spoření by mělo být nástrojem k lepšímu životu – ne jen prostředkem pro případ nouze.

Oproti loňsku si za některé základní potraviny připlatíme. A nejde jen o cenový růst, který by se dal přičíst na vrub inflaci. Týká se to především másla, mléka nebo vajec, která zdražila meziročně i o několik desítek procent. Jaké jsou důvody růstu cen těchto potravin?

Za posledních pět let čelily české domácnosti řadě ekonomických šoků – pandemii, inflaci i energetické krizi. Namísto pasivity ale přišla akce: počet investorů v Česku vzrostl o třetinu a dnes má s investováním zkušenost již 57 % obyvatel. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Generali Investments.

Cestování vlaky Českých drah (ČD) by letos opět mohlo podražit. Růst cen jízdenek nevyloučil generální ředitel národního dopravce Michal Krapinec v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Změny tarifů na dotaz CNN Prima NEWS nepopřel ani tiskový mluvčí ČD Filip Medelský. Zdražení bude záviset na míře inflace a cenách energií, které mohou podle ekonomů vzrůst. Zda budou jízdenky dražší a o kolik, však dopravce tradičně zveřejní až ke konci roku, uvedl mluvčí. Zároveň prozradil, jak se dá na jízdném ušetřit.

České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší. Pokles kupní síly je nejvýraznější ze zemí Evropské unie. Letos se očekává zvýšení reálných mezd o 3,5 až 4,5 procenta, na úroveň před pandemií se tak stále nedostanou.

Kdo může za drahá vejce? Podle ekonomky Ilony Švihlíkové, která byla hostem nedělní Partie Terezie Tománkové ve vysílání CNN Prima NEWS, jsou na vině obchodní řetězce. Konkrétním problémem jsou podle ní vysoké marže, zemědělci totiž vejce do obchodů dodávají výrazně levněji, než je jejich konečná cena pro spotřebitele, tvrdí ekonomka.

Spotřebitelé mohli v posledních letech vidět velké cenové skoky u téměř všech základních potravin. Výjimkou nebylo ani mléko, které následně prodražovalo sýry nebo máslo. Během prudké inflace se cena suroviny vyšplhala nejvýše v roce 2023. V porovnání můžete vidět, jak se mléko zdražilo od sametové revoluce spolu s průměrnou roční inflací.

Ministerstvo financí zhoršilo výhled českého ekonomického růstu v letošním roce na dvě procenta, v lednu čekalo 2,3 procenta. K poklesu významně přispělo zavedení amerických cel na automobily, ocel a hliník, uvedl ve čtvrtek ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Makroekonomická prognóza nezohledňuje dvacetiprocentní všeobecné clo vůči Evropské unii, které americký prezident Donald Trump minulý týden vyhlásil, ale ve středu oznámil jeho odložení o 90 dnů.